Č. 9618.


Samospráva obecní: Je-li tu pravoplatné rozpočtové usnesení o určitém zařízení obecním (stavbě jatek, radnice), jehož náklad je rozvržen na několik rozpočtových období, nemůže strana, která nečinila námitek proti zařazení splátek do dřívějších rozpočtů a která nepopírá pravoplatnost zásadního usnesení, namítati proti zařazení další splátky do rozpočtu na další rok nedostatky a neúčelnost zásadního usnesení.
(Nález ze dne 22. ledna 1932 č. 19579/31.)
Prejudikatura: Boh. A 8418/30.
Věc: Edm. B. a spol. proti moravskému zemskému výboru o rozpočet města M. na rok 1928.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítl mor. zv odvolání Dra Jindřicha R. a společníků z usnesení obecního zastupitelstva v M. o schválení obecního rozpočtu na rok 1928, zejména také, pokud bylo naříkáno zařazení potřeby na rozšíření městských jatek v částce 1589000 Kč a na novostavbu radnice v částce 17137000 Kč podstatně z těchto důvodů: Nezbytnou nutnost rozšíření jatek uznali st-lé již svého času ve stížnosti do mimořádného rozpočtu na r. 1927. Hospodaření jatek jeví se podle výsledku z r. 1927 a prvních 5 měsíců r. 1928 úplně soběstačným. Práce spojené s rozšířením jich jsou již skončeny a vyžádaly si, čítajíc v to i kursovní ztráty při výpůjčkách, 15854822,90 Kč celkového nákladu. V rozpočtu na r. 1925 bylo k tomu účelu zařazeno 2666171 Kč, na rok 1926 13200000 Kč, na rok 1927 pak 4214000 Kč; částky ty však nebyly nikdy úplně vyčerpány; ježto do konce r. 1927 bylo vyúčtováno 15386514,66 Kč, zbývá uhraditi spolu s částkou, krytou jen různými zálohami, celkem 1468912,83 Kč. Tato částka i s další potřebou na odmlhovací zařízení, spalovací pece a hygrometry ve výši 120000 Kč, v celkové zaokrouhlené výši 1589000 Kč do rozpočtu na rok 1928 zařazená, bude uhražena z reservního fondu, reserv ze zadržených ohledacích poplatků, zápůjčkou a oběžnými prostředky jatek. Příslušné obnosy byly zem. výborem také již do úhrady mimořádného rozpočtu na rok 1928 zařazeny. Jatky jsou podnikem všeužitečným, slouží všem konzumentům, nikoli jen řezníkům a obchodníkům s masem. Pokud stavby radnice se týče, stalo se rozhodnutí zv-u z 16. září 1927 vykonatelným, když o přiznání odkladného účinku stížnosti, proti tomuto rozhodnutí k nss podané, žádáno nebylo. Na novostavbě radnice se usneslo obecní zastupitelstvo dne 6. června 1925, do rozpočtu na r. 1925 zařazeno k tomu účelu 13000000 Kč, na rok 1926 pak 15000000 Kč, aniž kdo z poplatníků nebo voličů si proti tomu stěžoval. Usnesení zastupitelstva z 19. prosince 1925 o zadání stavby hlavní budovy a pravého křídla v částce 10500000 Kč a ze dne 4. prosince 1926 o zadání práce klempířské v částce přes 500000 Kč zamítnutím rekursů proti nim podaných nabyla právní moci. Z toho je zřejmo, že zastupitelstvo projednalo pravoplatně — nehledíc k zadání stavby župního křídla, proti němuž podána k nss shora zmíněná stížnost — otázku novostavby radnice v celém jejím velkém rozsahu na podkladě konkrétních projektů, týkajících se jak technické tak finanční stránky. Celkový náklad na novostavbu radnice činí 41747650 Kč, do konce r. 1927 uhraženo již 24611157,38 Kč, neuhražená částka 17137000 Kč zařazena do rozpočtu na r. 1928.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
V námitkách se proti zařazení obou položek do obecního rozpočtu jak na rozšíření jatek tak na novostavbu radnice uvádí, že nebyl zachován postup stanovený v § 14 obec. fin. novely, ač šlo o nové podniky a bylo třeba, aby byl vypracován jednotný celkový projekt jak po stránce technické, tak finanční, aby byl předložen finanční komisi a veřejně vyhlášen. Výtkou tou uplatňují st-lé v podstatě totéž, co v odvolání, kde poukazovali na to, že nebylo řádných rozpočtů, plánů a rozvah, ač podle zákona měly býti vypracovány a předloženy. Námitce té však nemohl nss přisvědčiti. Jdeť tu i podle st-lů o řízení rozpočtové, v němž zvláštní řízení v § 14 obec. fin. novely předepsané nemá místa, jak to už nss vyslovil v nál. Boh. A 8418/30, týkajícím se rozpočtu téže obce.
Vytýkají-li st-lé v souvislosti s touto výtkou dále, že oba podniky nebyly řešeny jednotně, nýbrž že uryvkovitě rok od roku byly zařazovány do obecních rozpočtů milionové položky, takže veřejnost dodnes neví, jak zejména stavba radnice bude vypadati, jaký si vyžádá náklad, vytýkají-li nesprávnost výroku žal. úřadu, že voliči a poplatníci nestěžovali si do dřívějších rozpočtů, v nichž byly uvedeny položky na stavbu radnice, a že městské zastupitelstvo projednalo otázku novostavby v celém jejím velkém rozsahu, a popírají-li tím nedostatek zásadního usnesení o podniknutí obou těchto staveb, bylo na to odpověděti toto: Jak patrno z nař. rozhodnutí a z nál. Boh. A 8418/30 v téže věci vydaného, bylo rozšíření obecních jatek nákladem 13200000 Kč usneseno již při jednání o rozpočtu na rok 1926, stavba radnice pak nákladem asi 30000000 Kč byla usnesena ve schůzi obecního zastupitelstva dne 6. června 1925. Stížnost ani existenci ani pravoplatnost těchto usnesení nepopírá. Byly-li pak, jak rovněž z nař. rozhodnutí patrno, již do rozpočtů předešlých let 1925, 1926, 1927 zařazeny položky na provedení těchto velkých staveb, aniž se st-lé proti tomu bránili, nemohou nyní, kdy zařazení položek do rozpočtu na r. 1928 znamená jen další etapu v provádění oněch usnesených projektů, s úspěchem namítati, že zásadní usnesení trpí nedostatky celkových jednotných plánů a jsou se stanoviska obecního hospodářství neúčelná. Stížnost byla by tu mohla snad namítati, že položky do rozpočtu na r. 1928 zařazené vybočují z mezí zásadních usnesení, sloužíce k provedení projektu, nad původní projekt zvětšeného, nebo že cifra celkového nákladu hned fixně stanovená nesmí být překročena; takových námitek stížnost však neobsahuje. Jeví se proto všechny stížností zde uplatňované námitky bezdůvodnými.
Vedle toho namítá stížnost ještě toto:
Výsledek šetření, na němž žal. úřad založil svůj výrok o soběstačnosti obecních jatek, nebyl st-lům sdělen, takže nemohli k němu zaujati stanovisko; žal. úřad neměl opříti své rozhodnutí pouze o to, co mu obec oznámila. Také tuto námitku nemohl nss uznati důvodnou. Nehledíc k tomu, že nař. rozhodnutí podrobně uvádí ciferně i věcně data, na základě nichž úřad dospěl k výroku o soběstačnosti, takže st-lé měli možnost, ve stížnosti proti těmto konkrétním údajům vznésti konkrétní námitky, a že neučinili-li tak, nelze říci, že by jim byla znemožněna řádná obrana a že řízení trpí podstatnou vadou, brojí také touto námitkou proti samému usnesení o podniknutí tohoto projektu ve stadiu, kdy již taková námitka z důvodů právě uvedených není přípustnou.
Stejné povahy jest i další námitka, že jest v rozporu výrok žal. úřadu o soběstačnosti a všeužitečnosti jatek, ježto prý tyto dva pojmy se vzájemně vylučují, a je proto pro rozhodnutí nynějšího sporu bez významu. Poznamenati jest jen, že tento názor stížnosti je mylný, neboř i podniky nepochybně všeužitečné, jako na př. obecní vodárny, jsou mnohdy nejen soběstačné, nýbrž vykazují i zisk a přece tím neztrácejí charakter všeužitečnosti.
Ve věci stavby radnice namítá stížnost, ze měla obec sděliti důvody účelnosti tohoto podniku zejména s hlediska obecního hospodářství. Také tuto námitku, směřující zřejmě proti účelnosti samého usnesení o podniknutí této velké stavby, nemohou st-lé uplatňovati nyní, kdy jde toliko o to, aby položka potřebná k pokračování ve stavbě, byla do rozpočtu na rok 1928 zařaděna.
Vytýká-li pak dále stížnost, že i tu bylo povinností dohlédacího úřadu, aby sdělil st-lům výsledky šetření, bylo poukázati k tomu, že nelze ani z formulace této námitky, ani z celého obsahu stížnosti postihnouti, jakého šetření výtka se týká. Míní-li však tím stížnost, že žal. úřad měl provésti šetření o účelnosti stavby radnice, míjí se svého cíle z důvodů uvedených už shora; v tomto stadiu neměl úřad příčiny, aby konal takovéto šetření.
Citace:
č. 9618. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 269-271.