Čís. 6311.

Při odsouzení pro přečin podle § 19 zákona čís. 29/1938 Sb. z. a n. (opiový zákon) a pro přestupek podle § 361 tr. zák. nelze vysloviti ztrátu práva volebního.
(Rozh. ze dne 22. prosince 1938, Zm I 927/38.)
Nejvyšší soud uznal jako soud zrušovací po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury na záštitu zákona do rozsudku krajského soudu, pokud jím bylo vysloveno, že u odsouzeného nastává ztráta práva volebního do obcí, takto právem:
Rozsudkem krajského soudu v N. ze dne 10. srpna 1938, č. j. Tk I 4003/38-76, jímž byl A. uznán vinným přečinem podle § 19 zák. čís. 29/1938 Sb. z. a n. a přestupkem podle § 361 tr. z. a jímž byla vyslovena i ztráta práva volebního, byl ve výroku vyslovujícím ztrátu práva volebního do obcí porušen zákon v ustanovení § 3, čís. 3, odst. 1 zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n. ve znění vyhlášky ministerstva vnitra ze dne 15. července 1933, čís. 123 Sb. z. a n. Výrok tento se zrušuje jako zmatečný.
Důvody:
Pravoplatným rozsudkem krajského soudu v N. ze dne 10. srpna 1938, č. j. Tk I 4003/38-76, uznán byl A. vinným přečinem podle § 19 zák. čís. 29/1938 Sb. z. a n. a přestupkem podle § 361 tr. z. Vedle trestu na svobodě a na penězích vyslovena byla podle § 3 zák. č. 75/1919 Sb. z. a n. a § 1 zák. čís. 163/1920 Sb. z. a n. ztráta práva volebního do obcí. Tímto výrokem byl porušen zákon v ustanovení § 3, odst. 1, čís. 3 zákona ze dne 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n. (ve znění vyhlášky ministerstva vnitra čís. 123/1933 Sb. z. a n.), podle něhož jsou vyloučeni z práva voliti, kdož byli pravoplatným rozsudkem trestního soudu odsouzeni pro takový zločin nebo pro takový přečin nebo přestupek, pro který podle platných ustanovení nastává ztráta práva volebního do obce. Druhý odstavec čísla 3 zmíněného paragrafu pak uvádí, že »není-li zvláštním zákonem výslovně ustanoveno, že ztráta práva volebního nastává bezpodmínečně, může býti tato ztráta vyslovena jen tehdy, byl-li trestný čin spáchán z pohnutek nízkých a nečestných«. Nezbytným předpokladem pro vyslovení ztráty volebního práva do obcí je tedy odsouzení pro trestný čin, pro který nastává tento účinek podle platných ustanovení. Přečin podle § 19 zák. čís. 29/1938 Sb. z. a n. ani přestupek podle § 361 tr. z. takovým činem nejsou a nemůže proto při odsouzení pro ně podle platného práva nastati ztráta práva volebního. Poněvadž pak odsouzený A. nenapadeným nezákonným výrokem o ztrátě práva volebního utrpěl újmu, bylo zmateční stížnosti generální prokuratury vznesené podle § 33 tr. ř. na záštitu zákona vyhověti a podle § 292 tr. ř. uznati právem, jak se stalo.

Citace:

Čís. 6311. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 449-450.