Čís. 11491.


Žaloba domáhající se výroku o nepřípustnosti exekuce proto, že v nálezech o pokutách, na jichž základě byla eráru povolena exekuce, byla doba splatnosti pokut ustanovena až ke dni, kdy nabudou právní moci, což se prý dosud nestalo, jest žalobou podle § 36 čís. 1 ex. ř., patřící na pořad práva.
(Rozh. ze dne 19. března 1932, R I 91/32.)
Na základě výkazu nedoplatků byla povolena československému státu proti žalobkyni exekuce. V žalobě o nepřípustnost exekuce tvrdila žalobkyně, že pohledávka strany žalované není po právu, poněvadž je vedena exekuce pro pokuty předepsané žalobkyni, ačkoliv nálezy berní správy nenabyly dosud právní moci, a že proto jest exekuce ve smyslu § 36 ex. ř. nepřípustná. K námitce nepřípustnosti pořadu práva soud prvé stolice žalobu odmítl. Důvody: Exekučními spisy jest zjištěno, že výkazy nedoplatků, podle kterých byla napadená exekuce provedena, byly opatřeny doložkou vykonatelnosti, dále že žalobkyně tytéž námitky uplatňovala rekursem proti povolujícímu usnesení a že byly právoplatně zamítnuty. Žalobkyně žalobu, o niž tu jde, označuje jako žalobu podle § 36 čís. 3 ex. ř., ve skutečnosti však jde o žalobu — Čís. 11491 —
podle § 35 ex. ř., pro kterou jest v souzeném případě pořad práva vyloučen. Žalobkyně uplatňuje, že prý pohledávka Československého státu (finanční správy) — pokuty pro nepodání přiznání k dani činžovní Kč 7600 — — není po právu proto, že platební rozkazy nejsou dosud právoplatnými, poněvadž proti nim byly podány stížnosti. Jde o námitku, spočívající ve skutečnostech nárok zrušujících ve smyslu § 35 ex. ř. Přezkoumávati správnost doložky vykonatelnosti nepatří soudu, nýbrž jen příslušnému úřadu správnímu, a soud jest doložkou vykonatelnosti vázán. Ani tvrzená okolnost, že výkazy nedoplatků nejsou právoplatné, nespadá pod § 36 čís. 3 ex. ř., neboť toto ustanovení předpokládá, že vymáhající věřitel musí míti v ruce právoplatný exekuční titul, by se vůbec mohl zříci zahájení exekuce ve lhůtě zatím ještě neprošlé. Žalobkyně však nic takového netvrdí, nýbrž popírá jsoucnost pohledávky. Námitky podle § 36 ex. ř. mohou býti žalobou vzneseny jen tehdy, nemohou-li býti provedeny rekursem proti povolení exekuce. Vzhledem k tomuto právnímu posouzení věci má soud za to, že nárok žalobní nelze uplatniti pořadem práva. Rekursní soud zamítl námitku nepřípustnosti pořadu práva. Důvody: Stěžovatelka výslovně označuje svou žalobu proti povolené exekuci jako žalobu podle § 36 ex. ř. a opírá ji o tvrzenou okolnost, že nálezy, na jichž základě byla exekuce povolena, nevešly v právní moc, poněvadž proti nim podala v čas stížnosti, a že v nálezech těch jest uloženo zaplatiti předepsanou pokutu, jakmile nález nabude právní moci, a že tedy ještě neuplynula doba splatnosti v nálezech stanovená, jich vejití v právní moc, a že vymáhající strana takto se sama zřekla vedení exekuce před právní mocí nálezů. V žalobě se sice také praví, že vymáhaný nárok dosud nepozůstává, ale neříká se, že nárok zanikl skutečnostmi nastalými po vzniku exekučních titulů, po případě, že nějakými takovými skutečnostmi jest staven; vytýká se jen jako nesprávné, že byla exekuce povolena, nikoli však, že předepsaná pokuta byla zrušena, prominuta nebo podobně. Z obsahu žaloby i z jejího označení jako žaloby podle § 36 ex. ř. tedy vyplývá, že jde o žalobu proti povolení exekuce, že žalobce chce míti rozhodnutí podle § 36 ex. ř. Pro takové žaloby jest výlučně příslušným soud, třebaže vymáhaný nárok jest povahy veřejnoprávní, a první soud neměl příčiny, by žalobu považoval za námitky proti nároku podle § 35 ex. ř. Pokud by žaloba nebyla věcně odůvodněna, pokud by nebyly splněny podmínky pro žalobu podle § 36 ex. ř., musela by ovšem býti zamítnuta, nikoliv však odmítnuta pro nepřípustnost pořadu práva.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
K vývodům dovolacího rekursu se především připomíná, že dosavadní jednání bylo omezeno na námitku nepřípustnosti pořadu práva a že se proto nelze v tomto období řízení obírati otázkou, jaký význam mají okolnosti, že výkazy nedoplatků byly opatřeny doložkou vykonatelnosti a že nebylo vyhověno rekursu povinné proti povolení exekuce.
Civilní rozhodnutí XIV. 19 Při rozhodování o přípustnosti pořadu práva jest se omeziti na řešení otázky, jaké povahy jest žaloba, o kterou tu jde. Pro posouzení této povahy nezáleží na tom, jak žalobkyně svou žalobu označila, nýbrž rozhodnými jsou skutkové okolnosti, na nichž žalobkyně svůj žalobní nárok zakládá. Z obsahu žaloby zřejmě plyne, že se žalobkyně domáhá výroku o nepřípustnosti exekuce v podstatě proto, že v nálezech o pokutách, na jichž základě byla exekuce povolena, byla doba splatnosti pokut ustanovena až ke dni, kdy nabudou právní moci, což prý se dosud nestalo, ježto žalobkyně proti nim podala včas stížnosti, které nebyly dosud vyřízeny. Podle toho nevznesla žalobkyně námitky spočívající na skutečnostech nárok zrušujících nebo zastavujících ve smyslu § 35 ex. ř., nýbrž jde tu o námitky proti povolení exekuce, v nichž povinná popírá, že nastaly skutečnosti rozhodné pro dospělost nebo pro vykonatelnost nároku (§ 7 druhý odstavec ex. ř.), a jest tuto žalobu posuzovati jako žalobu podle § 36 čís. 1 ex. ř. Rekursní soud správně rozhodl, že taková žaloba patří na pořad práva (viz rozhodnutí čís. 738 sb. n. s.), a dovolacímu rekursu nelze vyhověti.
Citace:
č. 11491. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 316-318.