Die Finanz- und Wirtschaftspolitik der Tschechoslowakei, notwendige Ergänzungen und Berichtigungen zu dem gleichnamigen Buche des Dr. Rašín. — Von Dr. Adalbert Worliczek. — Zvláštní otisk z »Deutsche Arbeit«. Hamburg 1923 160. Str. 15. Kč 5—. — Německé propagační sdružení v Praze vydalo z pera Dra Vojtěcha Worliczka proti knize zemřelého ministra Rašína o vývoji finančních a hospodářských poměrů u nás do konce roku 19211 pojednání, jímž prý tvrzení o knize Rašínově uváděná mají býti doplněna a opravena. Autor se snaží postaviti se na půdu nestranou a s tohoto místa posuzovati názory Rašínovy; avšak již první řádky posudku toho nám ukazují, že práci nepsal nestranný kritik díla lidského, které ani nemůže býti dokonalé ve všech detailech, nýbrž politicky a národně zaujatý odpůrce, jenž nemá smyslu pro reální hodnocení práce vykonané. — Dr. Worliczek vybírá z Rašínovy knihy věci řádu vedlejšího a na těchto hledí pak zkonstruovati si tvrzení, že finační názor Rašínův při založení státu našeho nespočíval na pravém poznání poměrů, v důsledku čehož prý ani postup ministrem volený nebyl správný. Je zbytečno vyvraceti tento názor autorův. Když fakta sama, výsledek myšlenek Rašínových, nedovedou ho přesvědčiti o pravém stavu věcí, pak bylo by marno široce a dlouze vykládati slepému o barvách. Také kritika státního hospodářství s poukazem na rozpočty různých dob jest chatrné ceny. Nikdo jistě nelituje vydání prvních dob existence naší republiky Pravda, že dalo se šetřit, snad, avšak nesmí se zapomínat, že zakládal se nový stát z ničeho, a že práce ta vyžadovala jistě nákladu hmotného. Přičteme-li k tomu poválečnou psychosu a naladění obyvatelstva, pochopíme tak i mnohé výdaje, které jindy by se snad nestaly. V té věci tedy p. Dr. Worliczek poukazem na stálý deficit našich rozpočtů nepochodil. Stejnou cenu má jeho statistika dani a dávek veřejných, v níž jest i srovnání s daty předválečnými. Poměry od té doby se velice změnily, aby statistika ta a důsledky z ní vyvozované mohly se bráti vážně. Zajímavo jest, že autor kritiky poukazuje s oblibou na vojenský rozpočet našeho státu. Chápeme ovšem, že jemu a jemu podobným není vojenský rozpočet příliš pochuti, avšak aniž je člověk militaristou, musí se uznati, že armáda u nás jest dosud nutností a že vojsko naše již své oprávnění si zasloužilo. Jest rovněž pochopitelno, že Rašín dostal svůj díl i pokud jde o otázku válečných půjček. Ve věci této jest volání soudruhů autora kritiky již opravdu trapné. V Rakousku ovšem byly půjčky vyplaceny celým penízem, avšak pan Dr. Worliczek uzná, že finanční efekt naší úpravy a úpravy rakouské jest u naší daleko větší. Zde se pánům nechce s pravdou ven. — Jisto jest, že republika československá stojí ve střední Evropě jako hospodářský pilíř, jehož důsledky války dotkly se nejméně. Nebyl jich ušetřen, avšak nikoli jimi poražen. Není to zásluhou jen vnějších okolností, které p. Dr. Worliczek uvádí, nýbrž i vnitřní hodnotou československého lidu, a tím, že měli jsme lidi druhu prvního ministra financí. Nenávistné kritiky na věci té nic nezmění. Lid náš a vůdci jeho vědomi si své zodpovědnosti před budoucími generacemi založili stát proto, aby vzkvétal, rostl a byl vzorem státům jiným. A to bude jejich cílem stále. Dr. Karel Novák.Viz »Všehrd« roč. IV., str. 75.