Č. 12188.

Školství: I. Usnesení místní školní rady o repartici schodku školního rozpočtu na přiškolené obce nelze, ani když se stalo všemi hlasy, kvalifikovati právně jako dohodu přiškolených obcí o rozvrhu. —
II. Podkladem repartice schodku školního rozpočtu na přiškolené obce po rozumu § 11 zák. č. 16/1873 ve znění zák. č. 85/1880 z. z. čes. jest předpis daňový, jak se v době stanovení rozpočtu a repartice pro rozpočtový rok pravděpodobně jeví. Repartice na tomto základě provedená jest definitivní; okolnost, že skutečný předpis daňový dodatečně objeví se jinak, ani nezakládá důvodu pro obnovu řízení repartičního, ani nedává přiškoleným obcím nároku na rektifikaci rozvrhu.
(Nález ze dne 5. prosince 1935 č. 22999/34.) Prejudikatura: srov. Boh. A 2499/23, 5929/26.
Věc: Obec R. (adv. Dr. Otto Sommer z Prahy) proti okresnímu výboru v Rakovníku (za zúč. obec K. adv. Dr. Otto Pavlík z Prahy) o školní rozpočet.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost. — — —
Důvody: I. Míst. škol. rada v K. usnesla se v r. 1924 postaviti novou školní budovu. Ve schůzi 30. listopadu 1927 jednáno o mimořádném rozpočtu pro r. 1928 na stavbu nové školní budovy a usneseno, aby schodek »byl vyúčtován mezi přiškolenými obcemi, až bude znám nový předpis daňový«. Ve schůzi z 10. prosince 1927 stanovena potřeba mimořádného školního rozpočtu na r. 1928 na stavbu nové školní budovy částkou 2100000 Kč a usneseno — poněvadž není známa nová daňová základna, podle které tato potřeba má býti rozvržena, — aby byla rozvržena na obec K. částkou 950000 Kč, na osadu Č. 50000 Kč, na obec R. 1100000 Kč.
Osk na Křivoklátě výměrem z 12. ledna 1928, přezkoumávajíc rozpočet ten na základě § 3 odst. 7 zák. č. 77/1927 Sb., zjistila na podkladě úředního šetření, dat a pomůcek, že předpis daňový, směrodatný pro výpočet přirážek obecních a rozvrh schodků rozpočtů školních, činiti bude v r. 1928: v obci K. Kč 18376.06 v osadě Č. Kč 1041.79, v obci R. Kč 23927.89, na základě toho vyslovila, že ze schodku mimořádného rozpočtu školního na r. 1928 při daňových předpisech právě uvedených připadá na obec K. Kč 890262.07 místo Kč 950.000, na osadu Č. Kč 50498.12 místo 50000, na obec R. Kč 1159239.81 místo Kč 1100000, a částky tyto vložila do obecních rozpočtů jmenovaných obcí. Rozhodnutí to nebylo vzato v odpor a nabylo právní moci.
Mšr na K. ve schůzi 10. ledna 1928 vzala rozhodnutí to na vědomí, usnesla se však, že »vyúčtování výloh na novou školu bude provedeno podle předpisu daňového, který bude stanoven dle nového zákona.« Ve schůzi 18. listopadu 1929 jednala mšr o věci opětně a usnesla se, aby rozvrhování nákladů dělo se postupně tak, že položky z r. 1927 budou se rozvrhovati podle daňové základny z r. 1926, položky z r. 1928 podle předpisu daně z r. 1927 a položky z r. 1929 dle předpisu daní z r. 1928, než bude definitivně zjištěn správný předpis daní. Ve schůzi 22. listopadu 1929 pak usneseno postupovati podle usnesení z 18. listopadu 1929, než definitivně se rozhodne, podle které základny vše se bude rozvrhovati.
Podáním z 15. září 1930 obec R. odvolávajíc se na usneseni mšr-y na K., svého času učiněné, podle něhož veškero vydání na stavbu nové školní budovy bude zaplaceno podle předpisu daňového z r. 1928, oznamovala, že daňový předpis obce R. na r. 1928 činí 20.322 Kč 79 h, a žádala jednak, aby na příště rozvrh plateb na stavbu školní budovy byl konán dle základny z r. 1928, nyní již známé, jednak aby obci R., která na základě provisorní základny zaplatila až dosud mnohem více, nežli byla povinna, při příští platbě byl přeplatek ten odečten.
Když k žádosti mšr-y berní úřad 19. listopadu 1930 předložil definitivní výkaz daňový za r. 1928, podle něhož předpis daní v tomto roce činil v obci K. 18805.67 Kč, v osadě Č. 930 Kč 65 h a v obci R. 20323.39 Kč, usnesla se mšr ve schůzi 25. listopadu 1930, aby od 25. listopadu 1930 počínajíc vyúčtování všech nákladů na stavby školní budovy dálo se podle těchto berních výkazů z 19. listopadu 1930.
Z usnesení toho odvolala se obec K. podáním z 1. prosince 1930, trvajíc na rozvrhu provedeném rozhodnutím okresní správní komise z 12. ledna 1928.
Na to okr. výbor v Rakovníku podle výměru okr. úřadu z 5. února 1932 ve schůzi 27. ledna 1931 se usnesl »vzhledem ke stížnosti obce K. do usnesení mšr-y o neshodě zúčastněných obcí o rozvrhu nákladu na stavbu školní budovy podle daňové základny z r. 1928« potvrditi v celém znění usnesení býv. osk v K. z 10. ledna 1928, intimované výměrem z 12. ledna 1928, »poněvadž usnesení to následkem nepodání opravného prostředku nabylo právní moci, a usnesení právní moci nabyvší lze měniti toliko v tom případě, není-li to na újmu zúčastněné strany, v daném případě některé ze zúčastněných obcí«.
II. Ve schůzi 17. září 1929 mšr na K. projednala školní rozpočet pro r. 1930, stanovila schodek částkou 19516 Kč a rozvrhla jej podle daňové základny v Č. 965.27 Kč, v K. 17598.08 Kč, v R. 30.227 Kč, kvótami na Č. 386 Kč, na K. 7039.20 Kč, na R. 12090.80 Kč, úhrnem 19516 Kč.
Podáním z 15. září 1930 obec R. uvedla: Mšr při rozvrhu školního schodku na r. 1930 počítala s tím, že předpis daňový u obce R. činí 30227 Kč. Nyní vyšlo najevo, že příslušný výkaz berního úřadu byl chybný a že skutečný předpis činí 20322.79 Kč. Žádá proto, aby schodek školního rozpočtu na r. 1930 byl rozvržen podle správné základny daňové.
Mšr usnesla se 25. listopadu 1930 žádost tuto postoupiti ošv-u. Z usnesení toho odvolala se obec K. podáním z 1. prosince 1930. Podle výměru okr. úřadu v Rakovníku z 5. února 1932 okr. výbor v Rakovníku ve schůzi 8. ledna 1931 »jednal o žádosti obce R. z 15. září 1930, jakož i o odvolání obce K. z 1. prosince 1930« a usnesl se na tom, aby školní rozpočet a tudíž i rozvrh schodku školního rozpočtu pro r. 1930 nebyl měněn, poněvadž příslušná usnesení o rozpočtu a repartici nabyla právní moci. V důvodech se praví: Rozpočet i rozvrh schodku školního rozpočtu na r. 1930 sestaven a schválen byl ve schůzi místní školní rady dne 17. září 1929 za účasti zástupců přiškolených obcí podle předpisů daňových u obce K. částkou 17598.03 Kč, u obce R. částkou 30227 Kč, u obce Č. částkou 965.27 Kč. Takto rozvržený rozpočet projednán byl ve schůzích obecních zastupitelstev všech tří přiškolených obcí a schválen též okr. výborem v R., a to již v r. 1930, aniž jedna ze zúčastněných obcí podala ve lhůtě zákonné proti rozvrhu jeho odvolání. Nabyla tudíž příslušná usnesení právní moci a nemohou býti měněna, zejména ne tehdy, pakli by změna usnesení byla na újmu některé jiné přiškolené obci neb někoho jiného vůbec.
Proti rozhodnutím okr. výboru ad I. a II. podána je stížnost obcí R., která namítá v podstatě: proti rozhodnutí ad I., že okr. výbor nemohl se odvolati na právní moc repartice, provedené rozhodnutím bývalé osk z 12. ledna 1928, poněvadž a) rozhodnutí to pozbylo účinku, když po jeho vydání zúčastněné obce — jak o tom svědčí usnesení mšr-y z 19. ledna 1928, 18. listopadu 1929 a 22. listopadu 1929 — dohodly se na jiné repartici, b) obec R. podáním z 15. záři 1930 domáhala se vlastně obnovy řízení o repartici; proti rozhodnutí ad II., že okr. výbor nemohl odkázati na právní moc usnesení o rozpočtu a repartici na r. 1930, poněvadž se obec R. podáním z 15. září 1930 domáhala v podstatě obnovy řízení o repartici.
O stížnosti nss uvážil:
Je nesporno, že rozhodnutím osk v Rakovníku z 12. ledna 1928 byla beze všech výhrad definitivně stanovena repartice schodku mimořádného rozpočtu školního pro r. 1928 ve výši 2100000 Kč na obce K., č. a R., a že tato repartice, nebyvší stranami vzata v odpor, nabyla právní moci. Stížnost má však za to, že úprava rozvrhu schodku na přiškolené obce, jak byla provedena tímto rozhodnutím osk, pozbyla právního' účinku tím, že mšr pozdějšími usneseními z 19. ledna 1928, 18. listopadu 1929 a 22. listopadu 1929 učinila o repartici schodku usnesení odchylná a tím provedla úpravu rozvrhu novou, která nastoupila na místo úpravy stanovené osk-í. Tento závěr odůvodňuje stížnost jedině tím, že jest v uvedených usneseních mšr-y, učiněných za souhlasu členů zvolených ze všech přiškolených obcí, spatřovati dohodu přiškolených obcí o nové úpravě rozvrhu schodku, kterážto dohoda utvořila nový právní stav, jenž nastoupil na místo právního stavu vytvořeného rozhodnutím osk z 12. ledna 1928.
Než nss se nemusil zabývati otázkou, zda a za jakých modalit mohla by dohodou přiškolených obcí býti změněna pravoplatná repartice schodku školního rozpočtu, provedená v řízení o rozpočtu školním příslušnými úřady, neboť i kdyby otázka ta byla zodpověděna kladně, nemělo by to pro dnešní případ významu. Dohoda taková předpokládala by totiž především, aby se na úpravě rozvrhu schodku dohodly všechny zúčastněné obce politické na základě usnesení svých zastupitelstev svými zákonnými representanty. Členové mšr-y, zvolení z jednotlivých přiškolených obcí, nefungují však v mšr-ě de jure jako zástupci obce, za niž byli zvoleni; hájení zájmů jejich obce přísluší jim pouze v rámci členských práv, která mají jako členové mšr-y, nejsou však nijak oprávněni vystupovati jako zástupci politické obce, která je do mšr-y vyslala, ani jménem jejím jednati a ji zavazovati. Prohlášení, která učinili v mšr-ě, mají význam a účinek pouhých projevů členů kolegiálního orgánu školského, nikoli projevů zástupců přiškolených politických obcí. Nelze proto v usnesení mšr-y, i když se stalo za souhlasu všech jejích členů, shledávati dohodu přiškolených obcí obsahu shodného a usnesením mšr-y.
Námitka stížnosti je tedy bezdůvodná.
Druhá námitka, řízená proti rozhodnuti okr. výboru z 27. ledna 1931 a zároveň jako jediná námitka proti rozhodnutí okr. výboru z 8. ledna 1931, jest, že okr. výbor přehlédl, že podání obce R. z 15. září 1930 jsou vlastně žádosti za obnovu řízení, které nelze zamítati poukazem na právní moc rozhodnutí, proti němuž se strana obnovy domáhala. Námitka ta spočívá na názoru, že rozvrh schodku školního rozpočtu má se provésti podle skutečného daňového předpisu v tom kterém rozpočtovém roce; jestliže nastane tedy proti daňovému předpisu, který byl položen repartici za základ, dodatečně změna, mají zúčastněné obce nárok na provedení nového rozvrhu podle těchto změn. Tento názor není však správný.
Podle § 11 zák. č. 16/1873 ve znění zák. č. 85/1880 z. z. čes. jest ovšem schodek školní rozvrhovati na přiškolené obce podle poměru veškerých přímých daní. Podle disposice zákona má se však tato repartice provésti současně s usnesením o rozpočtu, tedy před počátkem rozpočtového roku a tudíž v době, kdy předpis přímých daní v jednotlivých přiškolených obcích v roce rozpočtovém není ještě znám. Z toho je patrno, že zákon jako podklad pro repartici nemá na mysli skutečný předpis daňový, nýbrž předpis daňový, jaký na základě dosavadního stavu a se zřetelem na poměry hospodářské, jak se v rozpočtovém roce pravděpodobně vyvinou, v době stanovení rozpočtu a repartice jeví se pravděpodobným. Jako jest pravděpodobný — a nikoli neznámý ještě skutečný — předpis daňový podkladem pro usnášení obecního zastupitelstva o výši přirážky nutné k úhradě rozpočtového schodku (srov. Boh. A 2499/23, 5929/26), tak jest také základem repartice schodku rozpočtu školního na přiškolené obce daňový předpis, jaký v době stanovení rozpočtu a repartice lze pravděpodobně pro rozpočtový rok očekávati. Na druhé straně nelze nijak ze zákona vyčísti, že by repartice stanovená mšr-ou podle § 11 zák. č. 85/1880 z. z. čes., resp. § 4 zák. č. 77/1927 Sb., při sestavení školního rozpočtu byla jen provisorní a měla snad podle toho, jak předpis daňový se skutečně vyvine, býti dodatečně rektifikována. Není ani myslitelno, že by zákon něco takového byl intendoval. Vždyť daňový předpis v obci je pouze souhrnem daňových předpisů individuálních; trvá zpravidla dlouhou dobu, nežli všechny tyto individuální předpisy se ustálí a celkový daňový předpis v obci, jak se podle toho utváří, stane se znám. S hlediska stížnosti bylo by tu po celou tuto dobu pouhé provisorium, a definitivní rozvrh schodku, spojený s vyrovnáváním nedoplatků a přeplatků mezi přiškolenými obcemi, byl by odsunut na dlouhou a neurčitou dobu po uplynutí rozpočtového roku. Nelze zajisté zákonodárci imputovati, že by byl zamýšlel takovouto úpravu naprosto neuspokojivou. Dlužno proto vykládati zákon v ten rozum, že podkladem repartice schodku školního rozpočtu na přiškolené obce jest předpis daňový, jak se v době usnášení o rozpočtu a repartici pro rozpočtový rok pravděpodobně jeví, a že repartice na tomto pravděpodobném základě provedená jest definitivní, aniž přiškolené obce mají nárok na to, aby dodatečně podle skutečného předpisu daňového byla modifikována.
Obnova řízení předpokládá, že dodatečně vyšly najevo určité skutečnosti pro posouzení věci a tedy pro rozhodnutí směrodatné, které tu v době rozhodování sice již byly, ale bez viny strany zůstaly neznámy.
Jestliže, jak dovoženo, podkladem repartice není skutečný předpis daňový, nýbrž daňový předpis pravděpodobný, jak se v době stanovení rozpočtu a repartice jeví, nemůže zřejmě zakládati důvod pro obnovu řízení fakt, že skutečný daňový předpis, jak dodatečně přišel k místu, jako souhrn všech předpisů individuelních, se od onoho předpisu, který byl položen repartici za základ, odlišuje. Neboť vzhledem k vylíčenému právnímu stavu jde o skutečnost teprve nově nastalou, a k tomu o skutečnost pro repartici irelevantní.
Obec R. ve svých podáních z 15. září 1930 neuplatňovala, že pravdě- podobný daňový předpis, vzatý za základ v rozhodnutí osk z 12. ledna 1928 pro repartici mimořádného rozpočtového schodku pro r. 1928, resp. v usnesení mšr-y ze 17. září 1929 pro repartici schodku školního rozpočtu pro r. 1930, následkem nějakých nesprávných předpokladů byl podle tehdejšího stavu nesprávně zjištěn a jevil se tehdy jinak, nežli jak jej úřad zjistil, nýbrž uplatňovala, že skutečný daňový předpis, jak je podle stavu, rozvinuvšího se do r. 1930, vykázán ve výkazu berního úřadu z 19. listopadu 1930, je jiný, nežli jak se jevil podle tehdejšího odhadu, a domáhala se následkem toho změny repartice.
Uplatňovala tedy — jak uvedeno — skutečnosti nastalé teprve po pravoplatném stanovení repartice, a k tomu skutečnosti pro repartici irelevantní, pročež právem žalovaný úřad nepojal a nevyřídil výše zmíněná podání obce jako žádost za obnovu řízení.
Poněvadž pak — jak svrchu dovoženo — přiškolená obec nemá nároku na to, aby repartice pravoplatně stanovená byla dodatečně změněna podle skutečného daňového předpisu, právem žal. úřad návrh stěžující si obce na nový rozvrh schodku mimořádného rozpočtu školního pro r. 1928 a řádného školního rozpočtu pro r. 1930 zamítl.

Citace:

č. 12188. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 648-653.