č. 4173.
Sčítání lidu: I. Národnost jest kmenová příslušnost, jejímž hlavním znakem zevním jest zpravidla jazyk mateřský. — II. Původ není jediným objektivním znakem národností; v pochybnosti jest národnost zjišťovati různými objektivními znaky, jakými jsou výchova, jazyk dorozumívací, kmenová příslušnost a obcovací jazyk jiných příslušníků rodiny a pod.
(Nález ze dne 1. prosince 1924 č. 21982/23.)
Prejudikatura: Boh. 1397, 2668, 3052 adm. a jiné
Věc: Amalie K. v L. proti ministerstvu vnitra o postup při sčítání lidu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Pořadem instancí rozhodl žal. úřad souhlasně s nižšími stolicemi podle § 20 nař. z 30. října 1920 č. 598 Sb., že národnost st-lky jest česká a že jest její údaj ve sčítacím archu, označující její národnost za německou, ve smyslu tohoto rozhodnutí z moci úřední jako nesprávný pozměniti.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss toto:
Prvá stolice založila nález svůj na důvodu, že národnost obou rodičů st-lčiných jest česká. Důvody ty přijala za své i stolice třetí a připojila k nim, že st-lka za přítomnosti své matky Barbory L. výslovně přiznala svůj český původ a českou výchovu; námitka její, že chodila do německé školy, jest prý pro posouzení národnosti nerozhodná. Rovněž nelze prý přihlížeti k tomu, že manžel st-lky jest německé národnosti, a že její obcovací řeč jest německá, protože při sčítání lidu byla zjišťována národnost, nikoliv obcovací jazyk, a sňatkem se národnost nemění.
Stížnost namítá, že tento náhled nesrovnává se se zákonem a že vyšetření skutkové podstaty jest kusé a neúplné. St-lka, byvši vyslýchána dne 10. března 1921, udala, že dokud byla u rodičů v L., mluvilo se doma německy a česky, ona že měla výchovu německou a její mateřská řeč že jest německá; při výslechu pak dne 27. června 1923, jenž byl nařízen žal. úřadem', proti udáním své matky Barbory L., že jest národnosti české, že se před provdáním jmenovala J-ová, a že i její zemřelý manžel byl Čech, rodem ze Z. u Brna, prohlásila st-lka, že uznává sice, že matka se hlásí k české národnosti, že však ona jest německé národnosti, protože navštěvovala německé školy, dále že má muže německé národnosti a v domácnosti se mluví pouze německy. Žal. úřad, uznav st-lku za příslušnici české národnosti z důvodu, že oba její rodiče byli téže národnosti, a vysloviv, že nelze přihlížeti k tomu, že manžel st-lky jest německé národnosti a že její obcovací řeč jest německá a prohlásiv za nerozhodné, že st-lka navštěvovala německé školy, postavil se zřejmě na stanovisko, že nějaká změna národnosti, ze které někdo pochází, jest zásadně vyloučena.
Názor tento jest mylný. Ani zákon o sčítání lidu, ani prov. nař. k němu vydané nestanoví pojem národnosti. Národnost lze zajisté definovati jako kmenovou příslušnost, jejímž hlavním zevním znakem jest zpravidla mateřský jazyk. Definice této však nelze v každém případě a bezvýjimečně použíti, poněvadž zkušenost ukazuje, že národnost jednotlivců se během času následkem různých vlivů a okolností, zejména vystěhováním do území převážně obyvateli jiné národnosti obývaného, skutečně změnila tak, že osoby ty podle jejich činnosti, vystupování a chování nelze již čítati k příslušníkům národnosti, kterou původně měly. Jest tudíž v pochybnosti zjistiti národnost podle všech objektivních znaků a nejenom podle původu a výchovy, kteréž momenty nemohou býti jedinými objektivními znaky pro určení národnosti. Takovými znaky mohou býti též jazyk, kterého osoba užívá v denním styku jako jazyka dorozumívacího, prostředí, ve kterém v době pro zjištění národnosti rozhodné po delší dobu žije, při ženě provdané kmenová příslušnost a obcovacíí řeč manžeia a jiných příslušníků rodiny, způsob výchovy dětí, příslušnost ke spolkům, politické přesvědčení a podobné.
Takových okolností, žal. úřad jednak nevyšetřil, jednak, ač byly vyšetřeny, ponechal mimo úvahu, vycházeje jak již řečeno, z názoru, že sf-lka narozená z českých rodičů, musí býti pokládána za příslušnici národa českého a nemůže již tuto národnost svoji později změniti.
Názor ten jest právně mylný a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.