Č. 7815.

Jazykové právo. — Řízení před nss-em. Je přípustná stížnost k nss-u do výnosu min. sprav., zamítajícího stížnost do výměru presidia vrch. zem. soudu, kterým byl soudní tlumočník vybídnut, aby vyplnil dotazník o znalosti státního jazyka?
(Nález ze dne 18. března 1929 č. 26 495/28.)
Věc: Dr. František W.-C. v Praze proti ministerstvu spravedlnosti o výkaz o znalosti českého jazyka. Výrok: Stížnost podaná do výnosu z 7. května 1926 odmítá se jako nepřípustná. Rozhodnutí z 23. srpna 1926 se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: I. Presidium vrch. zem. soudu v Praze zaslalo presidiím zem. soudu civ. v Praze a všech kraj. soudů v Čechách vzorec výkazu stálých soudních tlumočníků o znalosti státního jazyka s vybídnutím, aby dodala každému stálému tlumočníku ve svém obvodu po 1 vyhotovení výkazu, aby jej vyplnil ve sloupcích 1, 2, 4 a 6, podepsal a presidiu zaslal. Dotčené sloupce obsahují tento text: 1. Jméno tlumočníka, řeč cizí, z které a do které překládá — stáří — národnost. 2. Prokazuje úplnou znalost státního jazyka (čl. 60 jaz. nař.) a) vysvědčením veř. učiliště s vyuč. jazykem státním (čl. 62 odst. 1 č. 1 jaz. nař.), b) vysvědčením o praktické zkoušce (čl. 62 odst. 1 č. 2 jaz. nař.). 4. V případě, že nebude znalost státního jazyka dle sloupce 3—I a II uznána za nepochybnou: Žádá-li tlumočník, aby mu průkaz znalosti státního jazyka dle čl. 64 odst. 1 a 2 jaz. nař. byl prominut. 6. Podrobí-li se tlumočník ve výkazu uvedený některé ze zkoušek v čl. 62 jaz. nař. zejména pod č. 3 uvedených.
Výkaz s těmito sloupci byl presidiem zem. soudu civ. v Praze doručen také st-li jako stálému soudnímu tlumočníku jazyka anglického s vyzváním, aby jej vyplnil a jemu zaslal.
Do vyzvání toho podal st-l u presidia vrch. zem. soudu stížnost z toho důvodu, že není zákonem odůvodněno. Stížnost byla předložena min-u sprav., které výnosem ze 7. května 1926 vyslovilo, že jako úřad dohlédací neshledalo příčiny, aby o stížnosti něco zařídilo.
Uvažuje o stížnosti do výnosu toho z důvodu jeho nezákonnosti podané, musil se nss zabývati především otázkou, má-li nař. výnos povahu rozhodnutí neb opatření ve smyslu § 2 o ss a je-li stížnost do něho přípustná.
Podle tohoto zákonného ustanovení rozhoduje nss ve všech případech, ve kterých někdo tvrdí, že nezákonným rozhodnutím neb opatřením správního úřadu byl poškozen ve svých právech. Z ustanovení tohoto plyne, že nss neposkytuje ochrany proti všem formám činnosti správních úřadů, nýbrž jen proti takovým jejich rozhodnutím a opatřením, tedy aktům, které by mohly vůbec zasáhnouti do právní sféry občanovy. Hledíc k předpisu § 5 cit. zák. »věc vyřízena« a k slovům »byl poškozen ve svých právech« v § 2, dlužno rozhodnutím a opatřením ve smyslu tohoto paragrafu rozuměti jen ty projevy správních úřadů, které mají povahu výroku pro strany závazného, právní moci schopného, případně i vykonatelného, jímž se buď autoritativně deklaruje, co právem jest, buď konstitutivně zakládají neb upravují práva a povinnosti.
Zkoumaje nař. výnos s těchto hledisek, dospěl nss k úsudku, že výnos ten takovéto právní povahy nemá. Neboť z obsahu sloupců 1, 2, 4 a 6 výkazu, k jichž vyplnění byl st-l vyzván, vyplývá, že presidiu vrch. zem. soudu šlo jeu o to, aby dotazem u st-le, právě tak jako u všech ostatních stálých soudních tlumočníků, ustanovených podle dvor. dekr. z 22. prosince 1835 č. 109 sb. zák. s., zjistilo, může-li listinami ve sloupci 2, pod písmenou a) a b) označenými prokázati úplnou znalost státního jazyka a v případě, že by znalost ta nebyla uznána za nepochybnou, žádá-li st-l, aby mu byl průkaz znalosti státního jazyka prominut (sloupec 4), a konečně, hodlá-li se podrobiti některé z jaz. zkoušek, uvedených v čl. 62 jaz. nař. Z tohoto obsahu dotčených sloupců výkazu i z jeho formy nutno usouditi, že výzva, které se st-li k vyplnění jich dostalo, nebyla ve své podstatě ničím jiným než žádostí za odpověď na otázky v oněch sloupcích jemu dané. Odpověďmi st-lovými na dané otázky, jakož i odpověďmi přednosty okr. soudu a presidia sborového soudu, v jejichž obvodu jest sídlo tlumočníkovo (sloupce 3 a 5), hodlalo si presidium vrch. zem. soudu zjednali zřejmě pouze bezpečný skutkový základ, aby teprve mohlo posouditi a rozhodnouti, zda st-l podal průkaz znalosti státního jazyka, má-li býti min-u sprav. navrženo prominutí průkazu toho, žádá-li o to nebo je-li ochoten podrobiti se jaz. zkoušce. Třebaže vzorec zaslaný st-li označen jest jako »Výkaz o znalosti státního jazyka«, přece z formy i z obsahu jednotlivých jeho sloupců a ze vzájemné jejich souvislosti jest zřejmo, že byl vlastně jen dotazníkem o okolnostech v nich uvedených a měl tedy povahu jen tak řečeného přípravného aktu, neboť měla jím býti vykonána toliko příprava pro budoucí nějaké rozhodnutí.
Jestliže však řečený výkaz a výzva k jeho vyplnění měly jen tento význam a smysl, a vydány byly za účelem shora zmíněným, pak nelze je pokládati, ani nař. výnos výzvu tu schvalující, za žádné právní moci schopné rozhodnutí neb opatření ve smyslu § 2 zák. o ss, kterým by do subj. práv st-lových mohlo býti nějak zasaženo, a to tím méně, že pro případ nevyplnění výkazu se st-li vůbec ani žádnými škodlivými následky ve výzvě, která neobsahuje žádných sankcí, nehrozí, takže i v případě nevyplnění výkazu st-lem jeho právní sféra zůstala by nedotčena.
Z těchto důvodů byla stížnost odmítnuta jako nepřípustná.
II. Presidium vrch. zem. soudu v Praze vydalo později st-li, jenž výzvě ad I. uvedené nevyhověl, prostřednictvím presidia zem. soudu civ. výnos tohoto znění: »Poněvadž Jste odepřel jako stálý soudní tlumočník vyplniti a předložiti výkaz znalosti státního jazyka dle čl. 67 odst. 2 posl. věty vl. nař. ze 3. února 1926 č. 17 Sb., budete své funkce jako tlumočník jazyka anglického zbaven a v seznamu tlumočníků vymazán«.
Nař. rozhodnutím nevyhovělo min. sprav, jako dohlédací úřad stížnosti do uvedeného výnosu podané.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss toto: — — — — 1

Srovn. nál. Boh. A. 7814/29.

Citace:

č. 7815. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 461-463.