NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 1

Č. 6528.

Vojenské věci: * Důstojníku-legionáři, přeřazenému z postupové skupiny IV. do postup. skupiny I., jest ve smyslu výn. mno z 8. listopadu 1921 č. 267373 (věstník 1921 č. 55, čl. 532) odečísti 4 léta od služ. doby, započítatelné dle § 7 zák č. 195/20 a nikoliv od služ. doby započítatelné dle § 6 téhož zák.
(Nález ze dne 4. května 1927 č. 9421).
Věc: Dr. Josef Vaníček v P. proti ministerstvu národní obrany stran opravy pořadí.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-l dosáhl 3. července 1914 hodnosti doktora práv, načež konal soudní praxi jako kandidát advokacie až do 21. června 1915, kdy nastoupil voj. službu v býv. armádě rak.-uh., konal službu tu u pěchoty, od 1. února 1917 jako poručík, byl 16. září 1918 zajat, do italských legií přihlásil se ihned, byl do nich 26. října 1918 přijat a po návratu do vlasti konal službu voj. jako právník u div. soudu, u osobní a stížn. komise a u voj. prokurátora. Osobním věstníkem mno č. 30 z r. 1920 jmenován byl nadporučíkem s platností od 1. února 1920, věstníkem č. 120 z r. 1921 byl v hodnosti nadporučíka just. sl. přeložen dnem 1. října 1921 do kategorie just. důstojníků z povolání, měl dle schematismu ročn. I. (1922) jako nadporučík pořadí od 1. ledna 1913, byl věstníkem č. 59 z r. 1922 jmenován dnem 1. listopadu 1921 kapitánem just. sl. s pořadím od 1. ledna 1915 a dále dle věstníku č. 19 z r. 1924 usnesením vlády z 8. února 1924 štábním kapitánem just. sl. s pořadím od 1. ledna 1920. Obojí toto pořadí jest uvedeno také ve schematismu roč. II. a III./1923 a 1924. Ve schematismu, ročníku IV. (1925) bylo však pořadí st-le jako štáb. kapitána just. služby uvedeno dnem 1. ledna 1923.
Podáním z 2. září 1925 žádal st-l za opravu svého pořadí uvedeného ve schematismu 1925, uváděje, že pořadí to nesouhlasí s pořadím přiznaným st-li ve schematismech dřívějších i ve věstníku publikujícím jeho jmenování za kapitána, resp. štáb. kapitána just. sl. Žádost tuto zamítlo mno nař. výnosem z důvodu, že pořadí uvedené ve schematismu 1925 odpovídá platným předpisům — — — —.
O stížnosti uvážil nss: — — — —
Předpisy o úpravě služ. pořadí voj. gážistů jsou obsaženy ve výn. mno ze 16. října 1920 č. 163000/8, uveřejněném ve věcném věstníku mno z 20. října 1920, č. 57 čl. 593 a v dodatcích k výnosu tomuto. Výnosy tyto byly schváleny dekretem presidenta republiky z 2. června 1923, uveřejněným ve věstníku z r. 1923 č. 33 čl. 281 a tvoří závaznou normu právní, jak nss opětně, zejména nál. Boh. 3532/24 adm. vyslovil. Dle § 4 cit. výn. č. 163000/8 určuje služ. pořadí mno, nikoli tedy vláda, byť i se jednalo o hodnost, jejíž propůjčení — nikoliv však stanovení pořadí — jest dle § 81 lit. c) úst. listiny vyhrazeno vládě. Určování pořadí děje se z moci úřadu bez zakročení strany. Stanovení pořadí v konkrétním případu, — ať bylo uveřejněno ve schematismu branné moci nebo v osobním věstníku u příležitosti povýšení, není tedy autoritativním a právní moci schopným rozhodnutím, judikujícím o nároku stranou na spor vzneseném i může býti opraveno, kdykoli se zjistí, že bylo ustanoveno nesprávně, zejména že bylo založeno na nesprávném výpočtu.
V daném případě bylo původně st-lovo služ. pořadí (nadporučíkem 1. ledna 1913) vyhlášeno schematismem za rok 1922. Další určování jeho pořadí děla se na základě tohoto pořadí dle schematismu za rok 1922. Žal. min. opravilo tato určení st-lova pořadí nař. rozhodnutím právě z důvodu, že se zakládala na mylném výpočtu. St-l namítá, že se právě tato oprava jeho pořadí, provedená nař. rozhodnutím stala na základě mylného výpočtu, že pro určení jeho pořadí v hodnosti nadporučíka bylo odpočísti 4 léta z celkové služ. a započítatelné doby, která činí 14 roků, 6 měsíců a 3 dny a nikoli z 8 let, kteráž doba není dobou započítatelnou dle § 6 zák. 195/1920, nýbrž dobou započtenou dle § 7 téhož zák., jehož tu na st-le dle jeho tvrzení použíti nelze. Podle toho domáhá se st-l stanovení pořadí nadporučíkem ke dni 1. července 1909, ačkoli zároveň uvádí, že by se spokojil s pořadím od 1. ledna 1913, jak mu bylo původně určeno. Tato námitka není důvodná.
Shora uvedený výnos ze 16. října 1920 č. 163000/8 stanoví v § 1, že základnu pro ustanovení pořadí tvoří zásadně propočítání skutečných a započítatelných služ. let do platových stupnic dle zák. č. 195/20, pokud tento výnos nevykazuje odchylku; v § 3 pak jsou stanoveny blíže zásady, dle nichž se pořadí propočítá, především (lit. a) zásada, že základnou pro pořadí jsou započítatelná léta podle § 6 č. 1 lit. a) a b) a podle § 7 lit. a) a b) téhož zák. § 6 cit. zák. uvádí pod č. 1 lit. a) a b) všeobecně bez ohledu na různé postup, skupiny a hodn. třídy gážistů —, že pro postup do vyšších požitků jsou akt. gážistům domác. vojska započítatelná skutečná služ. léta a léta vál. a neobmezuje tato léta stanovením nějaké maximální doby. Teprve § 7, jímž zavedeno pro voj. gážisty propočtení služ. let, stanoví, která z těchto dle § 6 započítatelných let jsou vzhledem k ustanovení § 5 o postupu do vyšších požitků pro jednotlivé postupové skupiny a hodn. třídy v konkrétním případu podle postupových stupnic započítatelná a připouští ve smyslu § 5 zásadně jen postup do platů nejblíže vyšší hodn. třídy, tedy o jednu hodn. třídu (lit. a), u důstojníků-legionářů však o 2 hodn. třídy (lit. b).
Byla-li v praxi, jíž se stížnost patrně přidržuje, pro snadnější rozlišování pojmenována služ. léta uvedená v § 6 léty započítatelnými a služ. léta, k nimž se dle § 7 přihlíží, léty započtenými, nemění to ničeho na tom, že i léta v § 7 uvedená jsou pojmově jen léty započítatelnými, jak je ostatně i zák. č. 195/1920 i výnos č. 163000/8 výslovně jmenuje, a nikoli léty započtenými, jak by správně bylo lze označiti jen léta, která byla v konkrétním případu úřadem dle těchto předpisů gážistovi přiznána. Nelze tedy z odlišného běžného pojmenování (léta započítatelná a léta započtená) pro st-lův nárok právem ničeho dovozovati. Ve výnosu ze 16. října 1920 č. 163000/8 byla, jak řečeno, z § 6 zák. č. 195/1920 uvedena ustanovení lit. A č. 1 lit. a) a b), týkající se akt. gážistů domácího vojska, nikoli však ustanovení lit. B, týkající se důstojníků-legionářů, ačkoliv tamtéž uvedený § 7 stanoví různou započítatelnost pro gážisty domácího vojska (§ 7 lit. a) a pro důstojníky-legionáře (§ 7 lit. b). Tato mezera byla vyplněna výnosem mno z 27. července 1921 č. 246126 (věcný věstník ze 6. srpna 1921 č. 38 čl. 370), jenž citaci § 6 zák. v § 3 výn. č. 163000/8 doplnil vsunutím lit. B a) a b) § 6 zákona, v nichž se stanoví, jak se čítají léta ztrávená v legiích (lit. a) a jak léta válečná (lit. b).
Výnos mno z 8. listopadu 1921 č. 267373 (věstník z 19. listopadu 1921 č. 55 čl. 532), — jehož výklad je v daném případě sporný, — je výslovně označen jako doplněk k výn. č. 163000/8, obsahuje pouze některé singulérní předpisy o vypočtení pořadí důstojníkům-legionářum, přeřazeným z post. skupiny IV. do post. skupiny I., resp. magistrům farmacie přeřazeným do skupiny III., a stanoví — pokud jde o jeho použitelnost na daný případ —, že do pořadí důstojníkům-legionářum s dokončeným vzděláním vysokoškolským s předepsanými zkouškami před vstupem do legií, vykonávají-li službu svého oboru ve skupině I., propočítávají se léta podle § 6 odst. B písm. a), b), c) zák. č. 195/1920, při čemž se jim při přepočítání do skupiny I. odpočítávají 4 léta z počtu všech skutečných a započítatelných let.
Tímto ustanovením rozšířil výn. č. 267373 ohledně jmenovaných v něm kategorií důstojníků-legionářů předpis výn. č. 163000/8 (ve znění výn. č. 246126) o lit. c) paragrafu 6 lit. B zák., totiž o předpis, že započítatelnými jsou i léta od dokonaného 20. roku věku, vyjma dobu podle lit. a) a b) již započítanou. Z tohoto důvodu citoval ovšem výnos č. 267373 pouze § 6 zák. a nikoliv § 7, neboť ustanovení § 7, pokud na určení pořadí byla základním výnosem č. 163000/8 aplikována, sám nijak nedoplnil ani nezměnil. Z toho, že výnos č. 267373 neuvádí výslovně též § 7, nelze proto dovozovati, že slovy »z počtu všech skutečných a započítatelných let« má na mysli pouze léta započítatelná dle § 6 a nikoliv léta započítatelná dle § 7, neboť výn. č. 267373, jsa pouze doplňkem výn. č. 163000/8 a nemaje ohledně kategorie, do které st-l patří, jiných ustanovení o propočítání než ustanovení právě uvedená, jest použitelným jen v rámci základního výnosu č. 163000/8, jenž za skutečná a započítatelná léta neprohlašuje všechna léta uvedená v § 6, nýbrž léta obmezená ustanovením § 7 a jenž, jak řečeno, vybudoval určení pořadí na základně propočtení skutečných a započítatelných služ. let dle § 6 i 7 a nikoli jen na základně započítatelnosti služ. let dle § 6 zák.
Neudržitelnost výkladu, jejž dává výnosu č. 267373 stížnost, jde mimo to i z úvahy, že jedině ustanovení § 7 lit. b) zák. č. 195/1920 — na rozdíl od § 5 — poskytuje možnost, aby důstojníci legionáři byli propočtením služ. doby požitkově zařazeni o 2 hodn. třídy výše, než dle skutečného stavu z 1. ledna 1920 a že použití výhody této — t. j, možnosti započísti ve IV. postupové skupině poručíkovi (XI. hodn. tř.) 8 roků, jichž je třeba k dosažení časového postupu o 2 hodn. třídy výše a nikoli pouze 4 roky, jichž je třeba k časovému postupu o 1 hodn. třídu výše, — i na určení pořadí bylo umožněno jedině tím, že výnos č. 163000/8 výslovně převzal toto ustanovení § 7 lit. b) i pro určení pořadí; neboť jinak bylo by i důstojníkům-legionářům možno služ. pořadí určiti jen ve smyslu § 7 lit. a), jenž po rozumu § 5 zák. připouští propočtením zařaditi gážisty pouze o 1 hodn. třídu výše.

Citace:

č. 6528. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 795-798.