Subjekt zemědělského vyrovnání.§ 1 vl. nař. 76/36 stanoví v odst. 1, č. 2 že zemědělské vyrovnání mohou navrhnouti i fysické osoby, které a) hospodaří na zemědělských pozemcích vlastních, zpachtovaných, nebo daných jim do užívání,b) a současně vyživují se vůbec nebo převážně a) z výtěžku tohoto hospodaření a z výtěžku prací v zemědělském podnikání, nebo β) z výtěžků tohoto hospodaření a výtěžků prací v jiném podnikání, nejde-li o práci převážně duševní. Pokud jde o případ b) β), jest znění zákona jasné, a Pužman-Knap »Zemědělské vyrovnání«, str. 16, je vyložili tak, že i samostatní podnikatelé, kteří převážně se vyživují z výtěžku nezemědělského podniku (řemeslníci a živnostníci atd.), jen když v jakémkoli rozsahu hospodaří na sebemenším kousku pole, mohou o zemědělské vyrovnání zažádati, není-li jejich činnost převážně duševní. Tento výklad potvrdil nyní nejvyšší soud rozhodnutím z 23. září 1936, R I 1023/36, které Dr. Schicketanz uveřejnil v posledním čísle »Deutsches Anwaltsblatt« na str. 160 a násl. (srov. též »Spořitelní Obzor« 1936/11, str. 326 a násl.). Tím se nejvyšší soud přiklonil k výkladu znění zákona, na rozdíl od většiny literatury, která vykládala toto ustanovení podle znění důvodové zprávy, odporující však znění zákona.