Č. 12200.

Církevní věci: Lze z výrazů kanonické visitace: incolae, oppidani, communitas, possessio, parochiani, označující subjekt závaznosti, usuzovati, že zavázanou je politická obec jako taková?
(Nález ze dne 11. prosince 1935 č. 20107/35.) Věc: Štěpán D. v B. a Dr. Pavel J. v T. proti zemskému úřadu v Bratislavě o úhradu nákladů oprav budov církevního beneficia.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Podáním z 22. září 1932 obrátil se řím.-kat. farní úřad v B. na obecní představenstvo politické obce B. se žádostí, aby u příležitosti oprav farní budovy a kostela v B. obstarala ve smyslu kanonické visitace ruční pomocné práce a dodala povozy spolu s obcemi M. a H.
O této žádosti usnesly se pak obecní rady obcí B. a M. ve společném sezení 23. září 1932 v tom smyslu, že žádosti se vyhovuje a že žádané práce při opravách kostela a fary budou jmenované obce konati společně v tom poměru, že na obec B. připadnou 2/3 a na filiální obce M. a H. V, těchto prací s tím omezením, že výdaje nesmí převyšovati u obce B. 600 Kč, u obce M. a H. dohromady 300 Kč. Opis tohoto usnesení zaslán byl pak obci H., jejíž obecní zastupitelstvo ve své schůzi 8. října 1932 odmítlo jakékoli přispívání na římsko-katolickou faru a kostel v B., ježto polit, obec H. nikdy v minulosti nenesla jakýchkoli nákladů udržování římsko-katolické fary a kostela v B. a proto není ochotna nésti jich ani v budoucnosti; obyvatelé v H. jsou pak z valné části evang. aug. vyznání a nemohou býti přinuceni k úhradě výdajů řím.-kat. církve. Obecní zastupitelstvo zároveň projevilo názor, že žádaný příspěvek má se vymáhati jen od řím.-kat. obyvatelů v H. a odmítlo proto jakýkoli příspěvek se strany politické obce jako takové.
Výměrem okr. úřadu v Topolčanech z 29. listopadu 1932 zamítnuto bylo odvolání řím.-kat. faráře v B. a usnesení obecního zastupitelstva v H. z 8. října 1932 schváleno v podstatě z toho důvodu, že znění kanonické visitace z r. 1780, jíž se i apelant dovolává, pod výrazem »a matricis incolis« a dále pod slovem »filialistis« vyrozumívá obyvatele mateřské církve a církve filiální, tedy věřící, nikoli však samotnou obec. — Nař. výměrem potvrdil zem. úřad v Bratislavě odvoláním napadený výměr okr. úřadu a odvolání faráře v B. zamítl.
O stížnosti uvažoval nss takto:
Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že polit, obec H., patřící do farního svazku v B., není povinna přispívati ručními pracemi a povozy při opravách farní budovy a kostela v B., ježto z kanonické visitace z r. 1780, jíž se dovolává farář v B. jako základu příslušného závazku, při různosti výrazů v ní užitých (incolae, oppidani, communitas, possessio, parochiani) nelze vyvoditi, že zavázanou by byla polit, obec jako taková. Z této naopak se dá souditi, že zavázanými jsou farníci, k nimž ovšem nelze po vydání zák. čl. XXVI:1790 a zák. č. 96/25 čítati již obyvatelstvo jiného vyznání než řím.-kat., jako tomu bylo v době sepsáni kanonické visitace.
Jestliže pak původní petit st-lův, vznesený in iudicium před úřady správní teprve jeho »odvoláním« proti usnesení obecního zastupitelstva v H. z 8. října 1932, vyzníval v tom smyslu, že má býti polit. obec H. uznána povinnou k příslušným prácem, plyne z toho, že petit ten je dostatečně zodpověděn již tím, že politickou obec pro nedostatek podkladu nelze zavázati, kdyžtě stav skutkový i právní svědčí o tom, že zavázaným je zde činitel jiný (v daném případě farníci). Otázku, koho v podrobnostech dlužno za činitele toho míti (v daném případě zda i obyvatele farnosti jiného vyznání), netřeba již v daném případě řešiti. Učinil-li tak přes to žal. úřad, pak činil tak nadbytečně, ježto tato otázka nebyla předmětem sporu a netřeba se proto po této stránce jak nař. rozhodnutím, tak i stížností zabývati. To tím spíše, když stížnost jen dovozuje, že na povinnostech polit, obce jako takové zákony XXVI:1790 a č. 96/25 Sb. nebylo nic měněno a je tu tedy jen na sporu, zda skutečně polit. obec jako taková je zavázána.
Po této stránce má stížnost toliko jedinou provedenou námitku, že totiž výrazy kan. visitace: incolae, oppidani, communitas, nelze vykládati jinak, než že tu jde o polit, obec a ne farníky. Na podporu toho dovolává se stálé právní praxe a uvádí výnosy č. 20642/1884 býv. uh. min. kultu, č. 60457/1891 býv. uh. min. vnitra a nález maď. král. Curie č. 1864/1890, podle nichž kdykoliv je v kanonické visitaci označen za subjekt závaznosti »communitas«, je zavázanou vždy politická obec bez ohledu na vyznání obyvatelů.
Je tedy na sporu pouze otázka, zda z výrazů kan. visitace uvedených v nař. rozhodnutí mohl žal. úřad dojíti k závěru, že polit. obec H. nelze ve smyslu kan. visitace považovati za zavázanou.
Stížnost neuvádí sice jednotlivá příslušná místa textu visitace, aniž tuto přikládá, leč lze přes to míti za to, že má na mysli výrazy použité v těch částech textu, jichž se i v odvolání st-1 dovolával.
Tato místa podle soudně ověřeného opisu st-lem v odvolání předloženého zní:
§ IV. »De Dote et Reditibus Ecclesiae .... Curules nihilominus, vel manuales labores, si qui occurant, a Matricis Incolis praestari solent, non ita a Filialistis (quamquam et hi intellecto bene Ultimae Visitationis tenore, ad haec et similia obligentur, etquidem ea cum proportione, qua ad erigendam, vel conservandam domům Parochialem) Solis Belesziensibus exceptis, qui propriam habent Ecclesiam.«
§ XVI. »De Proventu Parochi et eius subsistencia .... Po popsání farní budovy a budov hospodářských uvádí se: . .. Tenentur quidem Parochiani ex tenore antiquarum Visitationum omnia hactenus dieta conservare et reparare, cum concursu in proportione supra de Ecclesia attacta Kiss Dovorán et Szeptencz Ujfalu Filialium . . . .«
Na str. 29. »... Vineam hanc tenentur Parochiani cultivare; ob negligentiam tamen, et damnosum Parocho laborem eorum, conversa est haec ipsorum obligatio ex tenore Visitationis in pretium, qui proinde titulo hoc praestant Parocho Annue F. 10. Hi tamen cum reipsa singulis annis in dictum laborem expendanlur, imrno secundum tenorem supplementi huius eiusdem Visitationis, talium titulorum valor, nec exprimi debeat, ad Proventum annuum isthic non rejiciuntur. Florenos autem hos praestant modo sequenti: Communitas Bajnensis 6 fl., Communitas Belesziensis 1 fl. 66 kr., Communitas Kiss Dovoranensis 1, Communitas Szept. Ujfaluensis 1 fl. 34.«
Na str. 34. » . . . Molae vero aedificium conservare, et necessaria procurare tenetur Molitor, item circa domum Parochialem occurentem manualem laborem, ad quem cum alioquin titulo conservationis et reparationis omnes etiam reliqui parochiani teneantur, aestimatur solum a F 1 kr. 31.«
Na str. 36. (týká se filialie Blesovce) » . . . quam reparare tenentur soli Filialis incolae .. .«
Na str. 45. » . . . . Circa agrorum culturam, aut Vecturam lignorum Focalium, aliave similia obsequia Parochiani, seu in Matře seu in Filialibus nulla praestant, praeter capeciarum convectionem a Matricis incolis, et cultivationem Vineae Parochialis, ab omnibus tam Matricis, quam filialium Incolis per F. 10 praestari solitam.«
Na str. 54. ... § XX. »De dominis Terres tribus . . . Idem Patronus Annuis Ecclesiae necessitatibus Dotem excidit. Haec nihilominus in Casu praesenti aedificandae novae Ecclesiae est insufficiens, ab illo proinde subsidium jam petitům est. A Matricis Incolis nonnullis resoluti šunt in Parata F. circiter 200. In materialibus a Communitate tota: exustio Tegularum, Calcis necessaria, Fractio iapidis, eiusdem Convectio, cum operis manualibus requisitis.« Tamtéž: »Cingere Coemeteria singula Possessio sua tenetur. Domum in Matre Parochialem et Scholarem Oppidani Bajnenses, cum concursu in tertialitate Filialistarum Szept. Ujfaluensium et Kiss Dovoranensium. Parochialem in Belesz soli Beleszienses, Scholaris ibi nulla est.«
Na str. 70. § XXXI. . . . kde se mluví o evangelických odpadlících, se praví »Conversio Parochianorum istorum non est plane desperata.«
Na str. 82 3. »Filiali Belesz popria Ecclesia et domo Parochi provisa exístente, eiates Incolae, ad sola propriae Possessionis aedificia conservanda tenetur... 4. Filialibus vero Szeptencz Ujfalu et Dovoran iisdem destitutiis, eaedein junctim in laboribus ad Ecclesiam et domům Parochialem in Matrice tenentur, eaque incurnbentia occasione supra attactae deputationis iisdem ad repartienda, et scripto extradanda veniet proportionis clavi ad numerum animarum contribuentium supra novennium sub hac Visitatione determinata.«
Jestliže pak žal. úřad na podkladě těchto, stěžující si stranou samou v odvolání dovolávaných míst kan. visitace, dospěl k závěru, že výrazy těmi nelze rozuměti polit. obec jako takovou, pak nelze závěr ten shledati vadným či nelogickým. To tím spíše, když většina výrazů těch (incolae, filialistae, parochiani) ukazuje pojmově na fysické osoby — jednotlivce. Význam pojmu »Communitas« na str. 29, kde se mluví o vinici, je pak zeslaben, resp. vyložen ve větě předchozí slovem »parochiani«, stejně tak jako v § XX. slovem »incolis« (nehledě ani k tomu, že v tomto §u se pouze konstatuje, co se právě v době sepsání kan. visitace u příležitosti stavby nového kostela stalo). Totéž pak platí o slovu »possessio«, jež je zeslabováno v § XX. v následující větě slovy »oppidani« a »filialistarum« a na str. 82. pro tertio v téže větě slovem »incolae«. Naopak výklad, jak dávalo samo odvolání pojmu »farníci«, totiž že v době sepsání kanonické visitace byly farníky s hlediska církevní vrchnosti i odpadlíci, resp. jinověrci (srv. § XXXI. cit. kan. vis.), by nasvědčoval tomu, že slovem communitas na řečených místech rozumělo se veškerenstvo těchto jednotlivců, t. j. všichni bez rozdílu náboženství, nikoli však právnická osoba obce politické. Totéž platí tím spíše pak o výrazu possessio — jak by tomu nasvědčovalo locum citátům ze str. 82.
Neposkytují proto místa kanonické visitace st-lem v jeho odvolání dovolaná, zvláště při nejistotě, plynoucí ze znění § IV, i přes znění podrobných ustanovení (pro quarto) o závazcích stíhajících filiální církve (nikoliv politickou obec jako takovou) v H. a D., dostatečný podklad pro bezpečný závěr o tom, že zavázanou jest zde polit, obec jako taková.
Ale pak jeví se irelevantními a nepřicházejí již ani v úvahu poukazy stížnosti na výnosy č. 20642/1884 V. K. M. a č. 60457/1801 B. M. a nález Curie č. 1864/1890, nehledě k tomu, že o nich sama stížnost doznává, že jde o pouhá rozhodnutí vydaná v konkrétních případech, jimiž by se ani nějaký místní zvyk v daném případě nedal dokazovati.
Nelze tedy v uvedeném již závěru žal. úřadu shledali nějakou vadu a neposkytují-li dovolaná místa kan. visitace dostatečného podkladu pro závěr o závazku polit. obce jako takové, pak nelze shledati ani vytýkané nezákonnosti v tom, jestliže žal. úřad vyslovil, že na podkladě kan. visitace nelze v daném případě uznati polit. obec H. povinnou dodati potřebné ruční práce a povozy, jak o to jedině bylo žádáno.

Citace:

č. 12200. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 679-683.