Z činnosti ministerstva sociální péče.
Péče o nezaměstnané.
Po období hospodářského rozvoje, který dosáhl vrcholu v roce 1928, nastala již v druhé polovině roku 1929 velmi silná deprese, projevující se jak ve špatném odbytu produktu zemědělské výroby, tak v poklesu zaměstnanosti průmyslu a obchodu a vzrůstem nezaměstnanosti v řadách zaměstnanectνα. Vážnosti doby byla si plně vědoma nově utvořená vláda, která nastoupila v úřad v prosinci roku 1929 a ve svém programovém prohlášení zdůraznila úkoly, kterými se chce za účelem zmírnění a co nejrychlejšího překonání hospodářské krise zubývati.
Ministerstvo sociální péče předvídalo daleko do budoucnosti hospodářský vývoj našeho státu, bylo si vědomo velkého úkolu, který je bude čekat v důsledku postupného zhoršování našich hospodářských poměrů, nu něž vedle příčin mezinárodních působí i naše vlastní poměry obchodně politické a hospodářské, a včas se staralo proto o to, aby pro dobu zhoršení hospodářské situace bylo náležitě připraveno. Prvým jeho krokem na této snaze byla změnu zákona o podpoře nezaměstnaných v tom směru, že podpůrná doba byla prodloužena, státní příspěvek zvýšen, zavedena podpora pro případy mimořádné nezaměstnanosti, především ale, že byla zavedena účinná produktivní péče o nezaměstnané, ježto ministerstvo bylo přesvědčeno, že je předním a hlavním úkolem vlády obstarali práci těm, kdož v důsledku hospodářské krise ztratili zaměstnání.
Tímto směrem nesou se též ostatní snahy ministerstva sociální péče, ať již jde o obstarání práce nezaměstnaným v jeho vlastní působnosti nebo vlivem jeho u ostatních ústředních úřadů.
Opatření práce nezaměstnaným.
a) Produktivní péče o nezaměstnané.
Především rozšířena a prohloubenu byla podporu nouzových staveb. Podle čl. IV. novely k zákonu o státním příspěvku k podporám, uzákoněné v roce 1930 (č. 74 Sb. z. a n.), stát totiž přispívá veřejnému stavebníkovi pro jeho podnikání nouzových prací příspěvkem nejvýš Kč 10.— denně na mzdu osob z nezaměstnaných na tyto práce přikázaných nebo přivzatých. Zvýšení této péče a přirozeně v důsledku toho i vyšší náklady z toho vzniklé jsou naprosto nutné, i když uznáme, že investiční program státu a ostatních svazků územní správy pro rok 1931 opatří práci tisícům dělníků a úředníků, ježto toto veřejné podnikání nenahradí ani zdaleka stále se zvyšující úbytek podnikání soukromého. Tímto opatřením snaží se ministerstvo sociální péče o to, aby daleko zvýšenou měrou, než činilo podle dřívějších předpisů, mohlo podporovati další nouzové práce podnikané státem, zemí, okresem, obcí nebo veřejnoprávními osobami právnickými, ke kterýmžto pracím by tyto subjekty bez přímé podpory státu neprikročily.
Dobrodiní zákona o produktivní péči o nezaměstnané bylo až dosud využito způsobem potěšitelným. Vzhledem k tomu, že zákonný podklad k produktivní péči v širokém rozsahu byl dán teprve v polovině roku 1930 a prováděcí předpisy vydány teprve ve druhé polovině tohoto roku, projednalo do 20. února 1931 ministerstvo sociální péče příznivě 1168 žádostí veřejných stavebníku a povolilo státní příspěvek do konce února 1931 celkem asi 40 mil. Kč. Tím byla opatřena práce v r. 1930 52879 dělníkům a v r. 1931 pro 80681 dělníků. Jde většinou o komunikační práce všeho druhu, regulaci potoků, práce kanalisační, zřizování vodovodu, stavby budov a podobné. Mzda placená dělníkům, zaměstnaným na nouzových pracích, musí odpovídati platnému mzdovému tarifu nebo sazbám obvyklým na miste, kde se má práce konati.
Veřejný stavebník, jemuž byl ministerstvem sociální péče povolen státní příspěvek, jest povinen predkládati ministerstvu sociální péče у období 4 týdnu mzdové týdenní listiny. Ty to mzdové listin v slouží jako doklady k náhradě, resp. k vyúčtování státního příspěvku ministerstvem sociální péče. na nouzovou práci povoleného. Dělnictvu bez zaměstnání, které jest přijato na nouzové práce, jest umožněno vstoupiti v řádný pracovní poměr a získali nebo zachovati si výhody z nemocenského. starobního, invalidního, případně úrazového po jištění pro sobe i pro členy rodiny.
Při rozhodování žádosti o státní příspěvek přihlíží se především k okresům nezaměstnaností nejkrutěji postiženým, dále k finančnímu stavu veřejného stavebníka a výše státního příspěvku za jednoho pracovníka řídí se výší průměrné denní mzdy, výší nákladů spojených s prováděním nouzové práce a tím, zda práce ty již jsou podporovány z jiného veřejného úvěru či nikoliv.
b) Podpora stavebního ruchu.
Zákonem o stavebním ruchu z roku 1930 (č. 43/1930 Sb. z. a n.) byl podpořen stavební ruch nejen tím, že byla poskytnuta, jako dosud, státní podporu ve formě státní záruky, jdoucí u domů s nejmenšími byty až do 90% stavebního nákladu a ve formě daňového osvobození pro domy s malými byty na 21 let. jinak na dobu 13 let, nýbrž dána byla pro stavby s nejmenšími byty, pro svobodárny a noclehárny, určené pro nemajetné, podpora vedle státní záruky též ve formě státního příspěvku částkou nejvýše 2 1/2%, ze zápůjčky. Tímto opatřením byl nejen podpořen velmi silně stavební ruch a opatřena práce tisícům dělníků, ale opatřeny též laciné, zdravé byty právě pro osoby nejpotřebnější. Kdyby byla tato forma státní podpory stavebního ruchu plně využita, bylo by možno získat na 29000 bytů pro nejnezámožnější vrstvy obyvatelstva.
с) Provádění investic.
Úsilí opatřiti zaměstnancům pro období hospodářské deprese práci setkalo se se značným úspěchem. Parlamentem byla povolena investiční půjčka, z níž bude dáno 700 mil. Kč na nové investice. Předloženy byly zákonodárným sborům osnovy zákonů o fondech vodocestném, melioračním a silničním, kteréžto fondy mají býti dotovány dodatečnými finančními prostředky, aby mohly býti prováděny investiční práce daleko ve větším měřítku, než tomu bylo dosud. Ve státním rozpočtu na rok 1911 povoleno bylo na 2 miliardy na investice. Zřízena byla zvláštní meziministerská investiční komise, která by dozírala na urychlené provádění investic.
Mimo tyto úkoly podpůrné ministerstvo sociální péče v rámci svých úkolů za účelem čelení nezaměstnanosti spolupůsobilo za součinnosti jiných resortů k udržení provozu různých podniků а k zamezení propouštění dělnictvu v podnicích zejména tím, aby průmyslovým podnikům poskytnuty byly určité výhody daňové, úvěrové a tarifní, dále spolupůsobilo při zadáváni státních dodávek při provádění veřejných prací u podobně.
Podpory v nezaměstnanosti.
Pro zaměstnance, pro něž se nepodařilo obstarali práci, bylo nutno opatřiti tukové podpory v nezaměstnanosti, které by zaručovaly aspoň zažehnání hladu a největší bídy v rodinách nezaměstnaných. Novelou z r. 1930 k zákonu o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných prodloužena byla podpůrná doba, po kterou smí býti vyplácen státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, z dosavadních 11 týdnů na 26 týdnu během jednoho roku, při čemž byla dále vyhrazena možnost pro případ mimořádné nezaměstnanosti v určitých oborech pracovních a obvodech územních prodloužiti podpůrnou dobu o dalších 13 týdnů, tedy celkem až na dobu 39 týdnů během jednoho roku. Také poměr státního příspěvku k podpoře, vyplácené odborovou organisací, byl zlepšen tím, že na místo dosavadního jednonásobku, resp. půldruhá násobku podpory organisační byl státní příspěvek stanoven jako trojnásobek, resp. čtyřnásobek organisační podpory.
Odborové organisace, zmocněné k výplatě státního příspěvku, byly vyzvány, aby přizpůsobily ustanovením novely své stanovy a podpůrné rudy. Počet svazu, které měly zmocnění k výplatě státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti, zvýšil se během roku 1930 ze 142 na 149, z nichž přizpůsobilo podpůrná pravidla ustanovením novely ke gentskému systému 127 svazů, a to 94 svazy s jednací řečí převážně československou a 33 svazy s jednací řeči převážně německou.
Ustanovení novely o podpoře pro případ mimořádné nezaměstnanosti byla uvedena v Život teprve s účinností od 1. ledna 1931 na základě vyhlášky ministra sociální péče, vydané v dohodě s ministry financí, obchodu a zemědělství pro tato výrobní odvětví: textilní, sklářské, kovodělné, kožedělné, hornické, dřevodělné a knihtiskařské. Ustanovení této vyhlášky plutí pro území celého státu až do odvolání, prozatím nejdéle do 31. března 1931.
Mohou tedy odborové organisace zaměstnanecké, zmocněné k výplatě státního příspěvku k podpoře nezaměstnaných, pokud sdružují členstvo výše uvedených sborů, vypláceti od I. ledna 1931 svým členům, kteří ještě nenabyli nároku na podporu v nezaměstnanosti podle stanov odborové organisace, ale jsou v den, kdy uplatňují nárok na podporu a státní příspěvek, již 3 měsíce členy odborové organisace, nebo kteří nárok na podporu a státní příspěvek podle zákona již vyčerpali, mimořádnou podporu v nezaměstnanosti po dalších 13 týdnů v roce, a to v rozsahu stanoveném článkem III. novely r. 1930. Ministerstvo soc. péče podalo návrh, aby doba výplaty mimořádné podpory v nezaměstnanosti byla prodloužena na dalších 13 týdnů, tedy do konce června 1931 a aby byla rozšířena na obory: keramický, potravní, lučební, stavební, grafický a konfekční.
Na úhradu režijních výloh, spojených s prováděním zákona o státním příspěvku k podpořе nezaměstnaných, poskytuje ministerstvo zvláštní režijní příspěvek, odpovídající počtu podpůrných případů. Také o zvýšení tohoto příspěvku je již jednáno.
Výpomoc t. zv. gentským fondům odborových organisací, postižených dlouhotrvající nezaměstnaností.
Mimořádná nezaměstnanost způsobila mimořádné zatížení fondů odborových organisací, určených k výplatě podpor v nezaměstnanosti a státního příspěvku. Koncem roku 1930 v řadě odborových organisací skutečně došlo k vyčerpání fondů, určených k podpoře v nezaměstnanosti, že fondy ty musily obdržeti zálohy z ostatního jmění odborových organisací, takže došlo k velkým úbytkům, po případě k velkému zatížení jmění některých odborových organisací. Jsou to zejména ty odborové organisace, které přicházejí v úvahu při provedení článku III. novely o ustanoveních pro případ mimořádné nezaměstnanosti.
Vzhledem k této situaci odborových organisací ministerstvo sociální péče odhodlalo se uznávati odborovým organisacím předběžné náhrady ve výši 100% účtovaných obnosů, a to ihned, jakmile účty byly odborovými organisacemi předloženy. Dále ministerstvo sociální péče přiznávalo odborovým organisacím zálohy na výplatu státního příspěvku ve výši 3měsíční potřeby, opírajíc se o zmocnění, které jest ministerstvu sociální péče dáno článkem VI. novely.
Přiznávání záloh odborovým organisacím na výplatu státního příspěvku zmenšuje ztrátu úrokovou, kterou trpí odborové organisace tím, že musí dříve státní příspěvek v milionových obnosech hotově vyplatiti, než jej mohou po skončení podpůrné doby jednotlivých členů s ministerstvem sociální péče súčtovati.
Mimořádné zatížení odborových organisací jeví se stoupnutím nákladu na státní příspěvek k podpoře v nezaměstnanosti, vypláceného na účet státní pokladny. V roce 1928 činil náklad, spojený s prováděním zákona o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných Kč 14952861.—-,
v roce 1929 . . Kč 22132930.—,
kdežto v roce 1930 činil náklad ten Kč 30382689.—,
a za leden a únor 1931 Kč 33516275.—.
Výše uvedená datu týkají se toliko nákladu státního příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti a nikoli vlastní podpory organisační z prostředku jednotlivých odborových organisací. Náklady podpor organisačních rovněž mimořádnou měrou stouply.
Silná nezaměstnanost trvá v některých odvětvích výrobních, jako na př. v průmyslů textilním, sklářském a kožařském, již po několik let, a protože následkem zostřeni krise je podporováno v nezaměstnanosti až i 40%, ano i 60% clenu příslušné odborové organisace, octly se tyto organisace ve velmi nepříznivé situaci finanční. Jejich fondy, zřízené k podpoře nezaměstnaných a dotované částí členských příspěvků dosnil pracujících členu organisace, jsou již buď plně vyčerpány anebo vykazují milionové schodky. Podle zjištění dosahují dnes schodky fondů odborových organisací na podporu v nezaměstnanosti na 40 milionu Kč. Je proto spravedlivou žádost, aby na nekryté schodky podpůrných fondu těchto odborových organisací, které se staly obětmi mimořádné hospodářské krise a které obětovaly ke zmírnění Účinků nezaměstnanosti takové finanční prostředky, byla opatřena úhrada ze státních prostředků. Kdyby fondům na podporu v nezaměstnanosti u těchto odborových organisací se nedostalo výpomoci státní a jejich schodky nebyly státem uhrazeny, nemohly by organisace ty plniti svůj úkol a poskytovati podporu v nezaměstnanosti a břímě celé by se mohlo snadno přesunouti na stát, což by znamenalo zhroucení dosavadního veřejnoprávního systému podpor v nezaměstnanosti.
Zákon o mimořádném úvěru 130000000 Kč na zmírnění následků hospodářské krise ze dne 4. prosince 1930. č. 190 Sb. z. a n. dal podnět k tomu, že vláda odhodlala se koncem roku 1930 a počátkem roku 1931 o tomto požadavku odborových organisací jednati a povolila již k tomu účelu zálohu částkou 5 milionů Kč. které byly části odborových organizací postižených mimořádnou nezaměstnaností vyplaceny, při čemž jako základ rozvrhu této částky byl vzat počet případu jednotlivých členů příslušnou odborovou organisací v nezaměstnanosti podporovaných. Ministerstvo sociální péče žádalo, aby vláda povolila dalších 30 mil. Kč k tomuto účelu.
Mimořádná akce podpůrná a státní akce stravovací a mléčná.
Před účinností novely ke gentskému systému, tedy do I. poloviny roku 1930, zavedla vláda pro dělnictvo průmyslových oborů, nezaměstnaností nejvíce postižených, dobrovolnou mimořádnou podpůrnou akci, pokud dělníci již vyčerpali nárok na svazovou podporu. Mimořádná podpůrná akce byla zavedena v oblasti celé republiky v 63 okresích a byla nu ni věnována celkem částka 5560000 Kč, kdežto v r. 1928 na tuto akci bylo věnováno 200000 Kč.
Protože podle zákonu o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných poskytuje se tento státní příspěvek jen zcela nezaměstnaným členům odborových organisací, které samy podle stanov poskytují podpory v nezaměstnanosti, a ježto v celku je odborově organisováno asi 30 až 40% dělnictvu, bylo nutno postarati se o poskytování dobrovolných podpor pro nezaměstnané, kteří nejsou členy odborových organisací, vyplácejících podpory v nezaměstnanosti, především však i pro ty, kdož nárok na svazovou podporu již vyčerpali a pro částečně nezaměstnané, jichž výdělek nestačí na krytí nejnezbytnějších potřeb jejich a jejich rodin. Proto vláda uznala, že je nutno v roce 1930 zavésti mimořádnou stravovací akci, na niž bylo povoleno pro rok 1930 celkem 10 milionů Kč.
Zkušenosti však ukázaly, že nemají-li tisíce nezaměstnaných se svými rodinami hladovět, jest nutno tuto akci pro letošní zimu prohloubiti a prodloužiti. Proto v roce 1931 jest v této akci pokračováno. Na její provedení bylo povoleno na leden 1931 4 miliony Kč, na únor 12 milionů Kč a na březen rovněž 12 milionů Kč. Od 1. února jest akce prováděnu na vrub mimořádného úvěru 130 milionů Kč, povoleného k zmírnění následků hospodářské krise. Mimo to do konce března 1931 bylo povoleno na stravovací akci města Prahy 4300000 Kč a nu obdobnou akci města Brna 1000000 Kč.
Stravovací akce jest organisována tím způsobem, že každému okresu do akce pojatému se přiděluje určitá částka peněžní spolu s příslušným počtem poukázek na potraviny částce té odpovídající. Tyto poukázky se skládají z částí, určených na stravovací akci z prostředků státních (10 Kč) a z částí, určených na případnou podpůrnou akci z prostředků okresu, resp. obce. Forma tato byla povolena z toho důvodu, že se počítá s tím, že obce a okresy v zájmu svých obyvatelů připojí se k akci, na ni přispějí a umožní lim její další vybudování. Vydané poukázky nu potraviny jsou nepřenositelné na jinou osobu. Mohou býti vyměněny toliko za potraviny, a to: mouku, chléb, tuky, brambory, cukr a mléko.
Obce, dohodou s obchodníky u družstvy dobrovolně se přihlásivšími, stanoví, ve kterých obchodech poukázky budou vyměňovány za potraviny. Dohodou obcí a odborových organisací zaměstnaneckých je určeno, ve kterých obcích příslušného okresu stravovací akce se provede, a jsou vybrány osoby, kterým poukázky budou vydávány, při čemž se béře zřetel na uchazeče nejpotřebnější, především na živiteli» rodin. Družstva poskytují nezaměstnaným při odběru zboží za poukázky 10% slevu a tím hodnotu poukázky zvyšují.
Od I. prosince 1930 provádí ministerstvo sociální péče také pomocnou akci pro děti nezaměstnaných neb omezeně pracujících živitelů (mléčnou akci), jež spočívá v tom, že jsou jim vydávány poukázky na mléko (půl litru denně) pro jedno dítě. Akce tato byla vyvolána darem 2 milionů Kč. který věnoval pan president republiky k zmírnění následků nezaměstnanosti. Na akci bylo účastno průměrně 20000 dětí denně. V akci se nyní pokračuje z prostředků státních; na měsíc březen 1931 byla vládou povolena na tuto akci další částka 1000000 Kč.
O vánocích roku 1930 byla organisována na základě rozhodnutí vlád v za součinnosti obcí, okresních úřadů a zaměstnaneckých odborových organisací jednorázová vánoční příspěvková akce pro děti nezaměstnaných a omezeně pracujících živitelů rodin. Byly vydány poukázky na potraviny všeho druhu, při čemž vánoční příspěvek na jednotlivé rodiny byl odstupňován od 20 Kč do 50 Kč. Akce byla provedena nákladem 4000000 Kč, který byl hrazen z mimořádného úvěru 150 milionů Kč.
Ministerstvo sociální péče je si vědomo toho, že omezené finanční prostředky mu nedovolují, aby jeho činnost na zmírnění hospodářské krise a jejích následků zcela zažehnala neblahé důsledky nezaměstnanosti v řadách zaměstnanců, přes to však uvedený přehled jeho činnosti na zábranu dalšího vzrůstu nezaměstnanosti a zažehnání následku hospodářské krise v řadách zaměstnanců ukazuje, že ministerstvo sociální péče neopominulo učiniti vše, co bylo v jeho moci.