NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8536 —
Č. 8536.

Živnostenské právo: * Majitele živnosti nelze stíhati za přestupek § 8 zák. č. 117/1883 ř. z. o živn. inspektorech, který byl spáchán osobou, zaměstnanou v jeho podniku.
(Nález ze dne 8. dubna 1930 č. 4019.) — Č. 8536 —
Věc: Jaroslav H. v P. proti zemské správě politické v Praze o přestupek zákona o živn. inspektorech.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nálezem magistrátu hl. m. Prahy ze 6. prosince 1927 byl st-1 uznán vinným přestupkem § 8 zák. ze 17. června 1883 č. 117 ř. z., jehož se dopustil tím, že dne 25. ledna 1927 byl jeho synem Vladimírem H. zmařen úřední výkon zástupkyně živn. inspektorátu pro obvod hl. m. Prahy, kterýžto výkon měla tato zástupkyně předsevzíti v řeznickém a uzenářském obchodě st-lově; pro tento přestupek byl st-1 odsouzen k pokutě 100 Kč, pro případ nedobytnosti k l0dennímu vězení.
Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad odvolání st-le, vysloviv, že skutková povaha přestupku jest prokázána částečným doznáním sí- lovým a úředním šetřením. K vývodům odvolání podotkl žal. úřad, že st-1 byl povinen pro případ své nepřítomnosti v obchodě jmenovati zástupce, který byl by mohl dáti zástupkyni živn. inspektorátu potřebné informace, po případě ji provésti po obchodních místnostech.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, zabýval se nss nejprve námitkou vytýkající, že st-1 byl odsouzen pro přestupek § 8 cit. zák. spáchaný prý jeho synem, ačkoli podle zásad trestního práva jest každý zodpověděn za vlastní vinu nebo opominutí a nemůže býti trestán za vinu nebo opominutí druhého. Nss shledal stížnost důvodnou.
Paragraf 8 cit. zák. zní: »Jakmile živn. dozorce legitimačním lístkem, od náčelníka zemského vydaným a každého roku obnoveným, prokáže se u držitele živnosti nebo náměstka jeho, buď mu dovolen vstup do všech místností pracovních i do příbytků dělnických v každém živnostenském podniku jeho dohledu podrobeném, a to každé doby; v noci však jen, když se pracuje. Živnostník nebo jeho náměstek jsou oprávněni doprovázeti dozorce živnostenského při této jeho inspekci. — Dozorce živnostenský jest oprávněn každou osobu, která zaměstnána jest v podniku živn., též živnostníka neb jeho náměstka, všude, kde v příslušném podniku se pracuje, vyslýchati o věcech, do oboru působnosti jeho patřících, třeba-li, také beze svědků, avšak pokud možno tak, aby provozování rušeno nebylo. — K žádosti dozorce živnostenského, živnostník aneb jeho náměstek jsou povinni, předložiti schvalovací listiny závodu živn. se týkající, i s plány a výkresy k nim příslušnými. — Jestliže některá z uvedených osob nedá vstoupiti dozorci živnostenskému do místností dozoru podrobených, zdráhá se dáti výpověď jím žádanou neb jiné osoby od ní zdrží, falešně vypoví nebo jiné osoby pohnouti se snaží k falešné výpovědi, konečně když živnostník nebo jeho náměstek odepře předlo- žití schvalovací listiny jejich živn. závodu se týkající: taková osoba — pokud není zde skutkové povahy činu, jenž tresce se dle obecného zá- kona trestního — vinnou se stane přestupkem a potrestána bude živn. úřadem dle předpisů řádu živn.«117/1883 ř. z., § 8
Z doslovu tohoto posledního odstavce a z jeho poukazu na odstavec předcházející plyne zcela jasně, že majitele živnosti lze stíhati pro přestupek cit. ustanovení jen tehdy, jestliže on sám nedovolí vstoupiti živn. — Č. 8537 —
dozorci do místností podrobených dozoru, zdráhá se dáti výpověď jím žádanou, nebo jiné osoby od ní zdrží, falešně vypoví, nebo snaží se pohnouti jiné osoby k falešné výpovědi anebo konečně když on sám odepře předložiti schvalovací listiny, týkající se jeho závodu živn. Dopustí-li se takového jednání zástupce živnosti nebo jiná osoba v živn. podniku zaměstnaná, nelze pro toto jednání stíhati majitele živnosti, nýbrž odpovídá za ně ona osoba, jež odepřela vstup živn. dozorci, jež se zdráhala dáti výpověď jím žádanou, nebo jiné osoby od ní zdržela, jež falešně vypovídala, nebo jiné osoby snažila se pohnouti k falešné výpovědi. Dochází tu výrazu zásada všeobecně platná v oboru trestního práva, že každý jest zodpověděn za vlastní vinu nebo opominutí a nemůže býti právem trestán za vinu nebo opominutí druhého, pokud arci zákon výslovně něco jiného neustanovuje (Srovn. na př. nál. Boh. A 644/20).
Z toho plyne pro konkrétní případ, že nelze pohnati k zodpovědnosti st-le za to, že v době, kdy byl v závodě nepřítomen, jeho syn, zaměstnaný v závodě, snad zmařil úřední výkon zástupce živn. inspektorátu. Byl-li pro toto jednání odsouzen st-1, stalo se tak v odporu se zákonem.
Uvádí-li se v nař. rozhodnutí, že st-1 byl povinen pro případ své nepřítomnosti v obchodě jmenovati zástupce, který by byl mohl dáti zástupkyni živn. inspektorátu potřebné informace, po případě ji provésti po obchodních místnostech, sluší na to odpověděti, že takovou povinnost nelze dovoditi ani z předpisů cit. zák. o živn. inspektorech, ani z předpisů živn. řádu.

Citace:

č. 8536. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 617-619.