Čís. 9004

Jen v nezákonném postupu, jenž se udál za soudního řízení, lze spatřovati zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s.
(Rozh. ze dne 1. června 1929, R I 326/29.)
Soud prvé stolice uznal podle žaloby rozsudkem pro zmeškání žalované. Odvolací soud zamítl odvolání podané pro zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. Důvody: Žalovaná opírá odvolání jen o důvod zmatečnosti podle § 477 čís. 4 c. ř. s., ana jí byla nezákonným postupem odňata možnost jednati na soudě. Tvrdí, že jí bylo procesním soudem řečeno, že nebude jednáno. Než ze zpráv podaných к dozorčí stížnosti vyplývá, že žalované nebylo to sděleno procesním soudcem, nýbrž trestním soudcem, před nímž byla projednávána její trestní věc. Procesní soudce nebyl na tom účasten, nepostupoval tudíž nezákonně a není tu důvodu zmatečnosti podle § 477 čís. 4 c. ř. s.
Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Napadené usnesení i jeho odůvodnění jsou správná, vyhovujíce stavu věci i zákonu. Názor stížnosti, že zmatečnost podle § 477 čís. 4 c. ř. s. tu jest, když možnost, na soudě projednávati, byla straně kýmkoliv odňata nezákonným postupem, jest mylný. Opravný soud přezkoumává jen správnost rozsudku a předchozího řízení, může proto jen o nezákonném postupu, který se udál za soudního řízení, uznati, zda má v zápětí zmatečnost. Výkladu tomu nevadí ani trpný způsob doslovu § 477 čís. 4 c. ř. s., kde zákon na rozdíl od § 477 čís. 2 a 3 nepředpokládá výslovně činnost soudu, aniž okolnost, že se pod číslem tím děje zmínka též o zmatečnosti zaviněné opomenutým doručením, což se jistě může stati i třetími osobami. Z doslovu čís. 2 a 3 nelze nic podstatného dovozovati, protože doslov následujících čís. 6 a 7, vztahujících se nepochybně výhradně jen k činnosti soudu, používá též trpného způsobu, takže jde zřejmě jen o změnu slohovou, věcně však nevýznamnou. Osoby třetí zúčastněné na doručení jsou v mezích této účasti naroveň postaveny osobám soudním, jsouce právě jako tyto zákonem a zvláštním příkazem soudce (srv. §§ 87 — 122 c. ř. s.) povolány, by provedly doručení žaloby jako součást soudního řízení, a proto podléhá i jejich činnost přezkoumání opravného soudu. Referent trestního oddělení, jenž podle názoru stěžovatelky zavinil, že jí prý byla odňata možnost na soudě projednávati, nebyl na řízení o jejím civilním sporu úředně zúčastněn, jeho jednání nemohlo proto míti v zápětí zmatečnost řízení podle § 477 čís. 4 c. ř. s. a proto netřeba se obírati výtkou stěžovatelky, že jeho postup byl nezákonný.

Citace:

č. 9004. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 765-766.