Č. 3094.Pozemková reforma: Povinnost vlastníka zabrané půdy podle zák. č. 118/1920 udržovati zabraný majetek v dobrém stavu, týče se i budov, které neslouží hospodaření na zabraném majetku.(Nález ze dne 11. ledna 1924 č. 22700/23.)Věc: Dr. Vilém G. v T. pioti státnímu pozemkovému úřadu v Praze o příkaz k opravě budovy.Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.Důvody: Nař. rozhodnutím přikázáno bylo ředitelství zabraného velkostatku st-lova, aby sejmutou střechu nad stájemi ve dvoře S. v T. do 14 dnů nahradilo střechou novou. Rozhodnutí to vydáno bylo k odvolání jeho z výnosu obvodové úřadovny v O., jímž nařízeno bylo pokrýti střechu krytinou lepenkovou. O stížnosti, vytýkající nař. rozhodnutí nezákonnost a řízení vady, uvažoval nss takto: Nař. rozhodnutí dovolává se § 2, odst. 1 a 2 zák. z 12. února 1920 č. 118 Sb. Stížnost dovozuje, že zákon ten se na daný případ vůbec ne- vztahuje, poněvadž budova, o kterou jde, neslouží již řadu let hospoda- ření na zabraném velkostatku, nýbrž slouží firmě V. a B. za dílnu. Proto je prý nař. rozhodnutí nezákonné.Výtka ta je bezdůvodná. Zákon cit. jedná ovšem o hospodaření na zabraném majetku pozemkovém. Co rozuměti je řádným hospodařením ve smyslu tohoto zákona, uvádí § 1, který praví mimo jiné, že jím rozuměti sluší vynaložení veškeré péče, práce a nákladů nutných k tomu, aby majetek sám se vším svým příslušenstvím byl udržován stále ve stavu dobrém a neztenčený. § 2 stanoví pak v odst. 1 a 2, že k udržování majetku v dobrém stavu nálež' zejména potřebné opravy a investice na budovách, zařízeních a jejich příslušenství, nutné přestavby a novostavby hospodářských a obytných budov, provozoven a závodů.Z těchto ustanovení je zřejmo, že mylný je názor stížností hájený, že budovy nesloužící hospodaření na zabraném velkém majetku pozemkovém, nemusejí býti udržovány ve stavu dobrém a že by se cit. zák. na takové budovy vůbec nevztahoval. Nelze proto shledávati nezákonnost v tom, když žal. úřad, dovolávaje se cit. zákona, nařídil, aby sejmutá střecha budovy byla nahrazena střechou novou, třeba by budova ta nesloužila hospodaření na zabraném velkém majetku pozemkovém, nýbrž byla z větší části pronajata za dílnu a z menší části vůbec užívána nebyla.Bezdůvodnou jest i výtka, že nař. rozhodnutí je nejasné a neurčité. Příkaz nahraditi sňatou střechu střechou novou, je jasný a určitý a nezavdává pochybnosti o tom, že střecha nová má býti taková, aby pokrytím budovy touto novou střechou dosaženo bylo sledovaného účelu, totiž zabrániti další a větší zkáze budovy, s níž byla stará střecha sňata.Stížnost namítá konečně, že budova, o kterou jde, hrozí sesutím, že bude-li střechou pokryta, bude nebezpečí sesutí ještě větší, takže dle názoru stížnosti musely by býti postaveny i nové zdi, kdyby mělo býti příkazu vyhověno, a vidí v tom, že okolnost ta nebyla odborně vyšetřena, podstatnou vadu řízení. Námitkou tou vytýká stížnost, že nařízeným nahrazením sňaté střechy nebude dosaženo zamýšleného účelu zabrániti další zkáze budovy a tím zachovati zabraný .majetek ve stavu neztenčeném. Nss ani tuto námitku neshledal důvodnou. Stížnost nepopírá správnost zjištění žal. úřadu, že budova byla střechou pokryta, že z části posud slouží za elektrotechnickou dílnu, jsouc za ni pronajata firmě V. a B. a že sejmutí střechy stalo se z rozkazu ředitelství velkostku st-lova.Shledal-li na základě toho stavu věci žal. úřad, že budova, posud z části za dílnu užívaná, není pouhým sbořeništěm, a vyslovil-li, že k zachování jejímu jako budovy je potřebí, aby byla opatřena střechou, které byla zbavena, nelze právem tvrditi, že jest tu nějaká vada, nebyli-li slyšeni odborní znalci, poněvadž i bez posudku znalců je z přirozené povahy věci zřejmo, že nemá-li budova trpěti újmy, je potřebí, aby byla kryta, a je zřejmo. že budova k účelům dílenským pronajatá a skutečně užívaná není bezcennou tak, aby bez újmy mohla býti úplné zkáze vydána. Vycházeje z těchto úvah, shledal nss námitky stížnosti bezdůvodnými a proto stížnost zamítl.