Zmatek

. Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo výnosem ze dne 2. listopadu 1920 č. 37378, že § 2 jazykového zákona ze dne 29. února 1920 č. 122 sb. z. a n. poskytuje ochrany jen státním občanům zdejším, tvořícím jazykovou a národnostní menšinu, že však ji nechtělo poskytnouti cizincům, třeba by mluvili jazykem některé jazykové menšiny. V důvodech uvádí se mimo jiné, že úvod § 2 odvolávající se na smlouvu St. Germainskou byl ponechán a tato smlouva zavazuje pouze poskytnouti přiměřenou ochranu státním občanům, tvořícím jazykovou menšinu. Mimo to zdůrazňuje se, že dlužno dbáti vzájemnosti a poněvadž v žádném státě není zaručeno příslušníkům československým, že bude s nimi jednáno u soudů a úřadů v jejich vlastním jazyku, nemohou se tohoto práva dovolávati u nás ani příslušníci cizích států.
Soudy řídily se dle toho. Zemský soud v Opavě zamítl dohlédací stížnost zdejšího právního zástupce domáhajícího se práva
předkládati soudu podání cizinců v jejich jazyku s odůvodněním. že právo minority dle § 2 vztahuje se pouze na stranu u soudu podávající, nikoli na právního zástupce cizincova.
V poslední době rázem mění se právní názor s odůvodněním, že nejvyšší správní dvůr nálezem ze dne 5. října 1921 č. 12285 rozhodl, že výhody § 2 zmíněného zákona jsou účastni také cizinců, jsou-li příslušníci přípustné řeči menšiny. Jest sporno, přísluší-li správnímu soudnímu dvoru takové právo désaveu, že by mohly soudy podřízené ve věcech správních přezírati platné ministerské nařízení s pouhým odvoláním na důvody správního soudu. Nelze přehlédnouti rozhodující důvody ministerského výnosu, že příslušnicí českoslovenští nesmí v státním jazyku podávati žaloby v cizích státech. Pruské soudy nevyšly našim soudům ani v nejmenším vstříc, jednaly namnoze k nenahraditelné škodě našich příslušníků proti úmluvám. Jest tedy velice na pováženou obrat názorů na § 2 uv. z. a zasluhuje veliké pozornosti příslušných kruhů, aby konečně byla závazně a jednotně řešena otázka jazyka státního pro cizince nerespektujícího v nejmenším našeho státního jazyka ve své domovině, aby cizinec v našem státě výhradně našeho jazyka užíval. Jinak uvede se v jasná znění § 2 zmatek, jakého nebylo za Rakouska.
Kyas r. z. s.

Citace:

Postupní smlouva mezi rodiči a dětmi a osobami, které s těmito sňatek uzavírají, není smlouvou svatební. Příspěvek k §§ 865 a 934 obč. z.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1921, svazek/ročník 60, číslo/sešit 10, s. 323-326.