NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4120.

Živnostenské právo: O poměru zák. č. 62 ř. z. z r. 1881 o obchodu, výčepu a drobném prodeji pálených lihových nápojů k § 16 d) živn. řádu.
(Nález ze dne 17. listopadu 1924 č. 651.)
Věc: Vincenc C. ve Z. proti ministerstvu obchodu o koncesi na drobný prodej pálených lihových nápojů.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Výměrem osp-é v N. ze 17. dubna 1923 byla st-li udělena koncese k drobnému prodeji pálených nápojů lihových se stanovištěm ve Z.
K odvolání společenstva hostinských a výčepníků v B. zrušila zsp v Brně výměr prvé instance pro vady řízení, ježto před udělením koncese nebylo toto společenstvo ve smyslu § 18, odst. 4 živn. řádu o podané žádosti slyšeno.
Odvolání z toho st-lem podané bylo nař. rozhodnutím zamítnuto z důvodu rozhodnutí druhé stolice, a také proto, že místní potřeba udělení této koncese nevyžaduje.
Ve stížnosti na nss podané se namítá, že nejde o udělení koncese k provozování živnosti hostinské a výčepnické, nýbrž o koncesi k drobnému prodeji pálených lihových nápojů. Žádost o tuto koncesi neměla býti posuzována s hlediska živn. řádu, nýbrž s hlediska zák. z 23. června 1881 č. 62 ř. z. o obchodu, výčepu a drobném prodeji pálených nápojů lihových. V tom však nečiní se o slyšení živn. společenstva, zejména společenstva zřízeného pro živnost hostinskou a výčepnickou zmínky, následkem čehož společenstvo není k rekursu legitimováno a žal. úřad porušil zákon, když potvrdil rozhodnutí druhé instance, jímž byla k odvolání společenstva hostinských a výčepníků zrušena koncese, kterou st-li prvá instance udělila.
Námitku tuto neshledal soud důvodnou. Zákonem z 23. června 1881 č. 62 ř. z. byly vydány zvláštní předpisy o obchodu, výčepu a drobném prodeji pálených lihových nápojů a bylo vysloveno v § 1, že k živn. výčepu a k živn. drobenému prodeji těchto nápojů jest třeba úřední koncese. Novelou pak k živn. řádu z 15. března 1883 č. 39 ř. z. byly v § 15, č. 15. za živnosti koncesované prohlášeny živnosti hostinské a výčepnické včetně výčepu a drobného prodeje pálených nápojů lihových, a poukázáno při tom na cit. zák. z r. 1881 V § 16 živn. řádu vypočítávají se jednotlivé skupiny oprávnění živnosti hostinské a výčepnické a jako zvláštní skupina uvádí se pod d) výčep a drobný prodej pálených lihových nápojů. Vezme-li se v úvahu, že dle druhého odst. tohoto paragrafu mohou býti jednotlivá oprávnění živnosti hostinské a výčepnické udělena také sama o sobě, vysvitne, že provozování drobného prodeje pálených lihových nápojů jest provozováním živnosti hostinské a výčepnické, arci omezené na toto jediné oprávnění.
Je-li tomu tak, pak ovšem může býti oprávnění k provozování živnosti této uděleno jen za šetření předpisů §§ 16—20 živn. řádu, na něž se v 15 pod č. 15, výslovně poukazuje. Ve 4. odst. § 18 živn. řádu ve znění zák. z 5. února 1907 č. 26 ř. z. jest pak nařízeno, že před udělením koncese má býti zpraveno místně příslušné společenstvo pro živnost hostinskou a výčepnickou o tom, že žádost byla podána a vyzváno, aby do 14 dnů podalo své případné dobrozdání.
Podalo-li společenstvo své dobré zdání včas a byla-li koncese udělena proti jeho návrhu, přísluší mu dle 7. odst. § 18 živn. řádu právo odvolací, ač nejde-li o další propůjčení koncese, která dosud v téže místnosti byla provozována.
Z toho plyne, že společenstvo jest legitimováno odvolati se k nadřízenému úřadu správnímu z rozhodnutí, kterým byla koncese bez předchozího slyšení společenstva udělena. Jednala tudíž zsp dle zákona, když uznala rekurs společenstva za opravný prostředek legitimované strany a o něm rozhodla. Nař. rozhodnutí pak, jež se postavilo na stejné stanovisko, jest ovšem ve shodě se zákonem.

Citace:

č. 4120. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 801-802.