NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6710
.
Vojenské věci: Dobu ztrávenou v důstojnickém kursu při vojenské akademii v Hranicích osobou, která před tím při dobrovolném obvodu v r. 1920 byla zařaděna a službu nastoupila, jest považovati za službu presenční ve smyslu § 27 vlád. mař. č. 10/1924.
(Nález z 9. září 1927 č. 18473.)
Věc: Ferd. B. v Užhorodě (adv. Dr. Lad. Wopršálek z Prahy) proti ministerstvu národní obrany o propočet služební doby.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: St-l, absolvovav 2 1/2 ročníku voj. vyšší reálky ve Vídni, vystoupil z ní v únoru 1919, byl dle kmenového listu 8. dubna 1920 při dobrovolném odvodu, konaném podle výn. mno č. 197277/III/9 doplň. z r. 1920, odveden na 14 a 10 měsíců činné služby, nastoupil ji 8. dubna 1920 u pěš. pluku č. 6, k němuž byl téhož dne zařaděn, účastnil se v době od 9. dubna 1920 do 9. října 1920 ke své žádosti 6 měsíčního důstojnického kursu při voj. akademii v Hranicích, byl dnem 1. října 1920 jmenován podporučíkem, dnem 1. října 1921 poručíkem a dnem 28. října 1925 nadporučíkem. — Dle osobního výkazu, upraveného hospodářskou správou pěš. pl. č. . . a přezkoušeného 27. dubna 1925 skupinou pro přezkoušení osobních výkazů při voj. odborné účtárně mno, nebyla st-li při propočtení služ. doby započtena doba 6 měsíců ztrávená v řečeném kursu. St-lova žádost ze 6. listopadu 1925, aby mu tato doba od 9. dubna do 30. září 1920 byla započtena do postupu do vyšších požitků jakožto doba presenční služby, byla nař. rozhodnutím zamítnuta z důvodu, že na dobu tu nelze pohlížeti jako na presenční službu, nýbrž jako na pokračování st-lova nedokončeného školení, doba školení že však není činnou službou vojenskou podle bodu 140 lit. b) směrnic. Směrnice ty vydalo (a ve věstníku z r. 1924 č. 32 pod čl. 283 uveřejnilo) mno k provádění zák. č. 195/1920 a 152/1923 i vl. nař. č. 10/1924.
O stížnosti, jež vytýká, že nař. rozhodnutí odporuje ustanovení čl. XI. a XII. zák. č. 152/23, jakož i §u 27 vl. nař. č. 10/24, poněvadž sporná služ. doba měla býti st-li započtena podle ustanovení bodu 140 lit. g) řečených směrnic, uvážil nss toto:
St-lova služ. doba byla propočtena vzhledem k ustanovení § 26 odst. 2. cit. vlád. nař. č. 10/1924 podle předpisů tohoto nařízení, jež provádějíc zmocňovací ustanovení čl. XI a XII cit. zák. č. 152/23 o započítání a propočítání služ. doby, stanoví v § 27, že důstojníkovi, o jakého se v daném případě jedná, propočítá se služ. ztrávená ve voj. službě, čítajíc v to i eventuální službu presenční, pokud nebyla z trestu prodloužena. — K provedení tohoto předpisu uvádí se v bodu 140 zmíněných směrnic z r. 1924, že za činnou voj. službu jest při provedení § 27 nař. pokládati vedle služby ztrávené v hodnosti důstojníka z povolání (od poručíka výše) též dobu ztrávenou a) ve službě presenční, b) ve službě vojenské po absolvování voj. učiliště (4 ročníků kadetní školy, 4 ročníků vojenské reálky a j.), ... g) v některém voj. učilišti po řádném odvodu, předepsaném bývalými brannými předpisy.
St-l žádal o započtení doby od 9. dubna do 30. září 1920 jakožto doby služby presenční a nedovolával se při tom těchto směrnic vůbec. Nss maje s hlediska námitek uplatněných ve stížnosti přezkoumati zákonitost nař. rozhodnutí musil proto zkoumati, je—li nař. rozhodnutí v souhlasu s ustanovením § 27 nař. č. 10/1924, to jest, je—li sporná doba st-lovy služby vojenské službou presenční čili nic. Otázku tu jest řešiti z branného zákona a z branných předpisů.
Není sporu o tom, že st-l byl odveden při dobrovolném odvodu dne 8. dubna 1920 na 14 a 10 měsíců činné služby, že byl téhož dne zařaděn k pěš. pluku č. 6 a že u pluku toho téhož dne voj. službu nastoupil.
Službu takto nastoupenou jest však považovati za službu presenční, neboť v §§ 14, 15 a 17 stanoví branný zákon z 9. března 1920 č. 193 Sb. a podobně v §§ 71 a 72 branné předp. (nař. vl. z 28. července 1921 č 269 Sb. ), že dobrovolnic se zařadí zpravidla dnem přijetí, že služ.
povinnost počíná dnem zařadění, že presenční služba se nastupuje zásadně dnem zařadění a že pravidelná presenční služba trvá 14 měsíců.
Dle toho bylo tedy spornou službu st-lovu čítati při propočtení služ. doby dle § 27 nař. č. 10/1924 jako službu pres. od jejího nastoupení až do 1. října 1920, kdy byl st-l povýšen na podporučíka, neboť skutečnost, že st-l byl za této své presenční služby přidělen — ať ke své žádosti ať bez ní — do voj. učiliště, není v cit. normách uvedena jako skutečnost, která by odnímala presenční službě tento její charakter. — Popírá-li tedy nař. rozhodnutí charakter sporné služ. doby st-lovy jako služby presenční, jest v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 6710. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 168-170.