č. 2883.

Spolkové právo. — Řízení před nss-em: I. Jménem spolku, z jehož stanov není patrno, že by k podání stížnosti bylo zapotřebí usnesení valného shromáždění spolku, který však podle stanov je na venek zastupován předsedou, jest stížnost řádně podána, podal-li ji předseda. — II. Kdy může úřad uložiti tvořícímu se spolku, aby si zvolil jiné jméno?
(Nález ze dne 17. listopadu 1923 č. 19 664.)
Věc: Jednota výtvarných umělců Slovenska v Báňské Bystřici proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska (min. taj. Dr. Jos. Pavlásek) o jméno spolku. Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost
Důvody: Stížnost k tomuto soudu podaná směřuje proti výnosu ministra pro Slov. z 5. dubna 1922 tohoto znění:
Protože názov spolku »Jednota výtvarných umelcov Slovenska« nevystihuje správné pravý stav věci a názov tento snadno možno zameňovať so »Spolkom slovenských umelcov v Turčianskom sv. Martine« nariadujem, aby »Jednota výtvarných umelcov Slovenska« svój názov zmenila na názov prilehavejší na príklad »Jednota výtvarných umelcov v Báňskej Bystrici« či pod.
Stížnost namítá v podstatě:
Stanovy spolku a zároveň jeho název byly schváleny výnosem min. pro Slov. z 31. října 1921. Obava, že by název spolku mohl býti zaměňován s názvem »Spolok Slovenských umelcov v Turč. sv. Martine« nemá podstaty. Stanovy spolku v Turčanském sv. Martině nejsou dosud schváleny a stěžující si spolek má tudíž přednost. Předložený seznam členů dokazuje, že spolek soustřeďuje umělce z celého Slovenska. Spolek by utrpěl velkou škodu hmotnou a mravní, kdyby byl nucen změnit jméno.
Nss zabýval se nejprve návrhem obsaženým v odvodním spise žal. úřadu, aby stížnost byla odmítnuta jako nepřípustná z toho důvodu, že nebyla podána z vůle spolku, ježto změna stanov a tedy i změna jména spolku náleží do kompetence valného shromáždění a že valné shromáždění se otázkou změny jména spolku nezabývalo.
Soud nemohl v tom dáti žal. úřadu za pravdu.
Pro nss rozhodna jest toliko otázka, zda stížnost k němu podaná jest podána oprávněným zástupcem spolku. To úřad nepopírá. Stížnost podepsána jest předsedou, který podle § 21 stanov Jednotu na venek zastupuje. Stížnost jím podanou musil tedy nss pokládati za stížnost podanou povolaným k tomu orgánem spolku. Že by bylo k podání stížnosti potřebí usnesení valného shromáždění, ani ze stanov, ani z podstaty věci nevyplývá. Zcela nerozhodno jest však v tom směru, který orgán spolku jest oprávněn usnášeti se na eventuelní změně jména spolku.
Neshledav tudíž překážky, aby na základě stížnosti podrobil nař. rozhodnutí svému přezkoumání, uvážil nss ve věci samé toto:
Nař. rozhodnutí neuvádí výslovně nijakého platného předpisu právního, o nějž se opírá, nýbrž jen skutkové okolnosti, v nichž žal. úřad spatřoval důvod k vydání nař. příkazu a to jednak, že název stěžujícího si spolku nevystihuje správně stav věci, jednak že by mohl být zaměňován s jménem spolku »Spolok slovenských umelcov v Turčianském sv. Martine«. Nss nepokládal za nutné zkoumati, zda a za jakých podmínek by byl úřad vůbec oprávněn naříditi změnu jména spolku, po právu již existujícího. Právo zakládati spolky, ústavní listinou zaručené (§ 113), nemůže býti omezováno ani co do volby jména spolku přes míru touto ústavní listinou a platnými předpisy zvláštními odůvodněnou. Žal. úřad neoznačil výslovně, s jakého hlediska pokládá možnost záměny jmen obou označených spolků za závadu odůvodňující opatření stížností brané v odpor. Se zřetelem k různému, byť i snad podobnému znění jmen obou spolků a k obsahu spisů musil soud míti za to, a odvodní spis žal. úřadu také potvrzuje, že úřad spatřoval závadu v tom, že by záměna jména spolku si stěžujícího s jménem spolku slovenských umělců v Turčianském sv. Martině mohla býti tomuto spolku na újmu. Spolkové právo však neposkytuje ochrany individuelnímu zájmu, jaký má snad některý spolek na tom, aby omylem nebyl s jiným spolkem zaměňován, a nemá tedy v platném právu opory výrok zakazující stěžujícímu si spolku užívání jména jím zvoleného jen proto, že by tím jiný spolek mohl býti poškozen.
Poukazuje-li nař. rozhodnutí k tomu, že jméno spolku »nevystihuje správně pravý stav věci«, uvážil soud, že sice za jistých okolností by snad mohl býti uznán za nesrovnatelný s veřejným řádem název, jenž by byl v rozporu s účelem a charakterem spolku stanovami vymezeným nebo v němž by se projevovalo osobování si zvláštního postavení nebo významu, spolku po právu nepříslušejícího. Ale o nějaké závadě toho druhu v tomto případě nemůže býti řeči. Okolnost, kterou, jak podle spisů lze za to míti, žal. úřad měl na mysli, že totiž stěžující si spolek nesoustřeďuje umělce celého Slovenska, i kdyby byla nepochybně zjištěna, nestačila by sama o sobě k tomu, aby název »Jednota výtvarných umelcov Slovenska« mohl býti prohlášen za příčící se veřejnému řádu nebo nějakému zvláštnímu předpisu právnímu.
Z uvedených důvodů bylo nař. rozhodnutí zrušeno podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2883. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 1006-1008.