III.

Univ. prof. Dr. A. Milota.

Zákon na ochranu republiky.

Guskova sbírka komentovaných zákonů československé republiky, svazek 1., v Kroměříži 1923.
Po českém Kompasu počíná také Guskovo nakladatelství vydávati sbírku zákonů čs. opatřených poznámkami. Sbírku zahajuje komentář profesora Miloty k zákonu na ochranu republiky z 19. března 1923 čís. 50 Sb. z. a n. a můžeme hned říci: zahajuje ji šťastně. Neboť poznámky připojené k jednotlivým paragrafům jsou tak četné a větším dílem obsáhlé a látka u jednotlivých trestných činů tou měrou systematicky uspořádána, že jedině zevní forma knihy a pak to, že zachován zákonný pořad paragrafů, připomíná nám, že máme před rukama jen komentář. Spisu dodává zvláštního významu ta okolnost, že autor jeho sám byl intensivně zúčastněn na sepsání a parlamentním projednání uvedeného zákona, takže autorův výklad pochybných míst nabývá povahy interpretace, řekl bych: oficiosní. To má zejména význam, pokud jde o známou spornou otázku, vztahuje-li se příslušnost státního soudu také na dokonanou vraždu ústavních činitelů, k níž Milota bez výhrady přisvědčuje. V některých otázkách možno arci býti také jiného mínění než autor; tak zejména tvrdí-li (str. 45), že urážka presidenta republiky v případě § 11 čís. 1. al. 1. vyžaduje mimo vědomí, že projev je zneucťující, ještě zvláštní animus injuriandi (úmysl ublížiti cti presidentově). Také není, jak za to mám, zcela nepochybno mínění, jež zastává Milota (str. 65) v souhlase s nejvyšším vojenským soudem, pokud jde o otázku, mohou-li býti subjektem vojenského deliktu také nekombatanti. Pro praktiky činí spis zvláště příručným, že u každého jednotlivého trestného činu jsou uvedena všeobecná ustanovení hlavy IV, pokud se na čin vztahují, zejména příslušnost, možnost užití práva zmírňovacího, možnost zastaviti periodický tiskopis a j. jakož i odchylky, ve příčině trestu platné pro Slovensko a Podkarpatskou Rus podle zákona z 15. dubna 1920 čís. 284 Sb. z. a n.