Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně, 15 (1906). Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 300 s.
Authors:
= Zprávy Právnické jednoty moravské, 15 (1906)
PDF

Osnova nového švýcarského zákona občanského
o právu nemanželských dětí.


Sděluje vrchní soudní rada Jaroslav Lisec.
Více než desítiletí pracuje Švýcarsko na uskutečnění jednotného občanského zákona. Když pak revisí ústavy ze dne 13. listopadu 1898 zákonodárné právo v oboru veškerého práva občanského s kantonů převedeno bylo na spolek, svěřeno bylo vypracování osnovy jednotného zákona občanského prof. E. Huberovi v Bernu. Osnova od něho v r. 1900 vypracovaná byla v širší komissi, v roce 1901—1903 projednána a dne 28. května 1901 poselstvím spolkové rady hromadě spolkové předložena, kdež se o ní dále jedná.
Osnova ta nabývá zvláštní zajímavosti tím, že jest výsledkem kompromissu mezi zastavateli různých právních směrů v jednotlivých kantonech hájených a dosti často přímo sobě odporujících. To platí zvláště mimo jiné také o právu nemanželských dítek, o němž jsem promluvil v prvním sešitě letoších »Zpráv.« Pojednání moje dojde pouze nutného doplnění, poukáži-li k tomu, jakým způsobem tato nová moderní osnova za obtížných poměrů ve Švýcarsku panujících otázku práva nemanželských dětí rozluštila.
Platné nyní ve Švýcarsku kantonální právo není jednotné. Co do poměru nemanželského dítěte k matce a mateřskému příbuzenstvu přiznává většina kantonálních práv dítěti nemanželskému stejná práva jako dítěti manželskému, ponechávajíc ale úřadu poručenskému na vůli, aby dítě ponechalo pod rodičovskou mocí ne- manželské matky, aneb aby dítěti zřídilo zvláštního poručníka. Poměr nemanželského dítěte v poměru k nemanželskému otci jest ale různě upraven. Kantony práva francouzského zavrhují žalobu paternitní vůbec, uznávají ale instituci dobrovolného uznání, kterým vstoupí dítě v právní poměr rodinný k nemanželskému otci i k otcovskému příbuzenstvu. Jiné kantony připouštějí pouze paternitní žalobu, která pravidelně netvoří příbuzenské svazky, podobně, jak jest tomu v našem zákoně i v právu německém. V některých kantonech uznána jest instituce dobrovolného uznání otcovství i instituce paternitní žaloby.
Osnova sama upravuje právo nemanželských dětí takto:
Mezi matkou a dítětem povstává nemanželský poměr dětský zrozením dítěte, mezi otcem a dítětem však uznáním neb soudcovským výrokem.
K uznání oprávněn jest otec, aneb zemřel-li otec, aneb stal-li se trvale nepříčetným, předek otcův. Státi se může vyjádřením, jež učinil otec neb jeho předek před občanským úřadem v sídle otcově neb předkově, aneb ve veřejné listině, aneb posledním pořízením.
Matce dítěte a dítěti a po jeho smrti jeho potomkům přísluší právo tomuto uznání odporovati, tvrdí-li, že uznávající není otcem neb předkem dítěte, aneb že uznání pro dítě jest škodlivé. Tím má býti chráněno právo matky k dítěti, od jejíž svolení jinak uznání dítěte není závislým.
Ale nejen matka a dítě, nýbrž každý, kdož na věci má zájmu, může do jednoho měsíce od doby, kdy uznání veřejně bylo prohlášeno, nastoupiti pořad práva proti uznávajícímu, prokáže-li. že uznávající není otcem neb předkem dítěte.
Paternitní žaloba pak může býti podána matkou nemanželského dítěte, aneb dítětem proti otci neb jeho dědicům, avšak jen do tří měsíců ode dne narození dítěte. Pozdější podání žaloby připouští se jen tenkráte, pak-li bylo opožděné podání odůvodněno důležitými příčinami.
Žaloba paternitní směřovati může na konání peněžitých dávek pro matku a dítě a mimo to, je-li tu zákonných podmínek, na přiřknutí dítěte s následky stavovskými. Peněžité dávky může matka žádati i tenkráte, když bylo dítě otcem uznáno, když se mrtvé narodilo, aneb když před rozsudkem zemřelo.
Pak-li dítě následuje stavu otcově, nastupuje na místo peněžitých dávek plnění otcovských povinností.
Kdo s matkou v době od třístého do stoosmdesátého dne před porodem tělesně obcoval, o tom platí právní domněnka, že jest otcem dítěte. Tato domněnka se ale vyvrátí průkazem takových okolností, které připouštějí značnou pochybnost o otcovství žalovaného. Byla-li matka v čas početí vdaná, může žaloba paternitní jen tenkráte býti podána, bylo-li dítě soudně za nemanželské prohlášeno. Žaloba paternitní ale musí býti zamítnuta, prokáže-li se, že matka v čas početí vedla nemravný život, což se předpokládá také tenkráte, je-li domněnka oprávněna, že jiný než žalovaný otcem dítěte býti může. Aby v takovýchto případech bylo více mužů odsouzeno k plnění otcovských povinností, osnova ze stanoviska mravního naprosto zavrhuje.
Matce přísluší náhrada útrat porodu, výživa na dobu nejméně čtyř týdnů před porodem a po něm a náhrada jiných s těhotenstvím a porodem způsobených vydání.
Pak-li ale otec matce před souloží sliboval manželství, aneb dopustil-li se na ní souloží zločinu neb zneužití moci, jež mu nad ní příslušela, aneb byla-li matka v čas soulože nezletilá, může jí býti přiřknut přiměřený peněžitý obnos jako zadostučinění.
Dítěti pak přísluší právo na výživu, která se vyměří dle poměrů matčiných s ohledem na majetek žalovaného. Změní-li se tyto poměry, může výše výživného k žádosti súčastněných stran býti nově ustanovena.
Nároky matky i dítěte přechází na dědice. Dítě může býti žalovanému přiřknuto s následky stavovskými tenkráte, když před souloží matce sňatek slíbil, aneb když souloží na ní dopustil se zločinu, aneb zneužití moci jemu nad ní příslušící. I u nezletilého má slib manželství stejné následky, měl-li týž v čase, kdy slib učinil, dostatečné soudnosti. Naproti tomu slib manželství učiněný mužem ženatým nemá účinků, věděla-li matka při souloži, že konkubent jest ženatý.
Nemanželský dětský poměr upravuje osnova zákona takto:
1. Zůstane-li dítě matce, má její jméno rodinné a její domovskou příslušnost a stojí k mateřské straně v právech a povinnostech nemanželského příbuzenstva. Matce přísluší, starati se o ně jako o dítě manželské. Uzná-li to úřad poručenský vhodným, může dítěti ustanoviti poručníka; jinak přísluší matce nad dítětem moc rodičovská.
2. Uznal-li otec dítě dobrovolně, aneb bylo-li jemu soudně s následky stavovskými přiřknuto, obdrží rodinné jméno otcovo, jeho domovskou příslušnost a vstoupí jak k otcovské tak k mateřské straně v práva a povinnosti nemanželského příbuzenstva. Otci přísluší, starati se o ně jako o dítě manželské. Neuzná-li úřad poručenský za vhodno, ustanoviti dítěti poručníka, stojí dítě pod rodičovskou mocí otcovou.
Úřad poručenský může ale k návrhu matky, aneb z moci úřední moc rodičovskou do přiměřeného stáří dítěte přikázati matce a od tohoto času teprve otci.
Poměr mimomanželského příbuzenstva uplatňuje se zvláště v právu dědickém. Osnova liší nemanželský poměr příbuzenský z mateřského boku a z boku otcovského. Naproti matce a pobočním příbuzným matčiným přísluší nemanželskému příbuzenstvu rovné právo dědické jako příbuzenstvu manželskému a sice jak aktivní tak passivní.
Naproti otci a jeho pobočnímu příbuzenstvu jest dědické právo nemanželského příbuzenstva obmezeno pouze na případy, když dítě dobrovolným uznáním aneb soudcovským výrokem stav svého nemanželského otce obdrželo. Ale ani v těchto případech není dítě nemanželské a nemanželské příbuzenstvo postaveno na roveň dítěti manželskému a příbuzenstvu manželskému; neboť má-li nemanželský dědic aneb jeho potomek děliti [s manželskými potomky, obdrží nemanželský dědic aneb jeho potomek jen polovici toho, co manželskému dítěti neb jeho potomkům připadne. Zanechal-li ku příkladu A jedno dítě nemanželské a dvě děti manželské, obdrží děti manželské po 2/5, dítě nemanželské pak 1/5 pozůstalosti. Není-li této konkurence, odpadá toto obmezení.
Proti dotýčným ustanovením osnovy lze ovšem činiti vážných výtek, zvláště co do práva dědického. Naproti tomu přiznati dlužno, že paternitní žaloba dosti vhodně jest upravena. Při tom nesmíme pominouti tu skutečnost, že ve francouzských kantonech paternitní žaloba neexistuje, že se tam tudíž zavádí nová instituce a že co do dědického práva nemanželského příbuzenstva kantony vykazují všechny extremy od úplného vyloučení z dědictví do naprosté rovnosti s příbuzenstvím manželským.
Poněvadž se tu tedy jedná o kompromiss v zásadách právních, mravních a ethických, tím cennější jest materiál osnovou podaný pro objektivní posouzení naší právní otázky.
Citace:
Osnova nového švýcarského zákona občanského o právu nemanželských dětí.. Zprávy Právnické Jednoty moravské v Brně. Brno: Nákladem Právnické jednoty moravské , 1906, svazek/ročník 15, číslo/sešit 3, s. 150-153.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).