Sociální revue. Věstník Ministerstva sociální péče, 6 (1925). Praha: Ministerstvo sociální péče, 536 s.
Authors:

Z právního jednání, jez dlužník podstoupil před zavedením vnucené správy nelze žalovati vnuceného správce.


V exekučním řádu není nikde přímo vysloveno, že vnucený správce může býti v této své vlastnosti žalován. Neboť účelem vnucené správy není zastupování dlužníka, nýbrž dobývání všech užitků a příjmů ze spravované věci, aby se vymáhajícím věřitelům umožnilo uspokojení jejich vykonatelných pohledávek; vnucený správce jest orgán soudu; dle §u 109., odst. 2. ex. ř., má učiniti všechna opatření, napomáhající řádnému a prospěšnému hospodářskému užívání odevzdané mu nemovitosti (a totéž platí dle §§ 334., 341. ex. ř. i pro vnucenou správu naftového dolu). Má vůbec předsevzíti všechna právní jednání, jež jsou nutná k provedení vnucené správy. Z tohoto zákonného ustanovení vyvodil nejvyšší soud v četných rozhodnutích závěr, že lze i proti vnucenému správci podati žaloby ze smluv jím uzavřených, resp. ze závazků jím převzatých, pokud trvá vnucená správa. Ve všech těchto rozhodnutích odvozují se nároky z právních jednání, týkajících se správy, jež dotyčný správce neb jeho předchůdce v úřadě uzavřel. Neboť jen tyto spory mohou se týkati provedení správy. Není však přípustno žalovati vnuceného správce, jako v tomto případě, z právního jednání, jež uzavřel dlužník před zahájením vnucené správy. Dlužník nepozbyl zahájením vnucené správy své právní a faktické způsobilosti k jednání, jest tedy s to, se sám zastupovati; vnucený správce není jeho opatrovníkem. Tomu jest tak i v případě, je-li povinnost k placení sporného pachtovného zapsána v naftovních knihách na věcném právu dlužníka k vydobývání pryskyřice, kteréžto právo pojato do vnucené správy, a patří-li dotyčný nárok k nárokům požívajícím přednosti (§§ 120. a 241. č. 1. ex. ř.). Vnucený správce jest ovšem povinen zapraviti toto břímě přednosti požívající z příjmů a může býti ku splnění této povinnosti doháněn exekučním soudem (§ 114. ex. ř.). Vůči žalující straně nepřevzal však žádného závazku ku placení a nedal podnětu k žalobě, zvláště když nepopírá nároku. Vnucený správce není dále bezpodmínečně povinen zaplatili žalující straně pachtovné, o něž zde běží, nýbrž jen tehdy, stačí-li příjmy ze správy, aby především byla kryta plnění z pojišťovacích smluv, aby s předností byly uhrazeny výlohy hospodářství a náklady vnucené správy (§ 121. ex. ř.). O tom však nelze rozhodovati cestou sporu, nýbrž výlučně v exekučním řízení (§§ 114. a 118. ex. ř.). Případný výrok (rozsudek) proti vnucenému správci byl by též úplně bezúčinným, poněvadž správce neručí osobně za zažalovanou pohledávku, po dobu vnucené správy lze na výtěžek práva k dobývání pryskyřice vésti exekuci pouze vnucenou správou a o rozdělení přebytků z výtěžku má rozhodovati jen exekuční soud, neodkáže-li výjimečně nárok na pořad práva (§§ 103. a 128. ex. ř.). Není-li vymáhající věřitel odkázán na pořad práva, jest dle zákona nepřípustnou žaloba k tomu účelu, aby se přivodilo rozdělení přebytků výtěžku, jak si on přeje.
(Rozh. nejv. soudu ze dne 7. listopadu 1916, č. j. Rv V 284/16 / 1.)
—T-oul—
Citace:
Z právního jednání, jež dlužník podstoupil před zavedením vnucené správy nelze žalovati vnuceného správce.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1917, svazek/ročník 26, číslo/sešit 2, s. 104-105.