Č. 5900.

Státní zaměstnanci: * Okolnost, že v zásadách upravujících služební poměr stát. zaměstnanců na Slov. z 27. července 1920 pod II D stanoveno, že zaměstnanci přísluší výlohy stěhovací tamtéž vypočítané — neodůvodňuje závěr, že tento zaměstnanec nemá nároku na náhradu nájemného dle § 68 služ. pragmatiky.
(Nález ze dne 25. září 1926 č. 962).
Věc: František F. v B. proti generálnímu finančnímu ředitelství v Bratislavě o náhradu stěhovacích výloh.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-l — asistent důchodkové kontroly v L. — byl z moci úřední přeložen do M. s příkazem, aby službu v novém působišti během dvou dnů nastoupil. Z nákladů z důvodu toho účtovaných nebyl mu obnos 100 Kč jako náhrada za byt v L. na dobu od 1. března do 15. března 1923 předem zaplacený přiznán a námitky proti tomuto nepřiznání zamítnuty, což stížnost naříká jako nezákonné.
Stížnost dovolává se ustanovení § 68 služ. pragmatiky poukazujíc k tomu, že st-l, jsa povinen nastoupiti 5. března 1925 službu v novém působišti, nemohl včas dáti výpověď a byt předem zaplacený ani sám upotřebiti ani jinak zužitkovati a že byt dal k disposici úřadu, kdežto nař. rozhodnutí a souhlasně odv. spis stojí na stanovisku, že úprava požitků stát. zaměstnanců platná pro Slov. takové náhrady neustanovuje, že § 68 služ. pragmatiky proto nelze bráti v úvahu.
Nss uvážil o sporné otázce, že pro všechny úředníky republiky čsl., i ty, kteří byli u stát. úřadu býv. státu uh. ustanoveni a do služeb státu čsl. převzati, po případě u čsl. úřadu na Slov. nově ustanoveni, platí služ. pragmatika z 25. ledna 1914 č. 15 ř. z. s nařízeními a předpisy k ní vydanými. Platí tudíž pro pragmatikální úředníky na Slov. také § 68 služ. pragmatiky, stanovící, že úředníku, který má nárok na normální náklady na přesídlení, jest vedle těchto nákladů zaplatiti náhradu nájemného, když za dosavadní svůj byt musí zaplatiti nájemné za dobu přesahující vyklizení bytu. Tím stanoven jest pro takového úředníka za určitých předpokladů právní nárok na náhradu nájemného vedle nákladů stěhovacích. Zásady pro úpravu poměrů státních zaměstnanců na Slov. schválené min. radou 27. července 1920 stanoví pod II. D, že zaměstnancům přísluší odškodné při stěhování, uvádějí, co výlohami stěhovacími jest rozuměti a nezmiňují se o sporné náhradě nájemného; z této úpravy nelze však dovoditi, že úředník na Slov. při stěhování nárok na náhradu nájemného nemá, neboť tento nárok stanoven jest zákonem a může také jen zákonem býti odňat.

Citace:

č. 5900. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 329-330.