Ročník LXVII. Právník 1928. Sešit IX.

KAMIL HENNER

Vydechl dne 9. května t. r. v ranních hodinách svou šlechetnou duši. Smrt stala se mu vykupitelkou z dlouhého utrpení, jež snášel s obdivuhodnou silou a odevzdaností. Již těžce nemocen, zdolával tíhu, s níž je spojeno předsednictví při historicko-právních státních zkouškách, ještě na konci letošního zimního běhu, přijížděl k nim denně, přemáhaje své bolesti a zachovávaje svůj pověstný klid a vlídnost ... Přáli jsme mu, loučíce se s ním po skončení zkoušek, všichni z té duše plného zotavení, ale při pohledu naň jímal nás stesk a ozývaly se obavy, posilované jeho klidným, ale tím dojímavějším : „nevím, nevím ...“A tak stojíme dnes před bolestnou skutečností. Odešel navždy senior právnické fakulty Karlovy university a jediný její profesor kanonického práva, člen její, jenž jí byl ozdobou jak po stránce čistě osobní, tak i svou činností učitelskou a vědeckou а k němuž všichni členové profesorského sboru — zde lze podškrtnouti opravdu právem slovo „všichni“ — vzhlíželi s neobmezenou úctou a opravdovou, vřelou láskou. Měl všechny vlastnosti, jež tvoří to, co zove se čistým, charakterem, ale měl k tomu ještě zvláštní půvab osobní, jenž přitahoval a své okolí jakoby prozařoval, šíře klid, jemnost, uhlazenost a tvoře jasné a radostné prostředí. Proto jeho slovo ve všech otázkách, jimiž se profesorský sbor zabýval, mělo takovou váhu. Čím byl profesorům jako člen sboru, tím byl i studentstvu jako učitel a a předseda zkušební komise historicko-právní. Jeho přednášky vynikaly propracovaností a jasností, jež je dokladem suverénního ovládání látky ; klidný, příklady osvětlovaný a při vhodných příležitostech jemným humorem doprovázený přednes dával i začátečníkům poznati mistra. Jako zkušební komisař byl vzorem klidu a vlídnosti, při tom však i spravedlivého posuzování vědomostí, s nichž neslevoval. O vědecké činnosti zesnulého přineseme článek zvláštní. Zde obmezujeme se na to, že vedle prací historických z oboru církevního práva, obíral se se zálibou s takovými otázkami tohoto oboru, jež budily zájem všeobecný, zapadajíce více nebo méně do otázek a problémů života současného. Sem spadají jeho literární práce z práva manželského, o poměru státu a církve, o přísaze osob bezkonfesních a o odluce státu a církve. Poslední otázkou se mnoho obíral, jsa přesvědčeným stoupencem odluky. Jako znamenitý odborník byl vítaným poradcem v otázkách církevně-právních v ministerstvu školství a národní osvěty. Jeho součinnosti bylo by právě nyní obzvláště potřebí. Zanechal citelnou mezeru jak na právnické fakultě, tak i v této své funkci. Odešel, způsobiv upřímnou bolest všem, kdož měli štěstí poznati z blízka jeho vzácnou povahu.
—a.

Citace:

č. 595. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 421-422.