NPD documents search: Soudní síň, 3 (1926)

Fedor Kovářík. Zážitky a dojmy ruského Čecha za carství. Prameny k dějinám vzájemných styků slovanských.
Svazek II. Praha 1932. Nákl. Slovanského ústavu. 8° str. 346, cena 50 Kč. — Autor pobyl na Rusi plných 42 let (1878—1920), zprvu jako profesor reálky, později pak kadetského učiliště v Poltavě do roku 1911 a jako ředitel gymnasia v Konstantinogradu v Ukrajině. Jeho vzpomínky jsou tím cennější, ježto se zúčastnil vedle své činnosti pedagogické i podnikání zemědělského a docela i práce samosprávné. Jeho líčení jest souborem jednotlivých vzpomínek, které autoru zůstaly v paměti.
Právníka zaujme nejvíce všestranný obraz organisace školství carského režimu, najmě středního. Autor ukazuje, že do posledních let před válkou byla péče o školství národní zcela zanedbána a přenechána řídké celkem snaze samosprávy a jednotlivých mecenášů. Střednímu školství naproti tomu byla věnována veliká pozornost, najmě pokud se sil učitelských týče, leč přes to trpělo neustálými reformními a reorganisačními akcemi, které byly velmi ukvapeně prováděny a vnášely paniku do škol. I péče o hmotné postavení personálu učitelského nesla ráz nesoustavnosti a nejednotnosti. Velkým nedostatkem byl naprostý nezájem o školství odborné, zejména řemeslnické, které existovalo zcela sporadicky. Tomu nedostatku vděčilo Rusko za to, že vedení ruského průmyslu se zmocnili z velké Části cizinci, zejména Němci a ovšem židé.
Pokud se ústavní a politické struktury Ruska týče, považuje Kovařík za hlavní příčiny pádu carismu jednak přehnanou centralisaci, která ponechávala guberniální samosprávě málo pravomoci, a pak zejména útisk nejen národností neruských, nýbrž i kmene maloruského, který zejména popuzoval nevelkoruskou inteligenci.
Jinak však posuzuje Kovařík carism přes to, že uznává jeho chyby, velmi příznivě; míní, že carism měl do určité míry vždy demokratický ráz a soudí, že pro budoucnost bude carism mutatis mutandis nutně vládní formou nového Ruska, ježto prý anarchické sklony povahy slovanské, zejména ruské, ryzí lidovládu vylučují.
Kovaříkova práce jest výplodem — byť i ne vždy uhlazeně poddaným — dlouholeté zkušenosti českého kulturního pracovníka v Rusku, který vskutku charakterně zůstává věren svým starým ideálům politickým. Ovšem autor přes to, že dovedl oceniti i stinné stránky svého ideálu, nedovede vždy správně hodnotiti poučení z historie, jíž se tak často dovolává. A proto uznává, myslím, každý upřímnost a vyvinutý smysl autora této cenné a zajímavé práce pro čest, i když nebude souhlasiti nejen s autorovým stanoviskem politickým, ale i zejména s jeho hodnocením dějin.
Dr. Rudolf Wierer.

Citace:

Fedor Kovářík: Zážitky a dojmy ruského Čecha za carství. /rameny k dějinám vzájemných styků slovanských.. Všehrd. List československých právníků. Praha: Spolek českých právníků „Všehrd“; Český akademický spolek „Právník“, 1933, svazek/ročník 14, číslo/sešit 4, s. 158-159.