NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

č. 6679
.
Spolkové právo: Může úřad povolení udělené spolku k pořádání »květinového dne« vázati na podmínku, že při této příležitosti nebudou nošeny odznaky, stuhy a pod.?
(Nález ze dne 27. června 1927 č. 13151).
Prejudikatura: Boh. 1976/23 adm.
Věc: Spolek »Deutscher Akademiker-Verband Bezirksverband F.« (adv. dr. Kar. Hrubý z Prahy) proti ministerstvu vnitra o zákaz nositi odznaky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é ve F. z 10. srpna 1925 byl spolku »Bezirksverband F. des deutschen Akademiker-Verbandes« se sídlem ve F., povolen květinový den na náměstí ve F. na 23. srpna 1925 dopoledne, avšak zároveň bylo zakázáno nositi studentské odznaky, stuhy a pod. při této příležitosti s ohledem na místní poměry. Tento výměr byl rozhodnutím zsp-é v Praze ze 17. září 1925 potvrzen z důvodů jeho. nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad dalšímu odvolání, poněvadž zákaz nositi studentské odznaky atd. byl odůvodněn vzhledem k národnostním poměrům panujícím ve F. v zájmu udržení veř. klidu a pořádku. K námitce, že zákaz neměl býti vydán rekurujícímu spolku, podotkl žal. úřad, že polit, úřad jest oprávněn vázati povolení slavnosti a pod. na určité podmínky, které pokládá za nezbytné z důvodu veř. řádu, a že žádající strana jest povinna těmto podmínkám vyhověti.
Nss, rozhoduje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, uvažoval nejprve o námitce vytýkající, že nař. rozhodnutím bylo porušeno právo spolkové a shromažďovati zaručené ústavní listinou (§ 113). Tento předpis zabezpečuje každému »právo klidně a beze zbraně se shromažďovati a tvořiti spolky« a odkazuje co do výkonu tohoto práva na platné zákony. Úst. listina zaručuje tedy svobodu shromažďovati a spolčovací jen způsobem platným právním řádem upraveným, takže by o porušeni práva plynoucího z § 113 úst. list. bylo možno mluviti jen potud, pokud by správní úřad omezil svobodu spolčovací a shromažďovati nad meze stanovené právním řádem.
Žalovaný úřad odůvodnil potvrzení shora zmíněného zákazu tím, že užívání odznaků mohlo by vésti k porušení veř. klidu a pořádku. Jest tedy na sporu otázka, existuje-li právní norma, která zmocňuje politický úřad, aby v zájmu veř. klidu a pořádku zakázal nositi odznak, jehož používání není zakázáno výslovným předpisem. Uvažuje o této námitce, setrval nss na právním názoru, který vyslovil v nál. Boh. 1976/23 adm., že ustanovení §§ 22 a 35 přílohy A a§ 22 přílohy B nařízení z 19 ledna 1853 č. 10 ř. z. zmocňuje politický úřad učiniti k zachování veř. pořádku a klidu policejní opatření i tam, kde není pro dotyčný obor policejní zvláštní zákonné normy. Podle názoru vysloveného v tomto nálezu obsahuje zmíněné min. nař. materielně-právní normu toho obsahu, že ohrožování bezpečnosti, veř. pokoje a klidu jest zameziti policejními opatřeními, konkrétně řečeno, že každý může svobodu v kterémkoli ohledu jemu příslušející využitkovati jen potud, pokud veř. pořádek tím není ohrožen.
V konkrétním případě odůvodnil žal. úřad podmínku, na kterou vázal povolení slavnosti a proti které se stížnost obrací, poukazem na národnostní poměry panující ve F. Stížnost popírá, že skutkový podklad, na němž je nař. rozhodnutí založeno, je správný. Než nss je povolán zkoumati správnost skutkového zjištění žal. úřadu toliko se stanoviska § 6, odst. 2. zák. o ss.
Dále vytýká stížnost, že úřad měl použíti k zachování veř. pokoje a řádu jiných prostředků policejních, jež má po ruce, a neměl obmeziti povolení slavnosti nař. obmezením. Tato námitka není důvodná, protože není právní normy obmezující úřad ve volbě policejních prostředků způsobem naznačeným ve stížnosti. Poněvadž pak nss zkoumá jen zákonitost a nikoli vhodnost a účelnost nař. opatření, sluší zamítnouti i tuto námitku jako bezdůvodnou.
Konečně stížnost namítá, že zákaz nositi studentské odznaky na slavnosti, jejíž pořádání bylo spolku povoleno, jest vlastně zákazem slavnosti samé, neboť tato podmínka je podle názoru stěžujícího si spolku nesplnitelná. Nss nesdílí tohoto názoru, neboť je zajisté v moci spolku, který slavnost pořádá, aby prostředky, které má v rámci možnosti po ruce, učinil vše, co by působilo k tomu, aby podmínka kladená úřadem byla splněna, zejména tedy v konkrétním případě, na př. upozorněním obecenstva již předem v ohláškách, pozvánkách a jiným způsobem i při slavnosti samé na obsah podmínek úřadem kladených.

Citace:

č. 6651. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 62-64.