Činnost zaměstnance firmy, provozující tovární podnik výrobní (tedy kupce ve smyslu obchodního zákoníka), která záleží v podstatě v tom, že udržuje sklad (tvořící jako zvláštní oddělení celkového podniku integrující část závodu kupeckého) v pořádku, že přejímá zboží dodané z oddělení výrobních, roztřiďuje a ukládá je podle určitých kategorií a vede seznam zboží ve skladě uloženého tím způsobem, že zboží skladu dodané zapisuje do seznamu dle počtu kusů a podle značek, jímž jednotlivé kusy zboží jsou opatřeny, sluší označiti za službu kupeckou ve smyslu zákona z 16. ledna 1910, č. 20 ř. z., a podléhá proto takový zřízenec skladní pensijní pojistné povinnosti ve smyslu § 1, odst. 2, lit. b. zákona z 5.12. 1920, č. 89 Sb. z. a n.
Z hlediska významu této činnosti v rámci celkové organisace obchodního podniku jest pro otázku kvalifikace její beč podstatného významu, zda-li zřízenec takový má k disposici nějaké podřízené síly a zda-li k nim dozírá čili nic, ani podle jakých značek zboží do skladu docházející třídí a ukládá, zdali toliko podle počtu kusů a značek na dodaném zboží již vyznačených či jinak, ani konečně jakým způsobem vede seznam skladu.
(Nález nejv. spr. soudu z 24./4. 1922, č. 15031/21.)