č. 7946.
Zaměstnanci veřejní: Zaměstnanec se služební dobou 17 roků 2 měsíců má nárok na nejnižší pensi stanovenou §em 155 plat. zák. pro služ. dobu od 13 do 17 roků, nikoliv na nejnižší pensi stanovenou pro služ. dobu od 17 do 22 roků.
(Nález ze dne 10. května 1929 č. 9487.)
Věc: Emerich L. v P. proti oddělení ministerstva vnitra v Bratislavě o pensijní požitky.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-li, obvodovému inspektoru 2 třídy uniformované stráže bezpečnosti v. v., vyměřeny byly pensijní požitky nař. dekretem, jenž zní: »Na základě výroku polic, ředitelství v Bratislavě z 19. prosince 1926, kterým jste byl dán na trvalý odpočinek, poukazují se Vám se souhlasem gfř v Bratislavě v důsledku Vaší započítatelné služ. doby 17 roků 2 měsíců 12 dní a vzhledem na Váš jinak požívaný plat 4. stupně 2 plat. stupnice ve smyslu zák. č. 103/26 od 1. ledna 1927 počínajíc, tyto odpočivné požitky: Minimální pense ženatých ročně 6700 Kč. Výslužné se snižuje na ročních 5700-24 Kč, jakmile manželka nepřichází v úvahu dle příslušných pens. předpisů, a proto každou změnu svého rodinného stavu jste povinen bezodkladně sem oznámiti.« Stížnost namítá, že nař. dekret porušil zákonná ustanovení obsažená v §§ 148 a 155 zák. č. 103/26, dále ustanovení § 3 zák. č. 230/22 a §§ 12 a 56 vl. nař. č. 295/22, když jednak st-lova pense ustálena byla obnosem 6700 Kč ročně místo 7900 Kč, kterážto částka mu patří na základě jeho do pense započítatelné služ. doby 17 roků 2 měsíců a 12 dní, a to po rozumu § 155 zák. č. 103/26, dle něhož při služ. době vyšší 17 roků až do 22 roků činí minimální pense pro ženaté 7900 Kč a nikoli 6700 Kč, jednak nezapočítán st-li do pense strážní přídavek 1800 Kč a hodn. přídavek 200 Kč ročně.
O stížnosti uvážil nss toto:
Mezi stranami není sporu o tom, že st-1 byl pensionován za platnosti plat. zák. č. 103/26, a že tudíž ve příčině výměry pense, o niž v daném případě běží, se na něho vztahují předpisy tohoto zákona. Paragraf 154 cit. zák. stanoví, že odpočivné a zaopatřovací platy se vyměřují z pens. základny a že pens. základnu tvoří služné a přídavky, které byly výslovně označeny jako započítatelné pro výměru výslužného. Paragraf 155 pak určuje nejnižší roční výměru normálního výslužného. A právě o výklad tohoto paragrafu je spor. Kdežto žal. úřad vyměřil st-li na základě jeho započítatelné služ. doby 17 roků 2 měsíců 12 dní minimální pensi ženatých roční částkou 6700 Kč, tvrdí naproti tomu st-1, že mu patří při uvedené služ. době, jež je vyšší než 17 roků, minimální roční pense pro ženaté 7900 Kč. Z § 155 vysvítá, že nejnižší roční výměra normálního výslužného činí při služ. době započítatelné pro výměru výslužného počínajíc 13. rokem až včetně do 17 roků — 5700 Kč, kterážto částka se zvyšuje podle odst. 2 u ženatého zřízence (podúředníka) o 1000 Kč ročně. Je tedy na sporu otázka, zda daný případ dlužno subsumovati pod tuto sazbu, či zda použito má býti výměry vyšší, stanovené na započítatelnou služ. dobu pro výměru výslužného, pohybující se mezi 17 až 22 roky. Jde tu tedy o to, co dlužno rozuměti služ. dobou započítatelnou pro výměru výslužného. Na otázku tuto dlužno hledati odpověď v ustanovení § 1 zák. ze 14. května 1896 č. 74 ř. z., kteréžto ustanovení se vztahuje na základě předpisu čl. 4 uvozovacích ustanovení k služ. pragmatice, §u 176 služ. pragmatiky a §u 153 zák. č. 103/26 i na příslušníky stráže bezpečnosti. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 74/1896 mají zaměstnanci tam uvedení nárok na výslužné, které po 10 letech služby činí 40% a za každý další rok služby 2% posledního odpočitatelného aktivního služného. Podle ustanovení § 1 odst. 4 budou při výpočtu služby zlomky jednoho roku, pokud přesahují 6 měsíců, počítány za úplný rok služby. Z těchto zákonných ustanovení vyplývá, že při výpočtu služ. doby pro výslužné počítá se toliko s roky, a že k zlomkům jednoho roku přihlíží se jenom tehdy, když přesahují 6 měsíců. V daném sporu přichází tudíž v úvahu při výpočtu služ. doby pro výměru výslužného ze započítatelné služ. doby 17 roků 2 měsíců a 12 dní toliko 17 roků, poněvadž zlomek 2 měsíců 12 dní nepřesahuje 6 měsíců. Z řečeného je viděti, že bezdůvodná je námitka st-lova, kterou uplatňuje na základě svojí služ. doby 17 roků 2 měsíců 12 dní nárok na minimální pensi částkou 7900 Kč. Než nss nemohl dáti za pravdu stížnosti ani, pokud vytýká, že st-li nebyl do pense započítán strážní přídavek a hodnostní přídavek. Jak již svrchu bylo uvedeno, vyměřuje se odpočivné z pens. základny, již tvoří služné a příslušné přídavky. Z napadeného rozhodnutí jest viděti, že žal. úřad přihlížel při výměře odpočivného k požívanému platu 4. stupně 2 plat. stupnice ve smyslu zák. č. 103/26, který činí 8556 Kč. Že by st-1 tohoto služného nebyl požíval, stížnost netvrdí. K tomu přistupují přídavky po rozumu § 148 do pense započítatelné, a to strážní přídavek 1800 Kč a hodnostní přídavek 200 Kč, což vše dohromady činí 10556 Kč (pens. základna). Podle toho, co svrchu dovoženo, činilo by u st-le při 171eté služ. době započítatelné pro výměru odpočivného toto odpočivné 54% pens. základny, což dělá 5700 Kč. St-li však byly napadeným rozhodnutím přiznány odpočivné požitky ve formě minimální pense ženatých ročně 6700 Kč, tedy mnohem více.
Citace:
č. 7946. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1930, svazek/ročník 11/1, s. 754-756.