Čís. 17326.

Žalobce domáhající se vrácení věci na základě výhrady vlastnictví, musí, jde-li o splátkový obchod podle zák. č. 76/1935, tvrditi a prokázati, že dal kvalifikovanou podmínku podle § 5, odst. 2 zák. č. 76/1935; jinak jest žalobu i bez zvláštní námitky žalovaného zamítnouti pro tentokráte.
Nestačí přednes žalobce, že vyzval žalovaného kupitele k vydání koupené věci a že ho před tím žaloval o zaplacení zbytku kupní ceny.
(Rozh. ze dne 6. června 1939, Rv I 171/39.)
Žalobce prodal žalovaným na splátky šicí stroj, vyhradiv si k němu vlastnické právo až do úplného zaplacení trhové ceny. Nedoplatek, s nímž byli žalovaní v prodlení, vymáhal soudně a k jeho vydobytí vedl po vydání odsuzujícího rozsudku exekuci, avšak bezvýsledně. Uplatňuje k prodanému stroji vlastnické právo, domáhá se jeho vrácení. Prvý soud uznal podle žaloby, odvolací soud žalobu zamítl pro tentokráte.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Podle předpisů §§ 5 a 6 zákona č. 76/1935 Sb. z. a n. jest kvalifikovaná upomínka podle druhého odstavce § 5 tohoto zákona podstatnou podmínkou pro uplatnění výhrady vlastnického práva při splátkovém obchodě. Proto musí prodatel při splátkovém obchodě, domáhaje se žalobou vrácení věci na základě výhrady vlastnictví, ve svém přednesu též tvrditi a dokazovati, že byla splněna uvedená podmínka, neboť jinak by musila býti jeho žaloba — a to i bez zvláštní námitky žalovaného — v tomto směru zamítnuta pro tentokráte pro vadnost žaloby samé, která není žalobním přednesem řádně opodstatněna. Rozhodnutí č. 12561 Sb. n. s., jež bylo vydáno ve sporu směnečném o zaplacení směnečné sumy a jest vybudováno na základě soustředění námitek ve směnečném řízení, se netýká otázky, o niž jde v souzené rozepři. V této věci uplatňoval žalobce sám v žalobě, že věc, jejíž vrácení žádá, prodal žalovaným na splátky a mezi stranami nebylo a není sporu o tom, že šlo o obchod splátkový spadající pod ustanovení zákona č. 76/1935 Sb. z. a n. Přesto žalobce ani v žalobě ani v pozdějším přednesu netvrdil, že se zachoval podle § 5, odst. 2 uvedeného zákona, že totiž žalovaným písemně oznámil, že chce uplatniti výhradu vlastnictví, a že jim zároveň poskytl lhůtu nejméně osmidenní k zaplacení promeškaných splátek. Jak nyní sám v dovolání uplatňuje, tvrdil v první stolici jen, že vyzval žalované k vydání šicího stroje a že před tím žaloval žalované o zaplacení zbytku kupní ceny. To však podle zákona nestačí a nemůže zvrátiti napadený úsudek odvolacího soudu, že žalobcem nebyla tvrzena kvalifikovaná upomínka podle § 5 zák. č. 76/1935 Sb. z. a n. Právem proto odvolací soud pro tentokráte zamítl žalobu vzhledem k tomuto nedostatku, i když žalovanými v první stolici nebyl namítán. Jde o nedostatek řádného opodstatnění žaloby a k tomuto nedostatku měl první soud přihlížeti již v rámci návrhu žalovaných na zamítnutí žaloby.

Citace:

č. 17326. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1940, svazek/ročník 21, s. 360-361.