Authors:
= Váž. civ., 19 (1937), sv. 2
PDF

Čís. 16513.


Na základě smíru uzavřeného ve sporu několika žalobců o zdržovacím nároku podle zákona proti nekalé soutěži, který příslušel podle své povahy každému žalobci samostatně, takže každý z nich měl samostatný zájem a nárok, aby žalovaný nerozšiřoval závadné letáky, může každý z oprávněných vésti samostatně exekuci k uskutečnění svého nároku ze smíru.
(Rozh. ze dne 20. listopadu 1937, R I 1283/37.)
Vymáhající věřitelka firma Karel S. v P. navrhla, aby jí byla podle smíru ze dne 10. března 1932 povolena exekuce k vynucení nároku na zdržení se povinné firmy užívati letáků a cirkulářů s tvrzením, že vyobrazená pancéřová pokladna s betonovou výplní byla autogenem vypálena a beton bezhlučně odstraněn. Soud prvé stolice vyhověl návrhu. Rekursní soud zamítl návrh. Důvody; Vymáhající věřitelka navrhla povolení exekuce podle smíru ze dne 10. března 1932 č. j. Ck X 30/31-6. Dotčený smír byl uzavřen mezi tehdy žalujícími firmami T., továrnou pokladen v P., Karel S., továrnou pokladen v P. (nyní vymáhající věřitelkou), a firmou K. M., továrnou pokladen v K., s jedné strany a žalovanou firmou s druhé strany. Řečeným smírem tehdy žalovaná (nyní povinná) se zavázala všem třem žalujícím firmám a mohou tedy ony jako celek podávati podle uvedeného smíru exekuční návrhy a nikoli jen jediná z nich. Nebyla tedy vymáhající věřitelka sama oprávněna k podání exekučního návrhů, o nějž jde, a již proto měl býti její návrh zamítnut.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Nezáleží na tom, že byl smír, jenž je to exekučním titulem, uzavřen ve sporu zahájeném proti dlužníku žalobou podanou kromě vymáhající věřitelky ještě dalšími dvěma firmami, neboť nárok žalobou vymáhaný patřil podle své povahy každé firmě samostatně a všechny tři se cítily poškozenými letáky žalovaného, takže každá z nich měla samostatný zájem a nárok, aby žalovaný, dále nerozšiřoval závadné letáky. Domáhaly-li se svého nároku jednou žalobou a uzavřely-li pak v něm se žalovaným (nynějším dlužníkem) smír společně, nezměnilo se tím nic na právním významu poměru s důsledky právě uvedenými, to jest, že pro každou ze žalobkyň vznikl samostatný nárok proti žalovanému. Nerozhoduje proto, zda a proč i druhé dvě oprávněné nepodaly exekuční návrh.
Citace:
č. 16513. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 631-632.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).