Čís. 14812.

Pojišťovací smlouva.
Ustanovení pojišťovacích podmínek o zániku pojišťovací smlouvy z důvodu nezaplaceni pojistné prémie v dodatečné lhůtě nevztahuje se na případ, nebyla-li zaplacena první prémiová splátka.
(Rozh. ze dne 21. prosince 1935, Rv I 273/34.)
Srovnej sb. n. s. čís. 6691, 11431.
Prvý soud vyhověl žalobě na zaplacení dlužných prémiových splátek, odvolací soud žalobu zamítl. Důvody: Podle všeobecných pojišťovacích podmínek (článek 3) jest pojistné za každý pojistný rok předem hotově a plně zaplatili, pojišťovna však může k písemnému návrhu povolili také zaplacení ročních prémií v pololetních nebo čtvrtletních splátkách. Z pojistek patrno, že pojištění bylo uzavřeno na celoroční prémie splatné ve čtvrtletních splátkách. Avšak podle článku 2 všeob. poj. podmínek počíná se ručení pojišťovny z pojištění již tehdy, když pojistka byla vyplacena. Toto vyplácení děje se zaplacením první roční prémie, po případě první prémiové splátky i s poplatky. Z tohoto ustanovení jest tudíž především vidno, že pojišťovna odvozuje již z placení své prémiové splátky určité právní důsledky. Podle článku 4 lit. a) všeob. poj. podmínek zaniká pojištění beze všeho a úplně, nebyla-li prémie splatná před uplynutím prvních tří pojistných let, zaplacena během 30denní platební lhůty. Touto lhůtou rozuměti jest lhůtu dle článku 3. odst. 2 poj. podmínek, podle něhož lhůta 30 dní platí nejen pro roční prémie, nýbrž i pro prémiové splátky, z čehož vysvítá, že pojištění podle článku 4 lit. a) ve spojitosti s ustanovením článku 3 odst. 2 zaniká také tehdy, když během 30denní lhůty po splatnosti prémiové splátky platba nebyla konána. Že ani první pojišťovací rok není vyloučen z tohoto ustanovení, vyplývá z článku 2 poj. podmínek, které stanoví účinnost pojištění již po vyplacení prvé prémiové splátky, takže již pro další splátky prvého roku platí ustanovení článku 3 odst. 2 a článku 4 lit. a) poj. podmínek.
Nejvyšší soud vyhověl žalobě jen na zaplacení 6% úroků ze 110 Kč, t. j. z nedoplatku první prémiové splátky za odvolacího řízení zaplaceného.
Důvody:
V rozhodnutích čís. 6691, 11431 sb. n. s. bylo vysloveno: »Ustanovení pojišťovacích podmínek, že, není-li pojištění ještě 3 roky v platnosti a nebyla-li zaplacena splatná prémie v dodatečné lhůtě 30denní, zaniká tím pojištění úplně, nevztahuje se na případ, nebyla-li zaplacena první prémie.« Této zásady se přidržuje i dále dovolací soud, avšak z rozhodnutí těch neplyne, že v oněch případech, jež byly řešeny, bylo podle čl. 3. první odstavec pojišťovacích podmínek povoleno pojistníku spláceli roční prémii ve splátkách, a zda pojistka byla vyplacena podle čl. 2 pojišťovacích podmínek již zaplacením prémiové splátky. V souzeném případě byly však povoleny pojistníku splátky a pojistka jest vyplacena (»eingelost«) podle čl. 2 pojišťovacích podmínek zaplacením první prémiové splátky. Podle čl. 3 odstavec druhý pojišťovacích podmínek platí 30denní dodatečná lhůta i pro jednotlivé splátky prémiové. A podle čl. 4 a) pojišťovacích podmínek zaniká během prvních tří pojišťovacích let pojištění bez dalšího úplně, nebyly-li do 30 dnů splatné prémiové platy plněny. Vztahuje-li se 30denní sečkávací lhůta i na jednotlivé splátky, platí i o nich ustanovení čl. 4 a) prvá věta pojišťovacích podmínek, poněvadž tam se mluví všeobecně o splatných prémiových platech (»Prämienzahlung«). Tím není ještě vyjádřeno, že se slovem »prémie« rozumí jen celoroční prémie, a nelze proto míti nepochybně za to, že ustanovení to neplatí i o první prémiové splátce, zejména když se dále v druhé větě čl. 4 a) praví, že společnost jest povinna v dalších třech měsících dlužnou roční prémii nebo prémiovou splátku přijmouti a pojištění obnoviti. Pojišťovací podmínky pocházejí od pojišťovny a jejich nejasnost jde proto na její vrub (§ 915 obč. zák.). Jest tedy shora zmíněné v rozhodnutích čís. 6691 a 11431 sb. n. s. vyslovené zásady použiti i na první prémiovou splátku. Podle toho jest žalovaný povinen zaplatiti jen celou první prémiovou splátku. V době vydání rozsudku prvé stolice zaplatil pouze část její a zůstal dlužen z pojistky čís. 400.940 částku 56 Kč a z pojistky čís. 400942 částku 54 Kč, úhrnem 110 Kč, což zaplatil až po rozsudku prvého soudu dne 12. října 1933. Bylo ho proto v prvé stolici odsouditi k zaplacení 110 Kč se 6% úrokem od 11. června 1932 do 12. října 1933. V odvolacím řízení měl již 110 Kč zaplaceno a dlužil ještě 6% úrok z obou částek v součtu 110 Kč; bylo proto změniti napadený rozsudek tak, že jest žalovaný povinen zaplatiti ještě 6% úrok ze 110 Kč za uvedenou dobu.

Citace:

č. 14812. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 957-958.