NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8607 —
Č. 8607.

Školství: I. V jakých mezích lze vysloviti vnucený nájem místností podle § 7 zák. č. 189/19 též pro účely školy mateřské? — II. Vnucený nájem může býti — za zákonných podmínek — vysloven též v příčině místností, které jsou předmětem výměnku, ovšem jen není-li tím ohroženo vlastní bydlení nebo vlastní živnost výměnkáře. — III. Pro zjištění, není-li vnuceným nájmem ohroženo vlastní bydlení nebo vlastní živnost oprávněné osoby, rozhoduje stav, který v době vyslovení vnuceného nájmu již tu jest anebo o němž je již objektivně jisto, že do započetí působnosti vnuceného nájmu určitě nastane.
(Nález ze dne 15. května 1930 č. 7822.)
Prejudikatura: Boh. A 702/21, 4621/25, 6013/26, 6631/27.
Věc: Marie K. ve S. proti ministerstvu školství a národní osvěty o nucený nájem místností pro mateřskou školu.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Min. školství vyslovilo nař. rozhodnutím, že v Č. byla rozhodnutím z 5. listopadu 1927 zřízena mateřská škola při obecné škole s vyučovacím jazykem čsl. se zřením k ustanovení §§ 2 a 35 zák. č. 292/20; podle výsledků komis. jednání, konaného dne 29. listopadu 1927, není volné místnosti kromě jedné v 1. patře domu čp. 27; proti pronájmu místnosti není námitek se strany majitele usedlosti, avšak Marie K., jíž jest podle vyjádření vlastníkova vyhraženo právo bydleti v této budově, a která dosud bydlí u své dcery ve S., má podle prohlášení posléze uvedené za to, že se do Č. vrátí. Min. škol. vyslovilo tudíž v dohodě s min. vnitra podle § 7 zák. č. 189/19, doplněného a pozměněného zák. č. 295/20, a se zřením k § 2 zák. č. 292/20 vnucený nájem místnosti v I. patře domu čp. 27 v Č. pro obecnou školu s čsl. jazykem vyučovacím v Č., spravovanou podle §§ 2 a 35 zák. č. 292/20, k umístění mateřské školy při ní zřízené na tak dlouho, pokud Marie — Č. 8607 —
K. nepřesídlí zpět do Č. Při tom vycházelo min. škol. z úvahy, že Marie K. přesídlila ke své dceři do S. a že nelze míti za to, že by byla vyslovením vnuceného nájmu jakkoliv ohrožena ve svém bydlení, ježto vnucený nájem se omezuje na dobu, pokud jmenovaná nepřesídlí do Č.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
1. Stížnost především namítá, že podle § 7 zák. č. 189/19 je vnucený nájem přípustný jen pro veř. školy obecné a měšťanské, nikoliv pro mateřskou školu; § 2 zák. č. 292/20 je jen předpisem kompetenčním a nezměnil ustanovení § 7 zák. 189/19; je také lhostejno, byla-li mateřská školka podle nař. min. vyuč. z 22. června 1872 č. 108 ř. z. připojena ke škole obecné. — Námitka tato není důvodná.
Jest ovšem pravda, že § 7 odst. 1 zák. č. 189/19 připouští t. zv. »vnucený nájem«189/1919 sb., § 7.1 k »umístění těchto škol veřejných«189/1919 sb., § 7.1, t. j. škol, o nichž jest řeč v předchozích §§ zákona, t. j. škol obecných (§ 1) nebo měšťanských (§ 2). Paragraf 2 odst. 3 zák. č. 292/20 však ustanovil, že »školy menšinové ... se spravují vesměs podle zák. č. 189/19«292/1920 sb., § 2.3. Definici pojmu »škol menšinových« podává pak odstavec 2. téhož §, kde se praví, že školami menšinovými jsou »jednak školy zřízené podle zák. č. 189/19, jednak školy národní a mateřské, zřízené pro národnostní menšiny před účinností uvedeného zákona podle dosavadních předpisů ...«292/1920 sb., § 2.2 — Od účinnosti zák. č. 292/20, t. j. pokud jde o školy menšinové podle § 38 odst. 1 zák. od 1. ledna 1921, »spravují se vesměs podle zák. č. 189/19«292/1920 sb., § 38.1, podléhají tedy taky předpisům § 7 zák. toho: a) jednak školy obecné a občanské, zřízené podle zák. 189/19, b) jednak školy obecné a občanské, jakož i školy mateřské, zřízené před účinností zák. č. 189/19.
Mateřská škola v Č. byla zřízena až v roce 1927, nespadá tedy přímo do kategorie škol uvedených shora sub a) a b) (srov. též nál. Boh. A 6013/26 a 6631/27) a neplatí pro ni jako takovou přímo předpis § 7 zak. č. 189/19. Avšak škola mateřská byla výnosem min. škol. z 5. listopadu 1927 výslovně zřízena jako součást školy obecné v Č., která je nesporně školou menšinovou podle § 2 zák. č. 292/20 a která tudíž podléhá předpisům § 7 zák. č. 189/19, a je ona mateřská škola také podle cit. výnosu pod správou správce školy obecné.
Takovéto sloučení školy mateřské se školou obecnou je ve shodě s předpisy zákonů školských, když přec podle § 10 odstavce 1. zák.. o školách národních ze 14. května 1869 č. 62 ř. z. »při jednotlivých školách mohou býti ... zařízeny školy pro opatřování, vychovávání a vyučování dítek ke škole ještě nepovinných ...«62/1869 ř. z., § 10.1, když dále podle min. nař. z 22. června 1872 č. 108 ř. z., § 5 »škola mateřská může býti buďto samostatná a ve spojení se školou obecnou«108/1872 ř. z., § 5, a když konečně podle § 11 téhož nař. »správa mateřské školy spojené se školou obecnou přísluší správci školy obecné«108/1872 ř. z., § 11.
Je tudíž v daném případě mateřská škola součástí školy obecné, je jako taková školou menšinovou, která se podle § 2 zák. č. 292/20 »spravuje vesměs podle zák. č. 189/19« a lze na ni upotřebiti předpisu § 7 zák. č. 189/19. Nelze tudíž shledati nezákonost v tom, když žal. úřad použil předpisu § 7 zák. č. 189/19, aby zabezpečil umístění mateřské — Č. 8607 —
školky v Č., tvořící součást tamnější české školy obecné (menšinové).
2. Dále vytýká stížnost, že st-lka není vlastnicí domu č. 27 v Č., nýbrž že má jenom jako výměnkářka věcné právo na byt v domě tom a proto že nelze na ni použíti předpisu § 7 zák. 189/19. — Ani tato námitka není důvodná.
Paragraf 7 odst. 1 věta 2 zák. č. 189/19 sice praví, že »každý vlastník je povinen propůjčiti místnosti své pro účely uvedené ve větě prvé téhož odstavce«189/1919 sb., § 7.1.v2. Z toho však, že zákon tu uvádí jen vlastníka, nelze vyvozovati, že by povinnost tam zmíněná stihala jenom vlastníka, nikoliv však osobu, které přísluší disposice a užívání místnosti na základě jiného titulu právního než práva vlastnického, na příklad z titulu jinakého práva věcného neb obligačního (služebnosti, výměnku, poměru nájemního a pod.); naopak jest — jak nss vyslovil již v nál. Boh. A 702/21 — pasivním subjektem záboru podle § 7 zák. č. 189/19 též každý, komu z jakéhokoliv právního titulu náleží právo zabíraných místností užívati nebo s nimi nakládati (srov. též § 353 o. z. o.).
3. Konečně vytýká stížnost, že vnucený nájem ohrožuje st-lčino bydlení, poněvadž tato nemá jiného bytu, je jenom návštěvou u dcery, v čemž jí nelze brániti. Min. prý samo uznává nezákonnost svého postupu, když vyslovuje vnucený nájem na dobu, dokud Marie K. nepřesídlí zpět do Č.; o přesídlení však nemůže býti řeči, poněvadž onen pokoj je zařízen. Nelze také žádati, aby st-lka předem oznámila, že se chce vrátiti, aby školka mohla býti vyklizena. Ani tyto námitky nejsou důvodny.
Není mezi stranami sporu o tom, že zásadně také st-lka jako uživatelka oné místnosti v základě výměnku je účastna ochrany § 7 odst. 1, věty 2, části druhé zák. č. 189/19 a že by vnucený nájem nebyl po zákonu přípustný, kdyby jím bylo ohroženo její bydlení.
Podle protokolu, sepsaného dne 10. ledna 1928 s dcerou st-lčinou, vystupující jako její zmocněnkyně, bydlí st-lka u své dcery ve S., a toliko »se domnívá«, že se opět vrátí do Č. Podle protokolu o místním jednání z 29. listopadu 1927 pak shledala komise uvedeného dne, že zabíraná místnosti je prázdná, nemajíc ani kamen ani nábytku. V době komise nebydlila tedy st-lka v oné místnosti a neměla ji ani opatřenou nezbytným zařízením k bydlení (kamny, nábytkem). Ze správních spisů není také patrno, že by se na těchto poměrech bylo do vydání nař. rozhodnutí něco změnilo. Naopak jde sice ze spisů, že st-lka až v květnu 1928 přijela do Č. a že se tam u obecního úřadu hlásila k pobytu, že však podle prohlášení dcery, Marie S., ze 3. srpna 1928 bydlí trvale ve S. u své dcery, kde je k pobytu hlášena.
Nss však ustáleně judikuje (srov. nál. z 11. dubna 1922 č. 4602, 23. května 1922 č. 7284 a Boh. A 4621/25), že pro zjištění, zda vnuceným nájmem není ohroženo vlastní bydlení ... rozhoduje stav, který v době vyslovení vnuceného nájmu již tu jest nebo o němž v době té je již objektivně jisto, že do započetí působnosti vnuceného nájmu určitě nastane. Nelze proto shledati, že by za vylíčeného skutkového stavu — Č. 8608 —
vnuceným nájmem, tak jak byl vysloven s časovým omezením, bylo ohroženo st-lčino bydlení.

Citace:

č. 8607. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 773-776.