NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926) - Eventuelní otázky po výroku poroty

V Praze, dne 17. července 1926.
Číslo 28.
Soudní Síň
Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů.
Sedmdesátiny.
Zařazujeme do dnešního svého čísla fotografii jednoho z předních soudců naší staré generace, dvor. rady Alexandra Uchytila, který se v minulých dnech v plné tělesné i duševní svěžesti dožil svých sedmdesátých narozenin.
Jubilant narodil se v Karlině z chudých rodičů dne 12. července 1856, a jako chudý student, jenž si musil kondicemi opatřovati prostředky k studiu, absolvoval v Praze gymnasium i universitu. Dne 24. září 1879 nastoupil pak jako právní praktikant službu u zem. soudu v Praze a byl v. červnu 1880 jmenován auskultantem. V květnu roku 1881 po odbyté zkoušce soudcovské přidělen byl k okresnímu soudu v Králové Městci, odkud v říjnu téhož roku k státnímu zastupitelství do Jičína, kde setrval až do roku 1884. V červnu 1884 pověřen byl správou okres. soudu v Žacléři. V listopadu 1886 jmenován byl jubilant soudním adjunktem u okres, soudu v Sedlčanech, odkud přišel v květnu 1892 do Tábora a v lednu 1894 na Král. Vinohrady. V září 1897 stal se sekretářem zem. soudu v Praze, v červenci 1903 pak okres, soudcem na Křivoklátě, kdež byl 22. července 1904 jmenován radou zemského soudu. Jako takový přeložen byl v říjnu 1907 zpět do Prahy k zem. civilnímu soudu, kde v září 1911 jmenován byl radou vrchního zemského soudu. V této hodnosti byl mu dne 14. prosince 1918 udělen vládou — prvnímu v republice — název a hodnost rady nejvyššího soudu, načež v květnu 1920 povýšen byl do 5. hodnostní třídy.
Od června 1921 a definitivně od května 1922 je jubilant předsedou pátého senátu vrch. zemského soudu v Praze a zároveň od listopadu 1923 předsedou rozhodčího soudu úrazové pojišťovny dělnické, spolu rozhodčího soudu pro úrazové zaopatření železničních zřízenců v Praze.
Jak jsme již uvedli, nekráčel jubilant na své cestě životní růžemi; zkusil i dosti nedostatku. Jeho otec, vyučený krejčí, měl později malý hokynářský krám v Mostecké ulici v Praze, který sotva rodinu uživil. Avšak touha po vzdělání vedla mladého studenta Uchytila tak mocně kupředu, že přes všecky strasti a potíže dospěl tam, kam dospěti chtěl. A budiž k jeho chvále řečeno, nezhrdnul ani dost málo. Nestydí se za nedostatek, který provázel život jeho mladých let, a je pravým demokratem svými činy.
Přejeme váženému jubilantu ještě mnohá léta spokojeného a šťastného života!
-ff-

Citace:

Eventuelní otázky po výroku poroty. Soudní síň. Illustrovaný týdenní zpravodaj vážných i veselých soudních případů. Praha: Vydavatel Ing. Josef Buchar, 1926, svazek/ročník 3, číslo/sešit 6, s. 65-66.