Č. 7694.

Známky: Známce utvořené ze značek abecedy Morseovy nelze upříti distinktivnost podle § 1 známk. zák., je-li zjištěno, že zúčastněné kruhy obchodní ji budou v tomto smyslu pojímati, třebas nepostihnou významu slova, těmito značkami vyjádřeného.
(Nález ze dne 17. ledna 1929 č. 863.)
Věc: Firma Schweizerischer Elektrotechnischer Verein v Curychu (adv. Dr. Alf. Pless z Prahy) proti ministerstvu obchodu o ochrannou známku. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Pro stěžující si firmu byla dne 12. června 1926 pod č. 47503 u mezinárodního úřadu v Bernu zapsána pro veškeré druhy vodičů elektřiny známka, utvořená ze značek Morseovy abecedy, značících slovo »Asev« (- — - - - - — - —). Výnosem z 5. srpna 1926 pojalo min. obch. pochybnost o distinktivitě této známky s hlediska § 1 zák. o ochraně známek z r. 1890, resp. čl. 6 č. 2 unijní smlouvy pařížské z r. 1883 a po vyjádření st-lky odepřelo jí nař. rozhodnutím ochranu pro území čsl. republiky z těchto důvodů:
»Známka vykazuje pouze několik kratších a delších vodorovných čárek, sestavených v písmena Morseovy abecedy. Ježto písmo to bude převážně většině konsumentů neznámo a čárky samy o sobě nejsou nikterak charakteristické, jest známka jako nedistinktivní vyloučena ze zápisu podle ustanovení § 1 zák. o ochraně známek ze 6. ledna 1890 č. 19 ř. z., resp. čl. 6 č. 2 pařížské unijní smlouvy z 20. března 1883. Pro posouzení distinktivnosti známky je rozhodné, zda ty kruhy konsumentů, pro něž známka jest především určena, budou v označení tom spatřovati známku určitého podniku, kterou rozliší od označení jiných, sestávajících rovněž pouze z teček a čárek. I kdyby se připustila správnost tvrzení chranitelčina, že odběrateli chráněného zboží jsou pouze továrníci, zabývající se hotovením isolovaných vedení pro domácí instalace, není tím ještě řečeno, že známku lze pokládati za slovní známku »Asev«, ježto všeobecnou znalost Morseovy abecedy nelze ani v těchto kruzích důvodně předpokládati. Naopak jest pravděpodobno, že většina konsumentů uvědomí si při spatření známky pouze to, že jest utvořena z písmen Morseovy abecedy, avšak význam těchto značek nebude jim znám. Sluší proto při posouzení známky č. 47503/Bern po stránce její distinktivity přihlížeti toliko k jejímu obrazovému dojmu. Tvrzení, že jednotlivé tečky a čárky jsou ve známce sestaveny úplně symetricky, není správné, a nelze tudíž pokládati toto seskupení teček a čárek za tak charakteristické, že by konsument, jemuž význam jednotlivých značek bude neznám, známku tak podrobně si zapamatoval, aby ji rozlišil od jiné známky, rovněž z teček a čárek složené a tvořící jiné slovo, napsané Morseovou abecedou. Důkaz, podaný chranitelkou, že zvláštní komise pečuje o to, aby známkou č. 47503/Bern byla označována toliko nit, cejchovaná technickými přezkoušecími ústavy, prokazuje nejvýše, že zboží, označené známkou č. 47503/Bern, pochází skutečně z podniku chranitelčina, zůstává však zcela irelevantní pro posouzení otázky distinktivnosti známky.«
Stížnost k nss-u podaná vytýká jako vadu řízení, že žal. úřad opomenul si zjednati spolehlivý podklad pro svůj závěr, že známka, o niž jde, není distinktivní. Jako nezákonnost se vytýká, že si úřad nesprávně vykládal pojem distinktivity a že neprávem odepřel uznati známku tu za známku slovní »Asev«.
O této stížnosti uvažoval nss takto:
Dle § 1 známk. zák. dlužno pro obor tohoto zák. považovati za známky ony zvláštní značky, které jsou určeny k tomu, aby rozlišily výrobky a zboží, jež mají bytí do obchodu uvedeny, od jiných výrobků a od jiného zboží stejného druhu, t. j. od výrobků a zboží z jiných závodů. Značky, které tomuto požadavku nevyhovují, t. j. které nejsou způsobilé takto zboží rozlišiti, nejsou jako známky schopné ani registrace, ani tuzemské ochrany, zajištěné zákonem, pokud se týče mezinárodní unijní smlouvy pařížské v redakci Washingtonské z roku 1883, resp. úmluvy madridské z roku 1891. (Srovn. čl. 3 úmluvy madridské a čl. 6 č. 2 unijní smlouvy pařížské a § 32 známk. zák.)
Příčiny, proč některým značkám nedostává se způsobilosti registrační podle cit. norem, možno rozvrhnouti v podstatě ve dvě skupiny: 1. Důvod nedostatku distinktivity může tkvíti především v obsahu známky o sobě, t. j. v nedostatečné výraznosti, charakterisační způsobilosti. Sem jest zařaditi známky, záležející na př. v pouhých bodech, čárkách a pod.; 2. důvod nedostatečné způsobilosti rozlišovací může býti dále v tom, že to, co bylo zboží připojeno v úmyslu je rozlíšiti, nepůsobí vůbec dojmem značky zboží. Do této kategorie náleží jednak taková označení na zboží, která jsou podmíněna povahou a podstatou zboží samotného, způsobem jeho výroby a pod., jednak taková, která poukazují na podstatu, druh určitého zboží a pod. (Srov. nál. Boh. A č. 1313/22, mající za předmět obraz zboží chráněného.) Z tohoto důvodu, t. j. poněvadž nemají ráz značky, možno právem označiti jako nedistiktivní i takové výrazové prostředky, které podle svého rázu především působí dojmem projevu obracejícího se na konsumenta, tedy v podstatě mají toliko ráz reklamy (srov. nál. Boh. A 2807/23 — známka »Na zdár!«).
Důvod nedostatku distinktivity může tudíž záležeti v tom, že označení samo není dosti výrazným a charakteristickým, nebo v tom, že označení zboží nepůsobí svým vnějším dojmem jako značka, určená právě k individualisaci určitého zboží co do jeho původu z určitého závodu. Nedostatek distinktivity má tudíž svůj původ podle toho vždy v povaze označení, ať již o sobě nebo ve vztahu ke zboží jím opatřenému, nebo se zřetelem k dojmu, jejž vzbuzuje v konsumenstvu (srov. Boh. A 6595 a 6373/27).
V daném případě vyslovil úřad, že známka, jíž odepřel ochranu, obsahuje pouze několik kratších a delších vodorovných čárek, které samy o sobě nejsou distinktivní. Proti tomu nemá stížnost námitek. Než žal. úřad vyslovil dále, že tyto čárky představují písmena Morseovy abecedy a prohlásil za pravděpodobné, že konsumentské kruhy, pro které jest pozastavená známka a zboží jí chráněné určeno, si uvědomí, že známka ta jest skutečně utvořena z písmen této abecedy. Připustil tedy žal. úřad, že zúčastněné kruhy obchodní (odst. 2 § 1 zn. zák.) nebudou pojímati obsah pozastavené známky jako pouhé čárky, nýbrž jako značky určitého individuelního způsobu, totiž jako značky abecedy Morseovy. Odepřel však uznati známku takto sestavenou za distinktivní ze dvou důvodů: jednak proto, že zúčastněným kruhům obchodním i když si uvědomí, že nejde o pouhé čárky, nýbrž o písmena Morseovy abecedy, nebude znám její obsahový význam, t. j. slovo »Asev«, jednak že snadno zamění známku takto utvořenou se známkou jiného podniku utvořenou rovněž z písmen této abecedy.
Připustilo-li však min., že zúčastněné kruhy obchodní budou pojímati čárky jako značky Morseovy abecedy, pak jde o označení určitě individualisované a nelze mu odepříti ochranu pro nedostatek distinktivity podle § 1 znám. zák. Okolnost, že slovní význam této značky nebude zúčastněným kruhům obchodním znám, je bez významu. Pak ovšem není vadou řízení, že úřad o této nerozhodné okolnosti zvláštní šetření nekonal.
Další důvod pro odepřeni ochrany uvedený, že totiž pozastavená známka jest způsobilá vzbuditi u konsumentů omyl o provenienci zboží jí chráněného vzhledem k známce podniku jiného, vytvořené podobným způsobem, jest s hlediska § 1 znám. zák. bez významu, a přišla by v úvahu při řešení otázky podobnosti známek podle § 3 znám. novely (srov. nál. Boh. A č. 6569/27).
Dle toho, co bylo řečeno, je nař. rozhodnutí založeno na mylném výkladu pojmu distinktivity dle § 1 znám. zák. a bylo je zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 7908. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 668-672.