K výkladu o příslušnosti soudu exekučního.Usnesením z 5. listopadu 1906 povolil okresní soud v B. zabavení jedné třetiny platů dlužníku jako státnímu úředníku patřících a v návrhu exekučním jakož i v povolujícím usnesení určen byl jako exekuční soud okresní soud v B. Dne 4. března 1907, kdy dlužník bydlel již následkem přesazení jako státní úředník v městě P., navrhl vymáhající věřitel u okresního soudu v B. přikázání k vybrání zabaveného platu.Okresní soud v B. postoupil tento návrh k příslušnému jednání okresního soudu v P., který však návrh ten mu vrátil s prohlášením, že se nepokládá za příslušný v této věci jako soud exekuční.Když pak okresní soud v B. opět postoupil tuto věc okresnímu soudu v P. s prohlášením, že se též nepovažuje za příslušný v této věci jako soud exekuční, předložil okresní soud v P. ve smyslu § 47. j. n. tento spor o příslušnost k rozhodnutí c. k. mor.-sl. vrchnímu soudu zemskému v Brně se zprávou, že se v této věci nepokládá za příslušný, nýbrž že považuje za příslušný okresní soud v B. a to na základě § 18. č. 3., § 4. č. 6., § 33., § 63. č. 5., § 69. e. ř. a § 29. j. n., poněvadž v době doručení zabavení platu povolujícího usnesení všem účastníkům dlužník ještě své sídlo v B. měl, okresní soud v B. se také jako exekuční soud určil a usnesení — pro případ, kde povolující soud jiný jest než exekuční — pro exekuční soud určené okresnímu soudu v P. nezaslal, nýbrž celý akt si ponechal a tudíž také až do úplného skončení exekuce té jako exekuční soud působiti má.Výklad zákona, jako by exekučním soudem měl býti určen s konečnou platností ten či onen soud teprve v té době, až když nějaký exekuční úkon, který jenom od exekučního soudu předsevzat (povolen), býti může, skutečně také navržen, povolen a vykonán býti má, měl by mimo jiné důsledky také tu nevýhodu pro účastníky, že by tito byli v nejistotě, kde mají své návrhy na zrušení, omezení, odložení exekuce, zejmena pak žaloby dle § 17. e. ř. podávati, neboť žaloby takové, které by se jistě nemohly postoupiti z úřední moci příslušnému soudu, jako se to činí s exekučními návrhy, bylo by nutno z úřední moci zamítati, čímž by žalobci bez jeho viny značné útraty mohly vzejíti.C. k. mor.-slez. vrchní zemský soud rozhodnutím ze dne 28. března 1907, Nc. II. 1915/7 ustanovil, že k vyřízení návrhu na přikázání zabaveného platu k vybrání příslušným jest c. k. okresní soud v B. z těchtodůvodů:Návrh na přikázání nebyl spojen s návrhem na zabavení, nýbrž podán zvlášť a sice v době, ve které dlužník své bydliště již neměl v B. nýbrž v P. Avšak povolení přikázání není povolením exekuce, nýbrž má jen za účelem provedení povolené exekuce zajmutím platu a na základě této povolené exekuce stávajícím exekučním soudem (§ 303. č. 2. e. ř.) předsevzato býti.C. k. okresní soud v B. zakročil po právu jako exekuční soud a zůstává pro tuto exekuční věc až do její skončení příslušným. Předpis § 29. j. n. platí také pro řízení exekuční. V § 78. e. ř. jest sice stanoveno, jak daleko ustanovení civilního řádu v řízení exekučním použita býti mají, avšak týž nevylučuje použití § 29. j. n. v řízení exekučním. Soud. adj. Řezba.