Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 77 (1938). Praha: Právnická jednota v Praze, 596 s.
Authors:
= Právník, 77 (1938)
PDF

Volné úvaze při rozhodování podle § 6 známk. novely z roku 1895, jakým podílem a obnosem připadnou účastníkům k tíži útraty řízení a právního zastoupení, jsou určeny meze dané účelem zákona a podstatou věci.
Předpis § 6 známkové novely z roku 1895 stanoví v odst. 1. toto: Ve sporech o existenci známkového práva má ministr obchodu podle volného uvážení stanoviti, jakým podílem a obnosem připadnou účastníkům k tíži útraty řízení a právního zastoupení. Z podaného doslovu zákona plyne, že tu zákon dává zásadně stranám ve známkovém sporu nárok na přisouzení útrat řízení a právního zastoupení, že však ponechává ministru obchodu, aby volně uvážil toliko jejich výši, případně podíl, jakým je mají strany nésti. Kdy strana má zásadní nárok na přisouzení útrat známkového sporu vůbec nebo aspoň jejich dílu, zákon nestanoví, a nutno proto míti za to, že vycházel z obecného právního nazírání, že — pokud ve sporu mezi stranami zákon vůbec uznává zásadní nárok na přisouzení útrat — má strana plně zvítězivší nárok na přisouzení nutných útrat i útrat vzniklých hájením nebo dobýváním svého práva, zvítězí-li pak částečně, alespoň na přisouzení poměrné jejich části, ovšem za všech okolností jen tehdy, uplatní-li nárok ten. Na tomto stanovisku stál v zásadě i tento soud, vyslovil-li v nálezu Boh. A 7068, že, obrací-li se strana proti výroku ministra obchodu o útratách známkového sporu, náleží jí, aby uvedla, které z likvidovaných, jí však nepřisouzených položek byly k obhájení jejích práv nutný, a uvedla skutkové okolnosti, o které toto své tvrzení ohledně každé z požadovaných položek opírá.
Dává-li však — jak řečeno — zákon do volné úvahy ministra obchodu rozhodnutí o výši nákladů vynaložených stranou na jednotlivé procesní úkony případně určení podílu, resp. poměru, v jakém má strana částečně podlehnuvší přispět i straně částečně zvítězivší na úhradu nutných nákladů sporu, neznamená toto prostě libovůli, nýbrž jde i tu o výkon moci úřední, jež se může pohybovati toliko v mezích daných účelem zákona a podstatou věci (Boh. A 1682, 1747 a j.).
Tvrdí-li tedy strana, že ministr při své úvaze o povinnosti k náhradě jejich překročil uvedené meze volné úvahy, pak se ovšem může dovolávati revise jeho rozhodnutí i po této stránce před tímto soudem.
Nález ze dne 24. října 1938, č. 1486/36-8.
Citace:
Volné úvaze při rozhodování podle § 6 známk. novely z roku 1895,. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1938, svazek/ročník 77, číslo/sešit 10, s. 686-687.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).