Č. 2808.

Živnostenské právo: Uznal-li úřad předložený průkaz o dlouhodobém zaměstnání v oboru elektrotechnickém za vyhovující §u 2 nař. z 25. března 1883 č. 41 ř. z., nemůže koncesi k provozování živfosii elektrotechnické odepříti z důvodu, že žadatel neprokázal také vyšší vzdělání teoretické.
(Nález ze dne 29. října 1923 č. 18023).
Věc: Karel U. v Praze (adv. Dr. Ign. Pasch z Prahy) proti ministerstvu obchodu o koncesi elektrotechnickou.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Žal. úřad zamítl nař. rozhodnutím v pořadí instančním žádost st-lovu za udělení neobmezené koncese k provozování živnosti elektrotechnické a odůvodnil rozhodnutí své takto:
Nss uvážil o stížnosti na toto rozhodnutí podané toto:
Min. nař. z 25. března 1883 č. 41 ř. z. prohlásivši v § 1 po živnostensku provozované zařizování závodů na výrobu a vedení elektřiny, jakož i živnostenské provozování těchto závodů za živnost koncesovanou, stanovilo v §u 2, že kdo chce tuto živnost osobně provozovati nebo technickou správu její převzíti, musí vedle toho, že splnil všechny podmínky předepsané pro nastoupení každé koncesované živnosti, prokázati také potřebnou odbornou způsobilost vysvědčením vysoké školy technické nebo příslušného učebného ústavu odborného nebo průkazem, že po delší dobu byl zaměstnán v odboru elektrotechnickém.
St-l předložil toliko průkaz o tom, že byl po delší dobu zaměstnán v odboru elektrotechnickém.
Ministerstvo svým rozhodnutím uznalo, že tento průkaz vyhovuje požadavku uvedeným nař. stanovenému, přes to však odepřelo koncesi a to v podstatě z důvodu, že nynější stav elektrotechniky vyžaduje k provozování podniků elektrotechnických v neomezeném rozsahu vyšší kvalifikace, t. j. vedle dlouholeté činnosti praktické také vyššího vzdělání theoretického, jež st-l neprokázal.
Nss nemohl v tom dáti žal. úřadu za pravdu. Nařízení z r. 1883 položilo, vyžadujíc průkaz odborné způsobilosti, dlouhodobé zaměstnání v odboru elektrotechnickém teoretickému — školského vzdělání zásadně na roven, uznalo je tedy za rovnocenné nečiníc mezi nimi stupňového rozdílu. Ministerstvo však založilo své rozhodnutí právě na předpokladu, že jen teoretické vzdělání v oboru elektrotechniky zjednává způsobilost k provádění prací elektrotechnických všeho způsobu, že tedy průkaz způsobilosti podaný vysvědčením o teoretickém vzdělání jest průkazem způsobilosti vyššího řádu než průkaz o dlouhodobém praktickém zaměstnání a že jen průkaz oné vyšší způsobilosti zjednává nárok na koncesi neomezenou.
Je-li úsudek žal. úřadu o potřebě teoretického vzdělání pro některé práce elektrotechnické o sobě věcně správný čili nic, jest zcela nerozhodno pro posouzení otázky, zdali ve smyslu nařízení z 23. března 1883 lze pro osobní provozován živnosti elektrotechnické v neomezeném rozsahu bez výjimky vyžadovati průkaz o teoretickém, školském vzdělání.
Nevyhovuje-li tato úprava cit. nařízení již nynějším poměrům, jak úřad za to má, mohla by náprava býti zjednána jen změnou příslušné normy. Zkoumaje zákonitost nař. rozhodnutí mohl nss uvažovati jediné, zda rozhodnutí to jest ve shodě s oním nařízením, které jest dosud platnou positivní normou provozování živnosti elektrotechnické upravující.
Ježto názor, na němž je nař. rozhodnutí založeno, s tímto nařízením v souhlas uvésti nelze, bylo nař. rozhodnutí zrušiti jako nezákonné.

Citace:

č. 2808. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 852-853.