NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Čís. 15943.

Živnost autodopravní jest i za platnosti zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. živností koncesovanou; k jejímu nabytí není potřebí průkazu zvláštní způsobilosti a nepodléhá proto ustanovení druhé věty 1. odst. § 341 ex. ř.
(Rozh. ze dne 19. března 1937, R I 319/37.)
Soud prvé stolice zrušil k návrhu povinného exekuci povolenou zabavením a vnucenou správou živnosti autodopravní provozované povinným, maje za to, že se zřetelem na § 3 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. jest řečenou živnost pokládati za koncesovanou, k níž se vyžaduje zvláštní způsobilost, a že jest tedy exekuce na ni podle § 341 ex. ř. nepřípustná, ježto povinný neprovozuje živnost tu s více než 4 pomocnými silami. Rekursní soud zamítl návrh na zrušení exekuce.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 1 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., nabyvšího až na výjimky ustanovené v § 107 a níže uvedeném odstavci šestém § 55 účinnosti dnem 1. července 1935, jest doprava osob nebo nákladů, ať pravidelná, neb nepravidelná, provozovaná po živnostensku motorovými. vozidly živností koncesovanou. Podle § 3 řeč. zákona musí žadatel o koncesi prokázati: a) osobní spolehlivost co do provozu této živnosti, c) že dosáhl věku alespoň 24 let, s výjimkou připuštěnou v druhé větě tohoto odstavce, d) státní občanství republiky československé a bydliště v tuzemsku s výjimkou přípustnou jen v případech reciprocity. S působností od 1. července 1938 (§ 55, odst. 6, zák. č. 77/1935 Sb. z. a n.) bude musiti žadatel o koncesi prokázati podle § 3, lit. b) také nejméně tříletou praksi řidičskou. Kromě požadavků určených v § 3 řečeného zákona jest třeba pro udělení koncese prokázati též, že byly splněny náležitosti uvedené v §§ 3 až 6 zákona ze dne 26. března 1935, č. 81 Sb. z. a n. o jízdě motorovými vozidly a se zřetelem, na § 18 zák. ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n. též splnění podmínek stanovených v živnostenském řádu, pokud nejsou již obsa- ženy v požadavcích v § 3 zák. č. 77/1935 Sb. z. a n. Dále nesmí tu býti některý z důvodů uvedených v § 6 uvedeného zákona, pro který nesmí býti koncese udělena. Musí tedy pro udělení koncese býti splněny všeobecné požadavky §§ 2 až 9 živnostenského řádu (§§ 2 až 9 živnostenského zákona) pro nastoupení živnosti vůbec co do svéprávnosti a žadatelova povolání nebo služby a svrchu dotčené zvláštní požadavky zákona č. 77/1935 Sb. z. a n. a zákona č. 81/1985 Sb. z. a n. Živnost autodopravní i nyní jest živností koncesovanou, ale v § 23, odst. 1 živn. ř. nejsou uvedeny živnosti dopravní, jmenované v § 15 č. 3 a 4 živn. ř., není tudíž k ní potřebí průkazu »zvláštní způsobilosti« v řečeném zákonném předpisu stanovené. Způsobilost v tomto smyslu nelze ovšem zaměňovati s průkazem způsobilosti říditi motorové vozidlo. Ale ani určité stáří (věk 24 let), ani státní občanství nejsou »zvláštní způsobilostí« ve smyslu § 341 ex. ř. a není jí ani »osobní spolehlivost« uvedená v § 3, písm. a) zák. č. 77/1935 Sb. z. a n., neboť řečená vlastnost má míti každá osoba, která se o koncesi uchází, třebaže nenabyla zvláštních odborných znalostí. Za nyní platného práva není tedy živnost autodopravní ani takovou živností koncesovanou, k jejímuž nabytí by bylo potřebí zvláštní způsobilosti, ale není ani živností řemeslnou, jež jsou v § 1 živn. ř. přesně vypočteny, a exekuce na ni nepodléhá proto ustanovení druhé věty, prvního odstavce, § 341 ex. ř. Ustanovení odstavce čtvrtého § 7 zákona ze dne 12. dubna 1935, č. 77 Sb. z. a n., podle něhož lze na živnost autodopravní vésti exekuci vnucenou správou nebo exekučním propachtováním koncese, určuje pouze způsob, jakými jest exekuci provésti, je-li podle platných zákonných ustanovení v konkrétním případě přípustná. Nezáleží tedy na tom, s kolika pomocníky dlužník autodopravní živnost provozuje.

Citace:

Čís. 15943.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 360-361.