NPD documents search: České právo, 16 (1934)

O reformě studia práv
přednášel prof. dr. Hobza na členské schůzi »Všehrdu«, četně navštívené, dne 6. května. Vylíčil historický vývoj otázky reformy studia práv před válkou i po převratu, nastínil hlavní její úkoly a přednesl obsah návrhu svého, jejž podá jako referent ankety a s nímž se stotožňuje i korreferent prof. dr. Mayr-Harting.
Hlavní vady dosavadního systému vidí jednak v umístění studia historicko-právního na počátku a v přílišném jeho rozsahu na úkor studia práva platného, jež pokládá za střed celého studia, a v systému přednášek, při němž posluchači zůstávají naprosto pasivní a omezí se na memorování látky. V tomto bodě shoduje se se Sommerem, ale vytýká mu, že příliš přeceňuje význam praktických cvičení.
H. navrhuje prozatím jen jakousi malou reformu, jež zejména zachovává dosavadní tři zkoušky státní a tři rigorosa, k nimž ovšem přidává zkoušky nové, výroční. Dosavadní zkoušky překládá až na konec studia, počínaje posledním měsícem čtvrtého roku. Tím béře první zkoušce státní dnešní povahu mezizkoušky.
Hlavní novotou jest u jeho návrhu myšlenka, aby i historicko-právní přednášky se konaly paralelně s přednáškami z práva positivního a státních věd. Béře historii právní povahu úvodu a již do prvního semestru dává právo ústavní, do druhého občanské a trestní, do třetího obchodní atd. Církevní právo mění na konfesní, s částí historickou a positivní. Druhý díl římského práva klade až do šestého semestru, právní filosofii do osmého. Nově přidává v osmém semestru mezinárodní právo soukromé a dějiny teorií práva státního.
Další novinkou jsou navrhované zkoušky výroční, povinné a podmiňující postup do vyššího ročníku. Neprospěch u nich značí ztrátu celého roku. Maji se skládat z předmětů nejméně celkem v 10 hodinách týdně, ve formě kolokvií, ovšem obligatorních. Důsledně ovšem jest pak nemožno začíti studium pouze letním semestrem.
Dnešní zkoušky mají zůstati celkem nezměněny co do předmětů, pouze jsou odsunuty.
Avšak k doktorátu už nestačí pouze rigorosa: k tomu má býti předepsána písemná dissertace a kandidát má absolvovati alespoň tři seminární cvičení.
Nově navrhuje H. též zavedení praktických cvičení, a to tak, že každý posluchač má absolvovati jedno historické, jedno judicialní a jedno státovědecké, vždy po dvou hodinách týdně.
Debata po přednášce byla velmi čilá a ukázala, co studenty nejvíce zajímá: úprava zkoušek. V návrhu H. přirozeně zkoušky budí pozornost tím více. Debata dotkla se přirozeně též dosti ostře tax rigorosních. Méně již se debatovalo o otázkách studijních předmětů. Zde poukazováno na sociologii a politickou ekonomii.
J. B.

Citace:

O reformě studia práv.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 9-10, s. 286-287.