Č. 8146.

Policejní právo trestní. — Řízení správní. — Řízení před nss-em: Bylo-li rozhodnutí zsp-é, jímž byl st-l uznán vinným přestupkem § 46 min. mař. č. 81/1910 ř. z., spáchaným rychlou jízdou automobilem v uzavřené obci, připojeno nesprávné právní poučení, je rozhodnutí to zrušiti dle § 6 zák. o ss.
(Nález ze dne 2. října 1929 č. 17789.)
Věc: Heřman K. v P. proti zemské správě politické v Praze stran trestního nálezu. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Trestním nálezem osp-é v D. z 20. ledna 1927 byl st-l uznán vinným přestupkem § 46 min. nař. z 28. dubna 1910 č. 81 ř. z. spáchaným tím, že 15. září jel automobilem třídou. . . . v P. nepřípustnou rychlostí 30 km za hodinu a byl odsouzen dle min. nař. z 30. září 1857 č. 198 ř. z. k peněžité pokutě 50 Kč, v případě nedobytnosti k trestu vězení v trvání pěti dnů. Nař. rozhodnutím nevyhověla zsp v Praze odvolání, poněvadž skutková podstata přestupku jest seznáním stráže zjištěna. Zároveň snížila náhradní trest vězení v trvání 5 dnů na 3 1/2 denní vězení. Svému výroku připojila poučení, že z rozhodnutí toho nelze se ve smyslu min. nař. z 31. ledna 1860 č. 31 ř. z. dále odvolati.
Nss-u bylo, než přikročil k projednání stížnosti po stránce věcné, zabývati se předem z moci (úřední otázkou, zdali byl v tomto případě vyčerpán postup instanční a zda nař. rozhodnutí je ve smyslu § 5 zák o ss konečným.
Nss vyslovil již v četných nálezech, z nichž se zde poukazuje zejména na nál. Boh. A 760/21, právní názor, že dle min. nař. z 31. ledna 1860 č. 31 ř. z. jest v trestních věcech policejních další opravný prostředek proti rozhodnutí zem. úřadu politického vyloučen jen tehdy, když úřad ten potvrdil trestní nález první stolice in toto, to jest ve všech podstatných částech; za takové potvrzení však nelze pokládati změnu, byť se omezovala jen na výměru náhradního trestu.
Žal. úřad potvrdil v daném případě nález 1. stolice co do podstaty skutkové, pozměnil však náhradní trest vyměřený 1. stolicí 5denním vězením, na vězení v trvání 3 1/2 dne a to nikoli ve smyslu § 5 min. nař. č. 31/1860 z milosti. Jde tedy o změnu výroku o trestu a dle toho, co svrchu uvedeno, není pak další opravný prostředek proti rozhodnutí zem. úřadu polit, ustanovením § 3 cit. min. nař. vyloučen.
Žal. úřad připojil tudíž svému rozhodnutí nesprávné poučení o opravném prostředku a slušelo proto obdobným použitím § 3 odst. 2 zák. z 12. května 1896 č. 101 ř. z. rozhodnutí to zrušiti pro vadnost řízení, aniž se nss zabýval otázkou, zda zsp byla k vydání rozhodnutí toho příslušnou, kterážto otázka musí předem v pořadu instančním býti vyřešena.

Citace:

Č. 8146. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 206-207.