Řízení audienční

bylo urychlené řízení, jež platilo pouze pro Tyrolsko s Vorarlberském a jež usnadňovalo dobývání pohledávek 21 zl. nepřevyšujících.
1. Řízení záleželo v tom, že na základě protokolu soudního bez předchozí žaloby sepsaného, k jehož sepsání se dostaví k soudu věřitel i dlužník, dlužník dluh doznal a zaplacení jeho přislíbil.
2. Řízení exekuční:
a) Soudce povolil, když shledal žádost’ exekuční odůvodněnou, výměrem zájem a odhad pak i prodej označených movitostí dlužníkových. Prodej se však povolil k žádosti věřitelově, když dlužník věřitele neuspokojil ve 14 dnech po dni zájmu a odhadu;
b) odhad předsevzal jen jeden přísežný znalec;
c) dlužník mohl ústně nebo písemně žádati za prodej hned po zájmu a odhadu; d) nařídila se jen jedna dražba, při níž se předměty prodaly i pod cenou odhadní ;
e) hned po skončení dražby slušelo z pravidla složenou cenu rozděliti. Pokud by tu však mohly býti zvláštní nároky osob třetích, odpadlo rozdělení a složená suma i se spisy odevzdala se soudu, jenž pak učinil další zákonné kroky dle předpisů ob. ř. s. (dv. dek. z 8. srpna 1837 č. 218 sb z. s.).
Řízení audienční od 1. ledna 1898 již neplatí, neboť bylo výslovně zrušeno čl. ΙΙI. č. 4 uv. z. k с. ř. s.
Citace:
Řízení audienční. Všeobecný slovník právní. Díl čtvrtý. Rabat - Švakrovství. Příruční sborník práva soukromého i veřejného zemí na radě říšské zastoupených se zvláštním zřetelem na nejnovější zákonodárství a poměry právní zemí Koruny české. Praha: Nákladem vlastním, 1899, svazek/ročník 4, s. 286-287.