J. U. Za života otcova nemá syn nároku na věno, nýbrž pouze na výživu a zaopatření do té doby, než se může sám živiti. Posledním pořízením může jmenovati kohokoliv svým dědicem, avšak při tom mají vlastní děti nárok na povinný díl, rovnající se jedné polovině toho, co by jim připadlo v případě, že by otec zemřel bez zanechání poslední vůle. Za živa jest ovšem každý oprávněn nakládati svým jměním sám podle svého volného uvážení.