Č. 7437.

Školství: O přijímání absolventů státních škol průmyslových za řádné posluchače vysokých škol technických — věty jako při Boh. A 7438/28.
(Nález ze dne 24. září 1928 č. 13765).
Věc: Karel F. v P. proti ministerstvu školství a národní osvěty o přijetí za řádného posluchače vysoké školy technické.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l absolvoval mechanicko-technický odbor státní průmyslové školy v Ú. a nabyl dne 17. června 1926 všemi hlasy vysvědčení dospělosti. Podáním de pres. 5. října 1927 zažádal za přijetí za řádného posluchače odboru strojnického na něm. vys. škole v Praze. Nař. rozhodnutím nevyhověl žal. úřad žádosti té vzhledem ku prospěchu studia, dosaženému na škole odborné a se zřetelem k vl. nař. 512/19 a výn. min. z 26. srpna 1926 č. 84865. O stížnosti do toho podané uvážil nss takto:
Nss setrval i v daném případě, přes opačné vývody stížnosti, na právním názoru, k němuž dospěl v nál. Boh. A 7438/28, že totiž min. škol. byl — podle § 2 vl. nař. č. 512/1919 — oprávněn stanoviti bližší směrnice pro posouzení, kdy jest u absolventa vyšší školy průmyslové pokládati za danou »potřebnou průpravu« pro studium na vys. škole techn. a to nejen co do otázky, pro které studijní odbory na vysoké škole technické poskytuje potřebnou průpravu absolvování tohoto kterého oddělení vyšší průmyslové školy, nýbrž také co do otázky, jaká musí býti kvalita studia na průmyslové škole co do výsledků jeho, zračících se na venek v dosažení určitých známek prospěchových, aby studium to bylo lze pokládati »za potřebnou průpravu« pro studium na vys. škole.
Výkladu, který stížnost dává slovům § 1 vl. nař. č. 512/1919 »získali potřebnou průpravu«, jakoby totiž tu šlo jenom o diferencování mezi jednotlivými odděleními vyšší průmyslové školy zřetelem k jednotlivým odborům studijním (fakultám) na vys. škole techn. a nikoliv také o »průpravu« co do stupně studijního prospěchu, nelze přisvědčiti, neboť »potřebná průprava« pro studium na určitém odboru vys. školy zahrnuje již podle slovného znění nejen druh studia na určitém oddělení průmyslové školy, nýbrž též stupeň výsledků tohoto studia. Mimo to nelze však neuznati, že vzhledem k různé a patrně nižší úrovni všeobecného vzdělání, které poskytuje absolvování vyšší školy průmyslové v porovnání s absolvováním vyšší školy střední (gymnasia nebo reálky), jest s tohoto hlediska plně odůvodněno, aby na výsledky studia na průmyslové škole, která svým celým založením není určena, aby sloužila průpravě pro studium vysokoškolské, byly za účelem přijetí na vys. školu kladeny určité požadavky.

Citace:

č. 7437. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa, 1928, svazek/ročník 10/2, s. 48-49.