Č. 8097.

Zaměstnanci veřejní. — Vojenské věci: 1. Plat smluvního zaměstnance vojenského zátiší, zřízeného podle služebního předpisu Š - 3 3, jest aktivním požitkem státním ve smyslu § 17, odst. 2 č. 1 zák. č. 286/24 (§ 20). — 2. Státním požitkem aktivním ve smyslu cit. ustanovení jest i plat smluvního zaměstnance státního.
(Nález ze dne 10. září 1929 č. 16693.)
Prejudikatura: Boh. A 5950/26, 6780/27, 6936/27, 7058/28.
Věc: Richard H. v Ž. proti ministerstvu národní obrany o redukci zaopatřovacích požitků.
Důvody: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-1 byl jako major hospodářské služby přeložen dnem 1. září 1921 do výslužby a požíval posléze ve smyslu zák. č. 288/24 výslužného 17 406 Kč a jednotného drah. přídavku 4 320 Kč, celkem 21 726 Kč, mimo to pak měl jako smluvní hospodář vojenského zátiší za rok 1926 platu 10 538 Kč 15 h. Nař. rozhodnutím byly mu podle § 17 zák. č. 286/24 sníženy voj. zaopatř. požitky o polovici jeho příjmu z tohoto služ. poměru hospodáře, t. j. o 5269 Kč 07 h, i poukázáno mu od 1. ledna 1926 snížené výslužbě 14 296 Kč 93 h a jednotný drah. přídavek 2 160 Kč.
Stížnost vytýká tomuto rozhodnutí nezákonnost, poněvadž příjem st-le jako hospodáře není 1. ani požitkem státním ve smyslu § 17 odst. 2 č. 1 zák. č. 286/24, nejsa po rozumu § 20 téhož zák. vyplácen z prostředků státních, nýbrž z výnosu akcí pořádaných voj. zátiším, zejména z výnosu prodeje různých předmětů denní potřeby, 2. ani požitkem aktivním, neboť mu nevzchází ze žádného akt. služ. poměru ve smyslu § 24 nebo 20 cit. zák., když plyne ze soukromoprávní smlouvy a tedy ze služ. poměru, který nelze posuzovati jako poměr aktivní.
Nss uvážil o námitkách stížnosti toto:
Ad 1. Dle § 17 odst. 2 č. 1 zák. č. 286/24 krátí se odpočivný požitek státní, jestliže pensista má nebo nabude vedle nároku na odpočivné požitky státní ještě nároku na akt. požitek státní nebo nestátní veřejný. Dle § 20 cit. zák. dlužno státními aktivními, odpočivnými a zaopatřovacími požitky ve smyslu § 17 rozuměti akt. a odpočivné (zaopatřovací) požitky stát. zaměstnance (§ 22), vyplácené z prostředků státních nebo z prostředků ústavů, podniků a fondů státních a státem spravovaných. Dle § 22, na který se v § 20 odkazuje, jsou zaměstnanci státními všichni zaměstnanci státu, ústavů, podniků a fondů státních a státem spravovaných, čítajíc v to i dělníky, jakož i příslušníky četnictva a voj. osoby z povolání.
Dle toho jest požitkem státním ve smyslu cit. § 17 odst. 2 č. 1 nejen požitek vyplácený podobnému zaměstnanci přímo z prostředků státních, nýbrž i požitek vyplácený z prostředků ústavů nebo podniků státních a státem spravovaných.
Z čsl. služebního předpisu Š -. 3 3 se podává, že voj. zátiší jsou ústavem vojenským a tudíž i státním, a že jsou státem spravována, neboť jsou dle předpisu toho voj. zařízením, doplňujícím výchovu branců tím, že jimi poskytují prostředí, kde by mohli v době mimoslužební pobývati, čisti, psáti a se vzdělávati, pěstovati zpěv a hudbu a prováděti tělocvik a sport (čl. 1 a 2), jejich zřízení schvaluje mino, jemuž náleží také správa jich ve věcech zásadních (čl. 7 a 9), jejich záležitosti se vyřizují pravidelným služ. postupem (čl. 8), na jich zařízení a udržování poskytuje voj. správa příspěvky (čl. 9 a 11), zátiší ona mohou míti svoji prodejnu, kuchyni a jídelnu, ve kterémž případě se ustanoví pro vedení obchodních věcí hospodář (čl. 25 a 26), jsou podřízena veliteli některého voj. útvaru (čl. 10), mají svoji správu, jejímiž členy jsou zástupce velitele, správce, — jímž musí býti důstojník —, dále hospodářský důstojník, lékař a event. hospodář, jímž může býti buď akt. gážista nebo zaměstnanec smluvní, jejž přijímá velitel a schvaluje mno (čl. 17, 25, 26, 29 a 126 č. 15), a na činnost, resp. hospodaření a účtování voj. zátiší dozírají zem. voj. velitelství, resp. intendance a hospodářské správy (čl. 12,—14). Požitky hospodáře občanského, vyplácené měsíčně, hradí se jen z peněz voj. zátiší, které hospodaří s penězi, získanými z vlastních podniků zábavních a z prodejny, z darů a příspěvků osob vojenských a z příspěvků poskytovaných mno nebo vyššími velitelstvími (čl. 29, 94, 98—100, 118 a 126 č. 6.)
Z toho jde, že plat smluvního hospodáře voj. zátiší jest požitkem vypláceným z prostředků ústavů státního a státem spravovaného, čili ve smyslu § 17 odst. 2 č. 1 požitkem státním.
Ad 2. Že pojem požitku aktivního ve smyslu téhož ustanovení zákonného nepředpokládá, jak míní stížnost, veřejnoprávní služební poměr státní, nýbrž že vzhledem k ustanovení § 20 zák. č. 286/24 jest státním požitkem aktivním i požitek smluvního zaměstnance státu, resp. ústavu státního a státem spravovaného, a že pro výklad tohoto pojmu nelze použiti ustanovení § 24 cit. zák., vyslovil nss již opětně, zejména náh Boh. A 5950/26, 6780/27, 6936/27 a 7058/28.

Citace:

Č. 8097. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 106-108.