NPD documents search: Všeobecný slovník právní, sv. 2

Soud patentní.

I. Příslušnost soudu patentního.
Dle zákona ze dne 11. ledna 1897 č. 30 ř. z. (§§ 39 odst. 3 a 41 odst. 1) má o všech stížnostech podaných proti konečným rozhodnutím zrušovacího oddělení úřadu patentního rozhodovati výlučně s konečnou platností soud patentní zřízený ve Vídni, který dle § 123 cit. z. a min. nařízení ze dne 15 září 1898 č. 158 ř. z. ode dne 1. ledna 1899 v působnost vstoupil. (Srvn. i článek Úřad patentový.)
II. Obsazení soudu patentního.
Personál soudu patentního skládá se:
1. ze »členů soudu patentního« a
2. z personálu pomocného a kancelářského.
Ad 1. »Členy soudu patentního« jsou president nejvyššího soudního dvoru nebo senátní president tohoto soudního dvoru jako president a předseda soudu patentního, jeden rada ministerstva obchodu, dva radové nejvyššího soudního dvoru a odborně techničtí členové, kteří po dobu této své funkce mají officielní název »radů soudu patentního« (§§ 41 cit. z. a 1 a 2 cit. min. n.).
Pro presidenta a radu ministerstva obchodu a rady nejvyššího soudu zřízeni jsou náměstkové, již vzati jsou, pokud o presidenta se jedná, ze řady presidentů nebo senátních presidentů nejvyššího soudu, ohledně radů nejvyššího soudu z jejich kolegů a ohledně rady ministerstva obchodu z konceptního personálu tohoto ministerstva (§ 1 odst. 4 cit. min. n.).
Všichni členové soudu patentního jmenováni jsou k návrhu ministerstva obchodu učiněnému ve srozumění s ostatními súčastněnými ministry císařem na dobu 5 let. Po této době mohou opět býti povoláni (§ 41 odst. 1 a 3 cit. zák. a § 1 odst. 3 min. n.).
Za odborně technického člena může býti jmenován jen bezúhonný občan rakouský, jenž jest přes 40 roků stár, nalézá se v plném požívání svých občanských práv, není obmezen ve volné disposici se svým jměním a vykazuje vynikající zkušenosti a znalosti technické (§ 1 odst. posl. m. n.). Úřad odborně technického člena není nikdo povinen přijati (1. c.).
Členové, kteří nejsou soudcovskými úředníky, mají při nastoupení svého úřadu složiti přísahu jakožto soudci do rukou presidenta patentního soudu. Jsou-li opětně jmenováni, dostačí poukázati na přísahu již složenou (§ 3 odst. 1 min. n.).
Po dobu své funkce jsou všichni členové soudu patentního soudci ve smyslu st. zákl. zák. o moci soudcovské č. 144 (§ 6) a mohou toliko výrokem disciplinárního soudu býti úřadu svého zbaveni. Úkony disciplinárního soudu vykonává patentní soud sám za spolupůsobení generálního prokuratora (§ 4 odst. posl. min. nař.).
Členům soudu patentního přísluší poplatky funkční, které na základě předložených výkazů o činnosti jejich na konci každého roku ministerstvo obchodu vyměřuje (§ 5 min. n.).
Ad 2. Potřebný personál pomocný a kancelářský má pro soud patentní opatřiti ministerstvo obchodu (§ 41 zák. pat.). Práce manipulační pro soud tento nutné (zapisování došlých spisů, opisování, uschovávání aktů) obstarává pomocný úřad ministerstva obchodu. Zapisovatele pro soud patentní určí taktéž jmenované ministerstvo. Tito mají presidentu patentního soudu zaslíbiti přísežně náležité a svědomité plnění svých povinností (§ 3 odst. 2 m. n.).
III. Sestavení senátu rozhodujícího.
Soud patentní rozhoduje v senátech složených ze 6 členů a předsedy. Předsedou jest president soudu patentního nebo jeho náměstek, za členy musí býti vzati dva dvorní radové nejvyššího soudu, jeden člen musí náležeti do státu ministerstva obchodu. Tři ostatní členy vybere od případu k případu předseda soudu patentního ze seznamu jmenovaných členů odborně technických (§ 41 odst. 6 zák. pat. a § 6 m. n.).
Z výkonu svého úřadu jsou v konkrétním případě vyloučeni členové, kteří sami nebo jejich manželky nebo blízcí příbuzní či sešvakřeni, jejich adoptanti nebo adoptáti, pěstounové, schovanci nebo opatrovanci jsou v záležitosti patentní, o kterou se jedná, súčastněni, jakož i oni, kteří v záležitosti, o niž jde, zastupují nebo zastupovali některou stranu, nebo kteří mají očekávati z výsledku rozhodnutí hmotný prospěch nebo škodu. Kromě toho jsou vyloučeni i všichni ti, kdož spolupůsobili v té které věci na rozhodování u úřadu patentního (§ 42 zák. pat.).
Ze jmenovaných členů senátu patentního působiti má rada ministerstva obchodu jako stálý referent. President soudu patentního může však v jednotlivých případech buď vůbec za něho nebo vedle něho ustanoviti jiného referenta (§ 7 min. nař.).
IV. Řízení u soudu patentního. Pro řízení před soudem patentním platí obdobně předpisy, které dány jsou v §§ 68 — 84 zák. pat. pro řízení před úřadem patentním a které v mnohém, zejména co do řízení důkazního, vedení protokolů, nahlédání ve spisy, prohlašování rozhodnutí, potrestání stran pro svévoli se podobají předpisům daným pro řízení před soudy v občanských rozepřích právních. Předpisy tyto jsou doplněny jednak v §§ 87 a násl. zák. pat., jednak v §§ 9 a násl. cit. min. nař. Dle těchto ustanovení podati jest odvolání proti konečnému rozhodnutí oddělení zrušovacího úřadu patentního do 30 dnů po doručení rozhodnutí v odpor vzatého (§ 88 zák. pat.). S odvoláním tímto může býti také spojena stížnost proti rozhodnutím a usnesením v předběžném řízení vydaným, pokud měla nějaký účinek na rozhodnutí konečné (§§ 39, 87, odst. 1 a 2 zák. pat.). Podané odvolání, jeví-li se býti opožděno, nebo je-li formálně nesprávno, sám úřad patentní odmítne, jinak je předkládá soudu patentnímu (§ 88 zák. pat.), kde obdrží je stálý referent (rada ministerstva obchodu), aby všecko, co potřebí jest k přípravě jednání, opatřil. Je-li ad hoc vedle stálého referenta nebo místo něho ustanoven jiný referent, může stálý referent učiniti všecka potřebná opatření jen v souhlase s tímto referentem. Při různosti jejich mínění rozhoduje president soudu patentního (§ 10 min. nař.). Neshledá-li soud patentní podané odvolání jako k dalšímu řízení nespůsobilé odmítnouti, odkáže je k veřejnému líčení. Sezení soudu patentního odbývána jsou ve dny od presidenta soudu patentního určené a v patentních novinách náležitě ohlášené, a to každý čtvrt roku. V případech nutných může však president soudu patentního i mimořádné sezení položiti. Sezení veřejná odbývají se v místnostech nejvyššího soudu ve Vídni (§ 9 min. nař.). Soud patentní rozhoduje o odvolání na základě skutečností a důkazův úřadu patentnímu předložených, nižádných dalších důkazů neprováděje (§ 89 odst. 1 a § 91 odst. 2 zák. pat.)
Rozhodnutí svá vydává z pravidla ve věci samé ve formě rozsudku jménem císaře. Jen tenkráte, shledá-li se, že úřad patentní porušil podstatné formy řízení, jichž opomenuti překazilo, aby zákonné rozhodnutí bylo vydáno, nerozhodne patentní soud ve věci samé, nýbrž poukáže úřad patentní, aby spornou záležitost ještě jednou rozebral a rozhodl (§ 89 odst. 2 zák. pat.).
Rozhodnutí svá vynáší soud patentní většinou hlasů; při rovnosti hlasů rozhoduje předseda (§ 92 zák. pat.).
Rozsudky podepisuje předseda a zapisovatel, ostatní vyřízení nesou označení »c. k. soud patentní« a podpis stálého referenta (§ 11 min. n.).
Rozhodnutí soudu patentního provádí, pokud dotýkají se působnosti patentního úřadu a v zákoně patentním výslovně žádost účastníka předepsána není, ex officio úřad patentní. Jinak zůstaveno jest účastníkům, aby u soudu nebo vůbec u příslušného úřadu za exekuci žádali (§ 13 min. n.).

Citace:

1899, VESELÝ, František Xaver. Sazba lekárnická. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 386-386.