Normy procesního práva na území ČSR v desetiletí 1918—1928.

Stát československý převzal vedle jiných i procesně-právní normy států, na jejichž troskách vznikl. Ale už sama skutečnost zániku staré státní organisace nutila k vydání nových norem procesního práva a ke zřízení nových soudů.
Bylo nezbytno bez odkladu zříditi Nejvyšší soud (5/18 a 216/19), určiti příslušnost rozhodování o nárocích proti státu a jeho částem (4/18) a zříditi tribunál, který by řešil kompetenční konflikty mezi řádnými soudy na jedné a správními úřady na druhé straně a mezi Nejvyšším správním soudem a řádným soudem (3/18, 635/20). Mezi nezbytnosti patřilo též zřízení vlastního patentního soudu (305/19) a určení úředního listu pro uveřejňování zápisů do obchodního rejstříku (397/19).
Vedle vyplňování mezer organisačních přistoupilo se k přizpůsobení soudní organisace i platných norem procesních potřebám nového státu. Vláda byla zákonem zmocněna, aby měnila počet, sídla i obvody soudů (6/18, 188/19). Ohledně platných procesních norem ovládl názor, že ani rakouským ani uherským jako celku nemá býti dána přednost, že jen prozatím mají zůstati v platnosti omezeny na své staré obvody, dokud nebude kodifikováno nové, sjednocené právo procesní na domácích základech. K přípravě této kodifikace bylo zřízeno samostatné ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správy (431/19, 501/21). Výjimkou na území odstoupeném Německou říší (Hlučínsko) zavedeny byly normy rakouské (152/20, 18/21 a růz., 253/21). V řízení exekučním byla pak stanovena stejná vykonatelnost veškerých exekučních titulů vzniklých v tom či onom území Československého státu (237/19) a zrušena stará ustanovení o právní pomoci.
Pokud se týká jednotlivostí nové úpravy organisace soudní, jde tu jednak o zřízení zvláštního oddělení pro Podkarpatskou Rus při soudní tabuli v Košicích (634/20), jednak o zavedení nového jednacího řádu soudního na Slovensku a Podkarpatské Rusi (99/24) a konečně o celou řadu zákonů, jimiž se zřizují nové soudy, některé opět se naopak ruší, po případě doznávají změn v rozsahu svého obvodu. Se změnami v organisaci soudů jdou současně pronikavé změny v obsazení míst soudců. Tito mohou býti po dobu organisace přesazeni nebo dáni na odpočinek (6/18, 77/19). K rychlému opatření dostatečného počtu soudců zkrácena jest přípravná služba soudcovská a umožňuje se přejímání soudců z Bosny a Hercegoviny (77 a 124/19 a d.), dbá se ovšem, aby soudci byli znalí státního jazyka (76/19). K zachování čistoty v soudnictví směřují zákon proti úplatkářství a porušování úředního tajemství (178/24) a nařízení, aby platy odváděny byly jen prostřednictvím Poštovního úřadu šekového (125/21). Soudy nejsou nadále ani úřady depositními, i tato funkce přechází na Poštovní úřad šekový (88/24, 164/26). Při vrchním zemském soudu v Praze zřizují se 2 disciplinární komise a personální senát (56/14).
Organisaci advokátů a notářů dostává se rovněž nové úpravy. I tu jest v začátcích třeba opatřiti dostatek sil. Pro Slovensko a Podkarpatskou Rus zavádí se subsidiárně ustanovení rakouská o způsobilosti k úřadu veřejných notářů (196/19). Také advokátům a kandidátům advokacie umožňuje se přesídliti z území rak. advokát. řádu do území uherského adv. řádu (83/20). Přípravná prakse se zkracuje i na území rak. adv. ř. na pět let (40/20). Činnost advokátních a notářských komor na Slovensku jest zcela nově upravena (167/20). Dochází také k nové úpravě advokátního tarifu (498/19).
Vedle nových úprav v organisaci soudů, advokacie a notářství dochází ke změnám i v normách procesních, upravených jurisdikční normou, civilním řádem soudním, řádem exekučním, konkursním, vyrovnacím a řádem o řízení ve věcech nesporných. Jsou to úpravy a změny jen částečné, nikoliv rozsáhlé, ale při tom přece velmi pronikavě působící na celkový charakter soudního řízení. Byly určeny pro dobu přechodnou, aby pokud možno přizpůsobily naléhavým potřebám nového státu staré právní normy do té doby, než dojde ke kodifikaci nových.
Uvedené změny mají své vůdčí myšlenky. Vedle odstranění ustanovení vstahujících se na privilegia zapuzené dynastie, jsou tu ustanovení, jež směřují jednak k racionalisaci soudního řízení, jednak k propůjčení více volnosti občanům a konečně k uplatnění zřetelů sociálních. Racionalisací řízení nazývám zrychlení a zlevnění postupu řízení za současného šetření silami soudců. Postoupilo se k ní novelami č. 161/21 a 123/23. Jimi zvýšena byla hranice pro řízení ve věcech nepatrných v řízení sporném na 300 Kč, v řízení konkursním na 10 000 Kč, řízení upomínací stalo se přípustným až do 5000 Kč, příslušnost okresních soudů až do hodnoty 5000 Kč a to i pro věci směnečné (vzor c. ř. s. uh.), opravné prostředky v c. ř. s. uh. a při věcech menší hodnoty obmezeny, vzdání se ústního jednání odvolacího podporováno, lhůty zvl. v c. ř. s. uh. nově upraveny a prodlužování jich obmezeno. To vše směřuje k rychlému postupu a zlevnění řízení. Šetření silami soudců má za účel ustanovení samosoudců u sborových soudů při věcech až do 20 000 Kč, dále ve sporech manželských a při konkursu, přípustnost vydávání rozsudků pro zmeškání, uznání a vzdání se nároku na rubrikách k žalobě, vypuštění skutkového děje z obsahu rozsudku jako jeho samostatné části (vzor c. v. s. uh.), přenesení vyřizování jednoduchých věcí v řízení exekučním, poručenském a opatrovnickém i pozůstalostním na úředníky kanceláře a konečně nucené používání notářů jako soudních komisařů ve věcech pozůstalostních v sídlech sborových soudů. Větší volnost občanům se propůjčuje upravením formule přísahy osob bez konfese, dále ponecháním stranám na vůli, chtějí-li si připraviti projednání pozůstalosti samy, zrušení pokusů o smír ve sporech o rozvod manželství a zrušení obhájce svazku manželského při řízení o neplatnost a rozluku manželství a konečně dání možnosti jednati před soudem bez advokáta ve věcech až do 2000 Kč. Sociální zřetele došly uplatnění ve zvýšení nezabavitelného minima při exekuci na platy zaměstnanců a jejich vdov (314/20), dále při exekuci na výměnky (66/25), v ustanovení o odkladech exekučního vyklizení (409/20 a d.), v příročí živnostníkům, býv. vojákům válkou upadlým pro pohledávky před 31. 12. 1918 (393/20 a d.) a zvýšením částky služného, požívajícího v konkursu 1. pořadí (190/22).
Konečně přichází celá řada rozptýlených ustanovení, která není sice možno podřaditi pod všeobecný název, která však jsou velmi důležitá. Jsou to zejména:
Zákon, kterým se mění a doplňují některá ustanovení zák. o soudním řízení ve věcech občanských a o řízení exekučním (23/28), zavedení metrické míry na Slovensku a Podkarpatské Rusi (386/22), elektrické vedení všeužiteč. podniků předmětem zápisu do pozemkových knih co příslušenství nemovitosti (187/22), úprava některých částí c. ř. s. uh. (164/24), prohlášení za mrtvého účastníků války a spojení s žádosti o ně žádosti o rozluku manželství (252/21), peněžité závazky v rak. korunách mezi ČSR. a Rak. rep. nevymáhatelné za jistých podmínek (173/20), reforma poručenského a opatrovnického práva na Slovensku a Podkarpatské Rusi (123/23), neodkladné opatření ohledně jmění pozůstalostního (123/23), obecný soud pro naše úředníky v cizině (161/21), příslušnost pro spory z poměru rodičského a manželského, nemá-li zde manžel ani obec. a zvl. soud, ev. není již příslušníkem (161/21), určení nejnižší částky vyrovnací a konkursní (18 a 99/23) a následky prodlení s kvotami (99/23).
Zvláštní zmínky zasluhuje provedení § 105 ústavní listiny o právu těch, jichž soukromoprávní nároky v řízení administračním byly — podle jejich názoru — zkráceny, k podání žaloby na platnění oněch nároků před řádnými soudy (214/25).
Revoluční situace dává také vznik celé řadě zvláštních soudů. Jde tu nejen o úpravu rozhodčích soudů bratrských pokladen (242/22) a o soudy hornické (170/24), nýbrž o nové vynětí řady právních poměrů z příslušnosti řádných soudů. Vznikají rozhodčí soudy dělnické pro rozhodování o náhradě škody pro vypuzení z práce nedovoleným nátlakem (662/19), rozhodčí soudy mzdové u stavebních živností (45/22), rozhodčí komise pro závody se závodními výbory (330/21) a rozhodčí soud Státního pozemkového úřadu (196/26).
Bezpečnost soukromoprávních styků s cizinou zajišťují mezinárodní úmluvy o právní pomoci. Úmluvy toho druhu má československý stát s Belgií (78/28), Bulharskem (58/27), Estonskem (26/28), Francií (46/26), Italií (126/26), Polskem (26), Rumunskem (171/26), Švýcary (9/18), Velkou Britanií a Irskem (70/26). Právní pomoc ve styku s Německým Rakouskem a Německou říší jsou upraveny na základě reciprocity (145/19 resp. 131/24). Exekuci podle spisů a listin zřízených v cizině upravuje u nás zák. 23/28.
Jak výše byla učiněna již zmínka, byly staré rakouské a uherské procesně-právní normy novým státem podrženy jen pro dobu přechodnou. S přípravnými pracemi ke kodifikaci nového vlastního práva bylo započato již v prvém roce republiky a práce ty — pochopitelně velmi obsáhlé — za organisace ministerstva pro sjednocení zákonodárství a organisace správy se schylují k zakončení.
V Praze dne 21. září 1928.
Dr. Jan Procházka.

Citace:

LEPAŘ, Jaroslav. Dr. Josef Macek: Kam se poděly peníze? Co máme dělat? a jiné časové úvahy o cestě z krise. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1934, svazek/ročník 15, číslo/sešit 4, s. 187-188.