NPD documents search: Všehrd, 8 (1927) - Zrušení fidejkomisů v Rakousku

Zemřel profesor Heveroch!
Dojde-li k zúžení prostoru mezi lavicemi a katedrou profesorovou, stává se to zřídka mezi profesorem a posluchačem různých fakult a případy takovéto pak dosvědčují, že nejen téma, nýbrž i přednášející sám dovedl vzbuditi ve svých posluchačích opravdový interes. A přece případy takové se vyskýtají. Profesor Heveroch nedávno zesnulý byl nejen znamenitým profesorem psychiatrie medikům, nýbrž byl učitelem celých generací právnických. Dovedl vzbuditi svým poutavým a při tom nenuceným výkladem zájem i u těch, jimž se často nedostávalo vůbec základů medicinských i psychologických. »Zopakujeme si něco ze středoškolské psychologie! Tak, co pak to jsou představy« atd. počínaly výklady Heverochovy, zatím co předváděl pacienty a dával je vyslýchat posluchači, jež zásadně tituloval před chorými »doktory«, pozdvihuje tak také trochu beztoho pokleslé sebevědomí vyšetřovatelovo, jenž se strachoval, aby vše správně vyzkoumal. Λ profesor rád si zažertoval. Nebylo divu, že leckteří z posluchačů dbali, aby se nedostali za stůl vyšetřovat, ale co nevěděl vyšetřující, to pomáhal profesor, a otázkami a rozmluvou s pacientem vyzvídaly se úchylky v duševním stavu chorého. »Jak se jmenujete, kolik je vám let, kde jste se narodil, jaké je vaše zaměstnání, jste svoboden, ženat, jste voják, proč jste sem přišel« a na poslední otázku se obyčejně navázala někdy rychlá, jindy ostýchavá odpověď chorého, jež vysvětlila celou duševní jeho tragedii. Profesor vedl pak rozbor choroby, pomáhal, kde diagnosa právníkova byla nesprávná, nezabíhaje nikdy do klinických detailů, ale zato objasňuje pečlivě, čeho si právník má především všímati. Respektoval stále a stále se opakující poklesky nezkušených juristů s vlídným úsměvem a neškodným vtipem, ozařuje svým milým úsměvem chmurné okolí nemocných, ale s taktem jemu vrozeným a plnou vahou své vážnosti zašel vysvětlit i příčiny trudných následků, bez kazatelské příchuti a bez pósy moralistovy: »Tak to počíná: nestřídmost, pijáctví, prostituce... a tak to končí!« Zejména případy paranoie jako nejčastější, s nimiž právník se stýká ve svém denním životě, byly jeho oblíbeným tématem a dovedl žasnoucím právníkům odhalovat pravou podstatu kverulantů a drobných i velkých zločinců. Oživoval jim mrtvou literu. Jsem přesvědčen, že jeho posluchači právníci mnohokráte ve své praksi si naň vzpomínají. Děkuji mu za nové obzory, jež jim otevřel. Než, žel, je možno jen s díky vzpomínati jeho ušlechtilé památky. Neboť již nikdo neuslyší zvučného hlasu profesora Heverocha.
Ča.

Citace:

Zemřel profesor Heveroch!. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1927, svazek/ročník 8, číslo/sešit 7, s. 213-214.