Č. 9102.


Zaměstnanci veřejní. — Řízení správní. — Řízení před nss-em (Podk. Rus): * Rozhodnutí hlavního finančního ředitelství v Užhorodě o zápočtu čekatelského roku do platového postupu úředníkova, jsouc úpravou služebních příjmů ve smyslu § 151 plat. zák., není konečným, nýbrž podléhá dle 2. odst. § 151 tohoto zákona dalšímu opravnému prostředku k min. fin.
(Nález ze dne 6. března 1931 č. 3558).
Prejudikatura: Boh. A 8327/29, 8420/30.
Věc: Antonín D. v Užhorodě proti hlavnímu finančnímu ředitelství v Užhorodě o zápočet čekatelského roku.
Výrok: Stížnost se odmítá jako nepřípustná.
Důvody: Podáním z 21. července 1926 domáhal se st-l, účetní asistent v Užhorodě, toho, aby mu byl pro další platový postup započten jeden rok, který mu byl prý neprávem sražen jako rok čekatelský. Nař. rozhodnutím bylo st-li k žádosti té sděleno, že žal. úřad trvá na svém vynesení z 25. června 1924, resp. na vynesení z 21. dubna 1925 ve věci započtení služební doby a přiznání požitků st-lových.
Maje rozhodovati o stížnosti, musil se nss v prvé řadě zabývati otázkou, zda nař. rozhodnutí bylo vydáno poslední přípustnou instancí správní a zda tedy rozhodnutí to jest rozhodnutím konečným ve smyslu § 5 zák. o ss. V této příčině dospěl nss k následujícím závěrům:
Nař. rozhodnutí bylo vydáno již za účinnosti (plat. zák. (zákon z 24. června 1926 č. 103 Sb.)), a sluší tedy otázku, které úřady a v kterém pořadu stolic byly povolány, aby o žádosti st-lově rozhodovaly, posouditi podle předpisů platového zákona (§ 151). Podle § 151 odst. 2 může se zaměstnanec z rozhodnutí o úpravě služebních příjmů, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, odvolati do 15 dnů k ústřednímu úřadu. Ježto pak hlavní finanční ředitelství v Užhorodě není úřadem ústředním ve smyslu plat. zákona (srov. nál. Boh. A 8327/29), nejsou jeho rozhodnutí, pokud se týkají úpravy služebních příjmů státních zaměstnanců, rozhodnutími konečnými, nýbrž podléhají dalšímu opravnému prostředku k min. fin.
V daném případě domáhal se st-l toho, aby mu čekatelský rok, který mu při dřívějších platových úpravách byl srážen, byl započten pro další postup a aby mu v důsledku toho byl přiznán postup do požitků 10. hodn. třídy prvého platového stupně dnem 1. listopadu 1925. Žádání st-lovo týkalo se tedy úpravy jeho služ. příjmů. (Srov. nál. Boh. A 8420/30). Bylo proto proti rozhodnutí hlav. fin. ředitelství v Užhorodě z 9. srpna 1928 dle § 151 odst. 2 plat. zák. ještě přípustno odvolání k min. fin. Pak ovšem není nař. rozhodnutím sporná záležitost vyřešena poslední přípustnou instancí správní (§ 5 zák. o ss) a slušelo proto stížnost odmítnouti jako nepřípustnou.
Citace:
č. 9102. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 507-507.