Čís. 1415.

Pro skutkovou podstatu zločinu veřejného násilí dle §u 85 písm. a) tr. zák. jest lhostejným civilní poměr mezi pachatelem a poškozeným.
(Rozh. ze dne 15. prosince 1923, Kr I 1195/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu v Jičíně ze dne 26. září 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí dle §u 85 a) tr. zák., — mimo jiné z těchto
důvodů:
Zmatek dle čís. 9 a) uplatňuje stěžovatel vývody, že v tomto případě nelze uplatňovati ustanovení §u 484 obč. zák., ježto rozsah služebnosti, o kterou se jedná, není přesně vymezen co do šíře a směru jízdy, může býti tudíž vykonáván libovolně a neomezeně bez ohledu na případné škody tím vzniklé, kterážto otázka může býti rázu jen civilního; způsobení škody nemůže prý nikdy zakládati čin trestný vzhledem k tomu, že budě scházeti subjektivní moment, totiž zlomyslnost a ji podmiňující vědomost, že pachateli nenáleží žádné právo a že tudíž to, co koná, je proti právu. Názor tento jest nesprávným. Již samotná ustanovení občanského zákona, t. j. §§ 484 a 485 vyslovují, že výkon služebnosti díti se může jen v mezích nutné potřeby, a dle §u 1295 obč. zák. jest oprávněný povinen náhradou škody, když ji vědomě způsobí i při výkonu svého práva zřejmě za účelem, povinného poškoditi, způsobem odporujícím dobrým mravům. Poráží tudíž již ustanovení civilní názor stěžovatelův o neomezenosti práv k výkonu jeho služebnosti. Leč nehledíc k tomu, při posuzování případu s hlediska práva trestního jest civilní poměr mezi obžalovaným a poškozeným a eventuelní neexistence bezpráví civilního pro posouzení bezpráví trestného nerozhodným. Jest sice obžalovanému volno, by právo mu příslušející vykonával, nikdy není však oprávněn výkonem tohoto práva druhému úmyslně a zcela bez potřeby škodu způsobiti. Dle zjištění rozsudkových způsobil však obžalovaný jednáním svým na věcech, náležejících poškozenému, totiž na jeho úrodě, škodu ve výši 260 Kč, tudíž škodu 200 Kč převyšující. Škodu tu, jak rozsudek správně zjistil, způsobil zlomyslně, takže veškeré předpoklady, žádané pro skutkovou podstatu zločinu §u 85 lit. a) tr. zák. jsou splněny a nalézací soud zcela správně podřadil jednání obžalovaného pod toto trestní ustanovení.

Citace:

č. 1415. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 586-587.