Č. 2720

Adopce (Slovensko): * Ministerstvo spravedlnosti může odepříti schválení adopce jen, když smlouva adopční odporuje platnému právnímu řádu nebo se dotýká veřejných zájmů.

(Nález ze dne 2. října 1923 č. 16 296.)
Prejudikatura: Boh. 2207 adm.
Věc: David L. ve Velkých Š. proti ministerstvu spravedlnosti (odb. přednosta Ant. Hartmann) o souhlas k adopční smlouvě.
Výrok: Naříkaná rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.

Důvody: St-l požádal min. sprav., aby schválilo adopční smlouvu, kterou adoptoval Ondřeje Sch., narozeného v r. 1893. V řízení o této žádosti oznámilo četnictvo ve V. Š., že Ondřej Sch. jest příslušníkem maďarským a dle vyjádření žadatele chce jen za tím účelem býti adoptován, aby nabyl čsl. státního občanství. To potvrzuje prý i jeho strýc B., jehož Ondřej Sch. rovněž žádal, aby jej adoptoval. Nař. rozhodnutím odepřelo min. sprav, potvrditi adopční smlouvu Proti tomuto rozhodnutí směřuje stížnost, jež vytýká, že st-l má právo kohokoliv za svého syna adoptovati a to tím spíše, poněvadž vlastního syna nemá, adoptovaný pak jest jeho příbuzným a nemá ani otce ani matky. Ostatně prý na Slovensku není potřebí schválení smlouvy adopční ministerstvem sprav., a stačí, když smlouva se uzavře před notářem nebo se schválením sirotčí vrchnosti. Teprve v poslední době vyvinul se zvyk, na základě kterého vyžaduje se pro adopční smlouvu schválení min. sprav. Uvažuje o této stížnosti musil se nss zabývati nejprve touto poslední námitkou, jež ve své podstatě jest popřením kompetence žal. úřadu. Nss neuznal námitku tuto důvodnou: Nařízení min. sprav. č. 3091 z r. 1872 vychází z právního názoru, že k platnému uzavření adopční smlouvy potřebí jest schválení min. sprav. Již z toho jde, že na Slovensku k účinnosti adopční smlouvy — aspoň pro obor práva veřejného — vyžaduje se zvláštního souhlasu správy státní, který udílí min. sprav., a nelze proto důvodně namítati, že min. sprav, nemá v té příčině vůbec žádné kompetence. Uvážiti jest jen, jakého obsahu jest tato působnost min. sprav. V té příčině provádí odvodní spis žal. úřadu, že strana vůbec nemá nároku na udělení souhlasu k adopční smlouvě, ježto správní úřad rozhoduje tu zcela dle volného uvážení, naproti čemuž st-l tvrdí, že adoptující může kohokoliv adoptovati, a nemůže v této své volnosti úřadem býti omezován. Jde tedy v podstatě o otázky, jsou-li dány úřadu vůbec nějaké meze při jeho rozhodování o udělení nebo odepření souhlasu, a jsou-li, jaké to meze jsou. Není zákonného předpisu, jenž by přímo na tyto otázky odpovídal, sluší tedy hledati odpověď v samotné podstatě této právní instituce. V tom směru třeba míti na zřeteli, že smlouva adopční jest především smlouvou soukromoprávní, že tudíž platí pro ni zásada smluvní volnosti, pokud není platným právem omezena, dále nutno uvážiti, že smlouva ta svými účinky zasahá i v obor práva veřejného (na př. změna jména, ochrana nezletilců). Z toho se podávají odpovědi na obě otázky, že totiž zásadně platí v té příčině smluvní volnost stran, kterou i úřad musí respektovati, že však uzavřená smlouva nesmí odporovati samotné povaze adopce a že nesmí býti na úkor zájmům veřejným. Kdyby se smlouva adopční příčila platnému právu ku př. kdyby adoptující byl mladší než adoptovaný, nebo kdyby smlouva byla proti zájmům veřejným, mohl by úřad schválení odepříti. Nelze tudíž dáti za pravdu žal. úřadu, že může dle své úplné libovůle schválení uděliti neb odepříti a nutno přihlédnouti k tomu. zda se důvody nař. rozhodnutí pohybují v mezích, jak svrchu uvedeno. Žal. úřad odepřel souhlas svůj z důvodů dvou: 1. že mezi adoptujícím a adoptovaným není vztahů, jež by odůvodňovaly založení quasi rodinného poměru, 2. že není vhodno, aby adoptovanému zajištěny byly výhody ve smyslu § 8 zák. čl. 1 z r. 1879 v příčině nabytí státního občanství. Dle důvodu uvedeného na prvém místě stojí úřad na stanovisku, že mu přísluší zkoumati, zda jsou zde již zvláštní vztahy mezi adoptujícím a adoptovaným, jež by odůvodňovaly založení onoho quasi rodinného poměru, a že může schválení adopční smlouvy odepříti, když zde takových vztahů není. Názor ten však není správný. Poměr adopční může býti založen i mezi osobami, u nichž dosud takových vztahů,, jako má na vzřeteli žalovaný úřad, není, a které teprve vztahy ty uzavřením adopční smlouvy mezi sebou utvořiti chtějí. Rovněž druhý důvod nestačí k tomu, aby na základě něho mohlo býti odepřeno schválení adopční smlouvy. Jest pravda, že dle § 8 zák. čl. 1 z r. 1879 získává adoptovaný jistých výhod v příčině nabytí státního občanství. Z nabytí těchto výhod neplyne však pro něho právní nárok na to, aby mu státní občanství bylo propůjčeno, takže úřad může i tomu, kdo výhod těch nabyl, udělení státního občanství zcela dle volného uvážení svého odepříti. Z toho patrno, že zájem veřejný, k jehož ochraně úřad zde vystupuje, nemůže nabytím oněch výhod nikterak býti dotčen (srv. nál. Boh. 2207 adm.). Poněvadž žádný z důvodů uvedených žal. úřadem nemá zákonné opory, musilo nař. rozhodnutí býti zrušeno dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 2720. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 689-691.