Čís. 9155.

Pojišťovací smlouva.
Ustanovovaly-li pojišťovací podmínky, že »se pokládá za výpověď, neuplatní-li se nárok na premii u soudu do tří měsíců«, jakož i že »pojistitel může dáti výpověď, je-li pojistník v prodlení s placením po vypršení dodatečné lhůty«, nemůže býti dána výpověď ani výslovně ani nepodáním žaloby před udělením dodatečné lhůty.
(Rozh. ze dne 5. září 1929, Rv I 1558/28)
Žalobě pojišťovny proti pojistníku o zaplacení pojišťovací premie procesní soud prvé stolice vyhověl, odvolací soud žalobu zamítl.
Nejvyšší soud obnovil rozsudek prvého soudu.
Důvody:
Žalovaný namítal proti žalobě o zaplacení pojišťovací premie, že již nelze zažalovati, poněvadž pojišťovací smlouva výpovědí zanikla. Míní, že se výpověď uskutečnila tím, že podle čl. 11 odst. 4 všeobecných pojišťovacích podmínek »se pokládá za výpověď, neuplatní-li se nárok na premii u soudu do tří měsíců«. Premie byla splatná dnem 1. července 1927 a nárok uplatněn žalobou podanou u soudu dne 3. listopadu 1927. V pojišťovacích podmínkách není však uvedena doba, od které jest počítati tuto lhůtu. To jest již jen otázkou rozepře. Odvolací soud ji řešil tak, že nutno lhůtu počítati ode dne splatnosti premie, a dodává, že by v případě, že by toto ustanovení podmínek bylo nejasné, platilo ustanovení § 915 obč. zák., které by — ježto podmínky byly sestaveny žalobkyní — šlo na její vrub. Toto právní nazírání jest napadeno dovolacím důvodem podle čís. 4 § 503 c. ř. s. Dovolání jest přisvědčiti. Závěr, že k výpovědi nedošlo a že pojišťovací smlouva trvá, plyne z ustanovení čís. 4 čl. 11 podmínek. Nejde o zaplacení první premie. Ustanovení podmínek, že »se pokládá za výpověď, neuplatní-li se nárok na premii u soudu do tří měsíců« neobsahuje výslovně udání dne, od kterého se tato tříměsíční lhůta má počítati. Ale týž článek 11 čís. 4 podmínek uvádí v předchozí větě, že pojistitel může dáti výpověď, je-li pojistník v prodlení s placením, po vypršení dodatečné lhůty. Z toho plyne, že výpověď se neuskutečňuje dříve, než uplynula dodatečná lhůta, že tedy výpověď nemůže býti dána ani výslovně, ani nepodáním žaloby před udělením dodatečné lhůty. V souzeném případě dodatečná lhůta udělena nebyla, proto se výpověď podle čl. 11 odst. 4 všeobecných pojišťovacích podmínek neuskutečnila. Pojišťovací smlouva výpovědí nezanikla, nýbrž trvá, a právem bylo žalováno o plnění ze smlouvy, o zaplacení dospělé premie.

Citace:

č. 9155. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 200-201.