Čís. 13583.


Nárok na zaplacení nedoplatku kupní ceny za pozemky, jež žalobce ze svého velkého pozemkového majetku z příkazu Státního pozemkového úřadu a za jeho účastenství (schválení) žalovanému prodal, jest nárokem soukromoprávním a patří na pořad práva.
Soud nemůže přiznati k odpočtu namítanou vzájemnou pohledávku z důvodu odškodnění podle § 75 náhr. zák., pokud se týče z důvodu příspěvku podle § 7 vl. nař. čís. 305/22 v doslovu vl. nař. čís. 192/24 sb. z. a n., dokud není ještě učiněno konečné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o této pohledávce.

(Rozh. ze dne 30. května 1934, Rv I 1527/32.)
Žalující obec domáhala se na žalovaném zaplacení nedoplatku kupní ceny za pozemky, jež prodala žalovanému ze svého velkého pozemkového majetku z příkazu Státního pozemkového úřadu a za jeho účastenství, pokud se týče z jeho příkazu. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud
uvedl v otázkách, o něž tu jde, v
důvodech:
Mylným je názor dovolatelův, že souzená věc nepatří na pořad práva. V projednávaném sporu jde o nedoplatek kupní ceny za pozemky, jež žalující obec ze svého velkého pozemkového majetku z příkazu Státního pozemkového úřadu a za jeho účastenství, pokud se týče s jeho schválením žalovanému prodala. Ujednaná trhová smlouva mezi žalovaným a žalující obcí je smlouvou soukromoprávní a na této její povaze účastenství Státního pozemkového úřadu nic nemění (srovnej rozhodnutí senátu pro řešení kompetenčních konfliktů z 5. června 1931 č. j. 714/31 a ze dne 7. prosince 1931 č. j. 758/31 sb. n. s. z roku 1931 dodatek I a V). Důsledně je i zmalovaný nárok na doplatek kupní ceny z oné trhové smlouvy nárokem soukromoprávním a patří na pořad práva (§ 1 j. n.). Zmatečnost podle § 477 čís. 6 c. ř. s. vytýká dovolatel neprávem.
Neprávem vytýká dovolatel, že mu nižšími soudy nebyla přiznána k odpočtu namítaná pohledávka z důvodu odškodnění podle § 75 náhr. zák., pokud se týče pohledávka z důvodu příspěvku podle § 7 vl. nař. čís. 305/22 v doslovu vl. nař. čís. 192/24. O tom zdali mu přizná případně patří posléz uvedený příspěvek, může rozhodnouti jen Státní pozemkový úřad, jsa k tomu jedině povolán, nikoli soud a co se týče odškodnění podle § 75 náhr. zák., byl i o tom v souzeném případě povolán rozhodnouti řečený úřad. V době vynesení rozsudku u soudu první stolice konečné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu učiněno ještě nebylo a nižší soudy právem k odpočtu namítanou pohledávku jako k odpočtu se nehodící žalovanému nepřiznaly.
Citace:
Čís. 13583.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 633-633.